Pruhy pro auta a cyklisty někdy budí zmatení. Současné vozy se svou šířkou se tam legálně nemusí vejít

Nahrávám video

V tuzemských městech přibývá vyhrazených pruhů pro cyklisty. Mají pobídnout lidi k tomu, aby místo za volant sedli raději za řídítka. BESIP ale upozorňuje, že značení je někdy chaotické. Jezdci na kole i řidiči se pak můžou dostat do rizikových situací.

Těžko srozumitelné značky se objevily třeba na výjezdu podél Vltavy z pražského centra na jih. „Je tam namalováno něco bílého, ale nikomu není jasné, co to je,“ myslí si Petr Vomáčka z BESIPu.

Podle vyjádření pražského magistrátu to má být cyklopruh, nebo takzvaný ochranný jízdní pruh. Jenže tam, kde je, musí mít přilehlý pruh pro auta aspoň dva a půl metru. A to pruh na zmíněném místě na první pohled nemá. Navíc chybí jakékoli další označení – svislé, vodorovné.

Když nejede žádný vůz, lze pruh pro auta změřit. Od jednoho kraje ke druhému je to 190 centimetrů. Žádné prodávané auto se sem legálně nevejde. Magistrát nicméně tvrdí, že to má být pokrok ve zrychlení a zefektivnění dopravy.

„Protože po nových úpravách je možné, aby vedle sebe jel cyklista a dvě vozidla v jízdních pruzích. Kdežto podle soudních znalců by doposud kvůli bezpečnosti vedle sebe mohl jet jen jeden cyklista a jedno vozidlo,“ sděluje mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Poslední auto, které by se do tohoto pravého pruhu legálně vešlo, je ale Škoda Felicia. Ta se dvacet let nevyrábí. „To musím oponovat, protože veškeré pruhy splňují všechny normy a jsou tak bezpečné,“ namítá Hofman.

Vedle je cyklostezka

Referent BESIPu to ale vidí trochu jinak. „V tomto případě bych reagoval zajetím do levého pruhu, protože se do toho pravého pruhu nevejdu. Myslel bych si, že ten pravý pruh je jenom pro motorkáře, pro někoho, kdo se tam vejde,“ uvádí Vomáčka.

Byla by to malichernost, kdyby se ovšem právě na zmíněném místě netvořily i v prázdninovém provozu odpoledne kolony. Hned vedle přitom vede na odděleném pásu poměrně využívaná cyklostezka. „Je v současné době velmi přetížená. Dochází tam ke střetům mezi cyklisty, pejskaři, bruslaři, rodinami s kočárky, a proto je třeba najít nějakou alternativní trasu,“ tvrdí Hofman.

Současné vedení Prahy se v cyklostezkách zhlédlo, jenom vloni na ně vyčlenilo 170 milionů korun. To je pro představu asi půlka celého rozpočtu malého okresního města nebo tří menších prvoligových fotbalových klubů. Výsledkem je spousta cyklopruhů. Některé občas někdo využije, u jiných čekal štáb ČT na cyklistu marně desítky minut.

V Praze a středních Čechách žije asi čtvrtina obyvatel Česka. Ti, co jezdí autem, zužování pruhů postřehnou ještě tam, kde se pracuje. Levý jízdní pruh s omezením na dva metry šířky, a to včetně zrcátek, je úplné novum. Ale takové značení dodržuje jen málokdo.

Auta jsou stále mohutnější

Tomu, že je ve městech i na silnicích čím dál těsněji, nahrávají i automobilky. Prakticky každá nová generace téhož modelu je o pár centimetrů širší než předchůdce. V druhé polovině minulého století měla většina běžných vozů bez zrcátek šířku kolem 160 centimetrů včetně těch v tehdejším Československu nejprodávanějších.

Škoda 120 a Favorit měřily 161, respektive 162 centimetrů. Další centimetr přidala Felicia a stejně tak Fabia. Jenže tou dobou už zákazníci chtěli větší auta a výrobci se přizpůsobili.

Při porovnání dvanácti nejprodávanějších aut v každém kulatém roce v letech 2000 až 2020 se posun potvrdil – ze 166 centimetrů na 181 centimetrů. V poslední dekádě mohutní vozy i do výšky. Ještě v roce 2010 se do dvanáctky nejžádanějších dostalo jen jediné SUV, teď jich je pět. To klade daleko větší nároky právě na šířku jízdních pruhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...