Prioritou je odstřižení se od ruského plynu a ropy, řekla Jourová. Vyzdvihla společné nákupy energií

Nahrávám video

Úplné odstřižení se od ruských fosilních paliv je podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO) hlavní prioritou pro Brusel, řekla to v Interview ČT24. V souvislosti s opatřeními, která si jednotlivé státy samy zavádějí, řekla, že v současné době jsou evropská pravidla v tomto ohledu mírnější a k zemím vstřícnější. Státům ale zároveň doporučila přistoupit na společné nákupy energií. Jako příklad dobrého fungování uvedla nákupy vakcín během pandemie covidu-19.

Jourová uvedla, že v souvislosti s plynem se Česko dokáže na zimu připravit. „Už v březnu jsme vydali poměrně ujišťující materiál, se kterým souhlasily všechny státy, které by měly zajistit osmdesát procent plynu v zásobnících a řadu dalších opatření tak, abychom se nemuseli bát zimy, která přijde,“ uvedla. 

Podle Jourové jsou v materiálu také opatření dlouhodobého charakteru, největším cílem podle ní je odstřihnutí se od ruského plynu a ropy. Řekla také, že pravidla pro jednotlivé státy jsou nyní v Evropě velmi uvolněná, a to v souvislosti s tím, jaká opatření dělají proti zdražování energií či pohonných hmot pro občany a firmy. 

„Jako Evropská komise jsme státům nabídli celý vějíř opatření. Státy si tyto návrhy buď berou, nebo jsou kreativní a hledají řešení, která lépe vyhovují jejich státnímu systému. Musíme si uvědomit, že sice máme společný trh, ale věci, které se týkají energetiky, jsou hodně závislé na tom, jaká je státní politika,“ uvedla Jourová. 

Připomněla také, že komise dala jako možnost dobrovolný společný nákup energií.  „Očekává se, že by mohly být vyšší ceny, pokud by si to dojednávaly jednotlivé státy. Věřím tomu, že si státy dobře propočítávají, jaká varianta je pro ně výhodnější. Například u vakcíny (proti covidu-19) se naprosto jednoznačně projevilo, že výhoda toho velkého nákupu je nesporná,“ uvedla jako příklad. 

Jednání s Bartuškou

Jourová má ve středu v Bruselu jednat se zvláštním velvyslancem pro energetickou bezpečnost Václavem Bartuškou. „Předpokládám, že se bude ptát na to, co je v plánu dál v sankčním balíku číslo 7, který by měl přijít. Já budu velice zvědavá zejména na opatření, která by měla zmírnit dopady energetické krize na české domácnosti,“ uvedla. 

Eurokomisařka ale řekla, že by byla ráda, kdyby šlo Česko cestou společných nákupů energií. „Je to ta nejrychlejší a nejsnadnější cesta k tomu, abychom měli levnější energie. S Bartuškou bych se ale chtěla bavit i o investicích do obnovitelných zdrojů, že bychom v Česku schválili takzvaný plán obnovy, kde je zhruba 37 procent peněz právě na opatření v oblasti energetiky,“ řekla. 

Důsledky konce ruského plynu

V souvislosti s plánovaným koncem ruského plynu v Evropě Jourová řekla, že Unie má zpracované analýzy. „Máme vyčísleno, kolik jsme Rusku zaplatili v minulých letech. Jsou to obrovské sumy peněz, které nadále financují válku,“ řekla s tím, že odstřižení se od plynu z Ruska je v souvislosti s tím rozhodně úkolem číslo jedna. 

Například Polsko oznámilo, že zdvojnásobí kapacitu plovoucího terminálu na zkapalněný plyn, což by mělo pomoci i České republice.  Zároveň chtějí Česko a Polsko oživit projekt plynovodu Stork. Toto všechno se bude podle Jourové analyzovat v rámci současných rozvolněných pravidel pro jednotlivé státy.

„Pokud budou už ta rozvolněná pravidla porušena do nějaké zásadní míry, tak je možné, že bude vyvolán dialog s Polskem,“ sdělila. O „stopce“ projektu ale hovořit nechtěla. „Můj odhad je, že jakákoli investice či rychlá aktivita, která se v Evropě objeví, bude spíš vítána,“ odhadla. 

V případě, že by se Rusko samo rozhodlo dříve dovoz plynu či ropy do Evropy ukončit, musela by podle eurokomisařky zafungovat solidarita, která je i podmínkou soudržnosti. „Když se podíváme na zastavení dodávek (plynu) Bulharsku a Polsku, tak jsme viděli, že státy na to reagovaly různě. Myslím si, že soudržnost bude pevná v momentu, kdy bude fungovat i krizové řízení, to znamená rychlé řešení pro nahrazení výpadků z jiných zdrojů,“ sdělila. 

Podle Jourové je připraven plán, který s takovou variantou, tedy zastavením dodávek ze strany Ruska, počítá. „Máme takový dobrý zvyk v EU, že nemáme ani poražené, ani vítěze. Pracujeme společně, jsme tým, který zatím i v rámci covidu i války chápe, že společně jsme schopni ty věci řešit lépe a rychleji,“ ujistila. 

Kdy přijde zákaz dovozu ruského plynu do Evropské unie, zatím Jourová nedokáže odhadnout. „Chystáme plán, který by měl zásadně omezit dovozy plynu do konce roku, a to už je na stole a schválili to lídři. Do konce roku se máme zbavit dvou třetin dodávek, zbytek pak během dalších let do roku 2027. Rádi bychom to ale všechno urychlili,“ sdělila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...