Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.
Nejnovější kroky Ruska označil Fiala za akt agrese vůči suverénnímu státu a porušení mezinárodního práva. „Agresivní projev ruského prezidenta (Vladimira) Putina a jeho následné kroky ukázaly způsob myšlení ruského prezidenta a také jeho zájmy – čeho chce dosáhnout. A aby toho dosáhl, tak se neostýchá použít vojenskou sílu. A před tím oči zavírat nemůžeme,“ sdělil.
Zopakoval, že Evropa je krok od války. Evropská unie nesmí dát Rusku najevo jakoukoli slabost a rozpory, zdůraznil. Severoatlantická aliance podle něj pravděpodobně posílí vojenskou přítomnost na východním křídle. Česko podle premiéra také podporuje zavedení tvrdých sankcí Evropské unie vůči Rusku.
Úterní jednání sněmovny skončilo zhruba po třech hodinách, během nichž mohli promluvit jen řečníci s přednostním právem.
Polsko už na základě smlouvy týkající se Dolu Turów poslalo Česku 45 milionů eur a zavázalo se k několika opatřením – například k tomu, že nerozšíří těžbu k tuzemským hranicím. Česká vláda poté stáhla českou žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Opoziční hnutí ale kritizují podmínky dohody, kterou nedávno podepsali premiéři obou zemí Fiala a Mateusz Morawiecki (Právo a spravedlnost).
„Silné karty“
Na tiskové konferenci před začátkem jednání prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, že mezivládní dohoda je úspěchem polské strany a Česko podle ní ustoupilo z řady klíčových podmínek. „Smlouva o Turówu je paskvil,“ prohlásil šéf ANO a expremiér Andrej Babiš. Fialův kabinet podle něj „prodal část Česka za pár drobných“, země navíc získala jen pětiletou ochranu. „Za pět let budeme mít smolíka a nevysoudíme ani korunu,“ míní.
Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s odkazem na pokutu 12,6 milionu korun za den těžby, kterou stanovil evropský soud, řekl, že Česko mělo v ruce při vyjednávání silnou kartu. Největší problém současné smlouvy vidí v pětileté výpovědní lhůtě. To považuje za nepřijatelně krátkou dobu a vítězství Polska. Souhlas se lhůtou označil za „vyměknutí české vlády“.
Omezení na pět let z původně prosazovaných 22 let podle Brabce zhorší českou pozici pro případné další soudní řešení. „Považuji to za velkou chybu, která se vymstí,“ varoval. Pokud Polsko za pět let smlouvu vypoví, Soudní dvůr EU by mohl další českou žalobu odmítnout s tím, že se ČR měla lépe s Polskem dohodnout, míní Brabec.
Kabinetu vytkl také to, že dojednal o něco nižší kompenzace, než jaké prosazovala Babišova vláda. Důl podle exministra vydělá desítky až stovky miliard korun. Snížení polských kompenzací za vliv těžební činnosti z 50 milionů na 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) bylo proto nedůstojné, dodal.
Také šéf SPD Tomio Okamura kritizoval dojednanou smlouvu. Považuje ji za nevýhodnou pro Českou republiku a částku 45 milionů eur vnímá jako nedostatečnou. Podle něj vláda smlouvu schválila tajně. „To je fatální šílená situace, vám vůbec nejde o lidi,“ prohlásil. Domnívá se, že do roka v okolí Turówa vyschnou studně. V projevu se soustředil i na kritiku vlády v dalších oblastech. Fialův kabinet podle něj nepřišel s žádným řešením na snížení cen energií a potravin.
Předseda poslanců SPD Radim Fiala v souvislosti se smlouvou obvinil kabinet ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů z toho, že „vyměkl“ a ustoupil.
Koalice: Je to řešení pro kraj
Ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL) kritika překvapila. Podle ní je dohoda dobrým řešením a výhrou pro Českou republiku. „Je (smlouva - pozn. red.) velmi dobře odborně postavena. Není pravda, že nechrání zájmy České republiky a zájmy českých občanů, naopak. Není pravda, že jsme drželi silné karty, kterými bychom soudní spor mohli dohrát. Je pravda, že jsme získali, co se získat dalo,“ reagovala.
Zapochybovala o tom, že by Česko dojednalo lepší podmínky díky rozsudku Soudního dvora EU, u nějž Polsko kvůli Turówu žalovalo. Soudní dvůr podle Hubáčkové už odmítnutím části české žaloby naznačil, že by jeho verdikt nezastavil těžbu v dole, nerozhodl by ani o vyšších náhradách škod. ČR nemohla žalovat Polsko pro porušení směrnice o škodách na životním prostření, uvedla.
Snížení polských kompenzací za vliv těžební činnosti z českou stranou požadovaných padesáti milionů eur na 45 milionů eur je podle ministryně „dobrým kompromisním řešením“. Připomněla, že ještě loni v listopadu Polsko nabízelo kompenzace maximálně ve výši 34 milionů eur.
Hubáčková dodala, že o způsobu vyjednávání a dohodě mluvila se starosty v Libereckém kraji. „Vše si myslím, že jsem si s nimi řekla. A že dohoda je v souladu s tím, co území potřebuje,“ uvedla. Podotkla, že vyjednávací tým byl složen z odborníků, kteří pracovali ve stejném složení jako za vlády minulého kabinetu.
Zdůraznila, že smlouva byla dojednána na celou dobu těžby v Turówu, která má trvat až do roku 2044, a v některých bodech i na pět let po ukončení těžby kvůli monitoringu jejích dopadů.
Fiala tvrdí, že problém mohl vyřešit už Babišův kabinet. „A měl k tomu i podporu opozice,“ poznamenal. Obyvatele Libereckého kraje ale minulá vláda podle ministerského předsedy nechala „ve štychu“ a nechala situaci dojít do stadia, kdy vyjednávání bylo velmi obtížné. „Rozhodli jsme se, že půjdeme cestou dohody místo sporu. Je to rozdíl mezi politickou odpovědností a politickým populismem,“ uvedl Fiala. Smlouvu označil za výhodnější řešení, než by bylo pokračování sporu u evropského soudu, a také za oboustranně přijatelné.
Cílem nyní podle předsedy vlády bylo najít řešení, které by chránilo obyvatele Libereckého kraje. „To je ten důvod, proč jsme podepsali tuto dohodu – chránit lidi, kteří jsou opravdu postiženi dopadem těžby. A jiná cesta než tato dohoda není,“ řekl.
Dohoda podle Fialy přináší vymahatelné záruky, kompenzace a přístup k datům, které se týkají těžby. Plní zároveň cíle v podobě dostupnosti pitné vody pro české příhraniční obce a ochrany před prachem a hlukem, tvrdí. Uvedl, že i pojistky jsou v mezinárodní smlouvě velmi silné.
Fiala dodal, že finální fáze byla připravována ve spolupráci s vedením Libereckého kraje. Připomněl, že tamní hejtman Martin Půta (SLK) část dohody za region podepsal.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Lidé z příhraničních oblastí v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk a znečištění prachem.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních obcí, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou zřízeny monitorovací vrty.
Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, výpovědní lhůta je půlroční.
V pátek také vyprší lhůta, kterou Evropská komise dala Polsku k zastavení těžby. Po jejím uplynutí Brusel Varšavě strhne patnáct milionů eur z evropských fondů. Polská strana ale odmítá těžbu zastavit s tím, že důl zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu.
