Před pěti lety nastal první nouzový stav kvůli covidu-19

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen 12. března 2020. Tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) na jeho základě přijala řadu opatření – od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožnil i jednodušší nasazení armády. První nouzový stav byl dvakrát prodloužen a nakonec skončil po 66 dnech 17. května 2020.

I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá omezení, vycházela ale ze zákona o ochraně veřejného zdraví. V souvislosti se zhoršením pandemie se koncem září 2020 začalo opět mluvit o vyhlášení nouzového stavu. Tehdejší opozice vládě a jejímu předsedovi Babišovi vytýkala, že podcenili příchod druhé vlny a nepřipravili se na ni. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení nouzového stavu schválila vláda 30. září.

Podruhé začal stav platit od 5. října, doprovázela jej znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu 2020 a potom postupně do 12. prosince, do 23. prosince, do 22. ledna a do 14. února 2021. Nouzový stav tak měl platit 132 dní. Vláda sice požádala o další prodloužení do 16. března, sněmovna jej ale odmítla.

Spory okolo ústavnosti

Následně začala jednání o tom, jak budou od 15. února 2021 vypadat opatření proti koronaviru dál a na základě jakého zákona budou vyhlášena. Mluvilo se i o tom, že by vláda mohla vyhlásit stav nouze znovu, to však odmítali ústavní právníci s odůvodněním, že by šlo o obcházení ústavy. Objevila se také možnost, že by platil jen v těch krajích, které o jeho vyhlášení požádají vládu. Nakonec se 14. února 2021 dohodli všichni šéfové krajů, že tak společně učiní.

Vláda následně vyhlásila další nouzový stav od 15. února 2021, bezprostředně tak navázal na ten předchozí. Premiér Babiš uvedl, že podle analýzy kabinetu je postup v souladu s ústavou. Podle některých právníků či šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) to však bylo její obcházení a část senátorů ohlásila, že se obrátí na Ústavní soud. Ten sice 25. března návrh z procesních důvodů odmítl, zároveň ale naznačil, že pokud dolní komora nesouhlasí s prodloužením nouzového stavu, nelze ji obcházet a znovu vyhlásit stav nouze.

Nouzový stav vyhlášený z podnětu hejtmanů měl původně skončit 28. února, sněmovna se pak ale usnesla, že by měl skončit k účinnosti pandemického zákona, schváleného poslanci 18. února, nejpozději 27. února 2021. Senát 24. února předlohu zákona vrátil sněmovně, jež ho 26. února schválila v senátní verzi. Podle vlády však opatření podle pandemického zákona v dané situaci nestačila, a proto usilovala dál o nouzový stav. Dolní komora ale žádost o prodloužení do konce března nejprve odmítla.

Vláda poté 26. února schválila vyhlášení nového nouzového stavu, a to od 27. února, na třicet dní, tedy do 28. března. V nouzovém stavu vláda od 1. března na tři týdny výrazně zpřísnila pravidla pro pohyb lidí, až na výjimky zakázala cestování mezi okresy. Také zavřela školky i zbývající školy či zpřísnila pravidla pro zakrytí nosu a úst. Po uplynutí tří týdnů se ale opatření uvolnila jen mírně, například zákaz cest mezi okresy zůstal v platnosti až do konce stavu. Ten sněmovna poté umožnila vládě prodloužit do 11. dubna 2021.

Opětovné vyhlášení na podzim 2021

O nouzovém stavu se začalo opět hovořit v listopadu 2021 v souvislosti s rekordními nárůsty počtu nově nakažených i hospitalizovaných. Premiér Babiš 23. listopadu po videojednání s hejtmany řekl, že vláda další nouzový stav nezavede, o dva dny později ho ale vláda (tehdy už po volbách v demisi) vyhlásila od 26. listopadu znovu. Tvrdila tehdy, že některá plošná opatření proti epidemii by bez tohoto opatření nebylo možné vyhlásit. Vláda nařídila uzavření restaurací, barů či klubů mezi 22:00 a 05:00, zakázala vánoční trhy nebo omezila hromadné akce.

Nová vláda koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) na svém prvním zasedání 17. prosince rozhodla, že dolní komoru o prodloužení nouzového stavu nepožádá. Ten tak skončil o půlnoci na 26. prosince 2021. Celkem Česká republika strávila od vypuknutí pandemie koronaviru v tomto stavu 284 dní – 66 z nich v prvním nouzovém stavu na jaře 2020, dalších 188 dní nepřetržitě mezi říjnem 2020 a dubnem 2021 a posledních třicet dní koncem roku 2021.

Stav nouze platil i v roce 2022, ovšem z jiného důvodu. Vláda jej vyhlásila na třicet dní od 4. března, a to kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny, postižené ruskou invazí. Poslanci nejprve 29. března souhlasili s prodloužením nouzového stavu do konce května, podruhé ho pak 19. května dovolili vládě prodloužit do konce června. Celkem tedy trval 118 dnů.

V minulosti byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002 (v šesti krajích), dubnu 2006 (v sedmi krajích) a červnu 2013 (platil pro Čechy s výjimkou krajů Pardubického, Karlovarského a Vysočiny) či po orkánu Kyrill v lednu 2007 (platil pro kraje Vysočina, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Liberecký a některé okresy Královéhradeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
15:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Čtyři obce si volí nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich zatím až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřou ve 22:00.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Svěrák je ikonou. Oslavu devadesátin přenáší skoro dvě stovky kin

Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého díla Zdeňka Svěráka. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Výroky z jeho dílny se staly národními pořekadly, stejně jako zlidověly texty mnoha jeho písní. Pořád hraje ve vyprodaném divadle. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslaví speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku pak budou moci Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
před 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 13 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
před 23 hhodinami

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
včera v 20:31
Načítání...