Prodej kotlů a kamen na uhlí v Česku zakázaný nebude. Ministerstvo se záměru vzdalo

Nahrávám video

Ministerstvo životního prostředí ustoupilo od chystaného zákazu prodeje kotlů a kamen na uhlí, antracit a koks, který měl vstoupit v platnost od ledna 2025. Návrh se totiž setkal s kritikou v připomínkovém řízení i s odporem veřejnosti. Informaci serveru Novinky.cz ČT potvrdil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zákaz ministerstvo vypustilo z chystané novely zákona o ochraně ovzduší, která je připravena pro jednání vlády. „Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům,“ potvrdila mluvčí resortu Lucie Ješátková.

Rozhodnutí uvítal například výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. „Jako asociace jsme proti zákazu prodeje kamen na uhlí vystupovali, neboť to s námi nikdo nekonzultoval a bylo to hrozně narychlo. Psali jsme v této věci i otevřený dopis premiérovi,“ prohlásil.

Lyčka zmínil některé námitky výrobců kamen, například to, že by se nové zařízení dalo stále pořídit v cizině a zákaz by tak oslaboval české výrobce. „Lidé by si mohli kotle nakoupit v Polsku nebo na Slovensku a k nám je dovézt a zprovoznit,“ vysvětlil. Ješátková připustila, že tento problém se nepodařilo v návrhu zcela vyřešit.

„Považuji za dobré, že ministerstvo to z návrhu stáhlo. Ale určitě bych kritizoval, že to tam vůbec dostalo, protože by to opravdu z pohledu životního prostředí téměř nic nepřineslo. Protože ten, kdo by si chtěl kotel koupit, tak by si ho koupil jinde,“ komentoval místopředseda ANO a bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec.

Důvody pro zákaz

Návrh na jaře v médiích odůvodnil Hladík mimo jiné tím, že se na českém trhu už podle jeho informací kotle na uhlí neprodávají, protože lidé o ně nemají zájem, a že uhlí postupně zdražuje, zatímco plyn je nyní levný. Čeští výrobci ale měli mít nadále možnost takové kotle vyrábět pro export.

„Je to i signál, že se spalování uhlí opravdu nevyplatí. Samozřejmě každý, kdo chce, může uhelný kotel zanechat, jak dlouho jen bude moci,“ zmínil tehdy Hladík pro Českou televizi.

Podle něj ale i přes ustoupení od záměru zůstává signál pro veřejnost, že se do budoucna nevyplatí kupovat uhelné kotle. „Zároveň nejsem příznivce toho, jít cestou zákazů, pokud to jde, ale jít cestou motivace,“ dodal Hladík.

Rozšíření dotací

Namísto zákazu jeho úřad slibuje rozšíření dotací na podporu ekologičtějšího vytápění. V polovině příštího roku budou moci o kotlíkovou dotaci nebo o příspěvek z programu nová zelená úsporám žádat majitelé kotlů třetí emisní třídy. Dosud to platilo jen pro druhou a první. Pro zařízení třetí emisní třídy ale platí od září příštího roku zákaz používání.

Ministerstvo životního prostředí poskytuje na výměnu peníze od roku 2015, díky programu kotlíkových dotací bylo vyměněno přes sto tisíc kotlů a vyplaceno přes dvanáct miliard korun. Na výměnu starých uhelných kotlů je možné využít i dotace z programu Nová zelená úsporám.

Ministerstvo odhaduje, že nyní je v Česku zhruba 150 tisíc kotlů, které jejich majitelé budou muset příští rok po prázdninách přestat používat. Další zákazy šéf resortu neplánuje. Během deseti let podle něj většina lidí uhlí přestane skládat dobrovolně. Jeho cena by totiž měla růst – na rozdíl od obnovitelných zdrojů.

Sedm set tisíc kotlů

Vytápění rodinného domu hnědým uhlím při průměrné roční spotřebě dvacet megawatthodin vyjde na 25 tisíc korun. O tři tisíce méně zaplatí majitelé zplynovacích kotlů na dřevo. Až čtyřicet tisíc korun ročně pak zaplatí ti, kteří využívají plynové kondenzační kotle.

„Plyn je a není drahý. Je potřeba vzít v potaz, co zákazník využívá za produkt. Pokud využije například akvizičních nabídek dodavatelů nebo dokonce i těch neveřejných produktů, které některé srovnávače nabízejí, může ušetřit až několik tisíc korun,“ řekl energetický analytik z Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák.

V loňském roce se prodalo přes 39 tisíc kotlů na tuhá paliva. Výrobci topenářské techniky odhadují celkový počet v Česku na přibližně sedm set tisíc. Podle prodejců kotlů lidé od koupě těch na uhlí v průběhu let ustupují. „Teď je trendem je nahrazovat tepelnými čerpadly. Alternativ za kotle na uhlí je hodně,“ podotkl výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka.

Například v Kyselce na Karlovarsku podle odhadů radnice topí uhlím zhruba ještě třetina domů. Radnice se snaží lidi motivovat, aby přešli na jiný druh vytápění. Nabídla například kotlíkové půjčky. Zatím tuto možnost využilo osm domácností. „Domácnosti mají kombinaci. To znamená, že mají třeba už instalovaný plynový kotel, ale nechaly si jako zálohu kotel na uhlí nebo na dřevo,“ nastínil starosta Aleš Labík (nestr.).

Restrikce přinesla v roce 2012 novela o ochraně ovzduší. Domácnostem dala deset let na odstavení starých, neekologických kotlů. O tři roky později je stát začal motivovat takzvanými kotlíkovými dotacemi. Nejprve šlo pořídit i nový, modernější kotel na uhlí, ale od roku 2019 o podporu přišly. Loni deset let na výměnu topenišť uplynulo – kvůli ruské agresi na Ukrajině a energetické krizi ale stát přidal ještě dva roky.

V roce 2033 chce vláda v Česku s využíváním uhlí skončit. Většinou se v této souvislosti mluví o velkých zdrojích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bavorský premiér Söder se setkal s prezidentem Pavlem, chce prohloubit vztahy

Bavorského premiéra Markuse Södera odpoledne přijal na Hradě prezident Petr Pavel. Jejich jednání trvalo asi půl hodiny. Söder následně na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 26 mminutami

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami
Načítání...