Státní zastupitelství nenašlo žádné skutečnosti, které by vedly k podezření na padělání lékařské zprávy prezidenta Miloše Zemana při jeho loňské hospitalizaci. Věc proto takzvaně založilo bez přijetí dalších opatření. V tiskové zprávě to ve středu uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Podnět k prověření věci podal Zeman v červnu s tím, že mohlo jít o sabotáž.
Prezident v podnětu napsal, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení pravomocí. Pražské vrchní státní zastupitelství pak v srpnu sdělilo, že podezření na sabotáž nebylo důvodné. Nadále ale pokračovalo prošetřování možného padělání lékařské zprávy, které řešilo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6.
„Postoupená část podání byla v souladu se zákonem o státním zastupitelství po obsahové stránce vyhodnocena jako vyslovení podezření ze spáchání trestného činu padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu ze strany lékařů Ústřední vojenské nemocnice Praha,“ popsal Cimbala.
Státní zástupce prostudoval Zemanovu zdravotnickou dokumentaci a další podklady a podle Cimbaly nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že vystavené lékařské zprávy byly hrubě zkresleny nebo že v nich byly zamlčeny podstatné skutečnosti. „Opíraly se o provedená odborná vyšetření a testy,“ konstatoval mluvčí.
Ředitel nemocnice informace o Zemanově stavu poskytl předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) a vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky Vratislavu Mynářovi. Podle Cimbaly to byly neformální přípisy, které není možné považovat za lékařské zprávy – šlo o obecnou podkladovou informaci sloužící k informovanému rozhodnutí o aktivaci postupů, které jsou zakotveny v ústavě.
Článek 66 ústavy není nástrojem k trvalému zbavení prezidenta jeho pravomocí, říká státní zástupce
Dočasné přenesení prezidentských pravomocí na premiéra, předsedu sněmovny a předsedu Senátu podle článku 66 ústavy pak podle státního zástupce není možné považovat za nástroj sloužící k trvalému zbavení prezidenta jeho pravomocí.
„Obě komory parlamentu musí nadpoloviční většinou přítomných členů schválit usnesení, že prezident republiky nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat. Toto usnesení pak představuje jakési dočasné opatření vztahující se k době, kdy nejvyšší ústavní činitel není schopen zastávat svůj úřad. Zjednodušeně řečeno, tak jako běžné neschopenky by i toto dočasné opatření bylo při zlepšení zdravotního stavu zrušeno,“ uzavřel Cimbala.
Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny Ústřední vojenské nemocnice. Podle zprávy lékařů, kterou Vystrčil zveřejnil, Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři. Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta podle článku 66 ústavy.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček k tomu uvedl, že od samého počátku šlo o lživé informace o skutečném zdravotním stavu prezidenta. Zeman snahy o převod pravomocí označil v únoru za pokus o puč. V reakci na to Vystrčil řekl, že konal tak, jak mu přikazuje ústava a jak má předseda Senátu konat, pokud veřejnost nemá o zdraví nejvyššího ústavního činitele informace, na něž má nárok.
