Poprvé děláme opatření proti povodním dřív, než nastanou, říká šéf meteorologů

Nahrávám video

Varování před extrémními srážkami a záplavami, které vydal pro čtvrtek až neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a srovnávání s katastrofou z let 1997 a 2002 neznamená, že budou aktuálně hrozící povodně stejně rozsáhlé a ničivé jako tehdy, řekl ředitel ČHMÚ Mark Rieder v pořadu Interview ČT24. Na druhou stranu prohlásil, že aktuální odhady jsou rozhodně znepokojující. „Tohle je ta situace, kdy bych si přál, aby nám předpovědi nevyšly,“ řekl.

S ničivými povodněmi z let 1997 a 2002 srovnal současnou situaci třeba ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Porovnání s historicky největšími povodněmi, které jsme zaznamenali za posledních třicet let, je porovnání z pohledu takzvané synoptické situace. Není to z pohledu dopadů, není to z pohledu velikosti povodní, ale z pohledu toho, jak jsou rozmístěné tlakové útvary,“ vysvětlil Rieder.

Dodal, že srovnatelné to pravděpodobně bude i z hlediska velikosti zasažené plochy. Čeká se, že extrémní srážky dopadnou v příštích dnech asi na dvě třetiny území Česka, dodal.

Situace nejspíš nebude srovnatelná z hlediska úhrnu srážek. „Navíc víme, že teď jsme měli velmi dlouhou suchou a velmi horkou periodu. Krajina je schopná absorbovat poměrně velké množství srážek. Proto změkčuji to přirovnání s rokem 1997 a 2002, aby neměli občané strach z toho, že by měly nastat podobně rozsáhlé povodně,“ doplnil.

Podle něj dojde na takzvanou „stoletou vodu“ na vyšších jednotkách profilů, kde probíhá měření hladiny toků. Jinde bude docházet k „padesátiletým vodám“, které podle Riedera nejsou rozhodně malé, ale nejsou tak katastrofální jako třeba ty z roku 2002.

Na co se připravit

Pro východní polovinu republiky platí podle ČHMÚ od čtvrtka do neděle extrémní stupeň nebezpečí. Ředitel ústavu vysvětlil, že taková varování jsou kombinací pravděpodobnosti výskytu daného jevu a velikosti jeho dopadu. „Je velmi vysoká pravděpodobnost, že nastane s velmi vysokými dopady,“ uvedl Rieder. Úhrn srážek za tři nebo čtyři dny bude možná místy tvořit 33 až 50 procent celkového ročního úhrnu v daných místech. „To je alarmující,“ dodal.

Rizikové budou prý nejspíš všechny malé vodní toky v horních částech povodí. „Z těch známých se bude jednat o horní tok řeky Moravy, bude se jednat o Bělou, o Odru, také nám vychází i Novohradka na Vysočině, která by měla mít tu padesátiletou vodu,“ nastínil Rieder. Podotkl ale, že modely předpovědí se budou neustále přepočítávat. To, jak špatná situace nastane, bude ČHMÚ nejpřesněji vědět nejspíš v pátek vpodvečer, doplnil.

Pokrok v boji s povodněmi se podle šéfa meteorologů oproti předchozím rokům neuvěřitelně zlepšil. Řekl, že je načase začít s preventivními opatřeními, jako jsou improvizované povodňové hráze. „Je to poprvé za celou historickou dobu na území České republiky, že by se (protipovodňová) opatření začala dělat ještě dřív, než vůbec ten jev nastává. V tom je ohromná změna,“ prohlásil. Velké minulé povodně podle Riedera Česko naučily, jak nastavit systém tak, aby se co nejvíc eliminovaly škody na lidských životech a majetku.

Extrémní srážky zasáhnou větší část Česka, říká Daňhelka

Různé modely se shodují, že střední Evropa, Polsko, Česko, částečně Slovensko a hodně Rakousko budou postiženy extrémními srážkami, byť „se mírně mění lokalizace“, řekl v pořadu Události, komentáře ředitel úseku hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. „Musíme ale počítat s tím, že tady extrémní srážky budou a zasáhnou větší část České republiky.“

Zmínil, že září bylo většinou považováno za měsíc, kdy už se snižuje riziko takto velkých plošných povodní. Není to však podle něj zcela pravda, poslední velká stoletá povodeň před rokem 2002 v Praze přišla 4. září. A například historicky největší povodeň, známá z Kosmovy kroniky, se vyskytla v září, a to až v jeho druhé polovině.

Za nepříjemné nyní považuje to, že po dlouhé době tepla přichází prudká změna a srážky vypadají opravdu extrémně. Zmínil však, že v letech 1997, 2002 ani v roce 2013 nebylo možné na rozdíl od současnosti poskytnout takto dopředu podrobné informace o hrozícím nebezpečí.

V roce 1997 byl model Aladin v provozu pár měsíců a také „radarové obrázky“, tedy radarové odhady srážek, na které se meteorologové dnes hodně spoléhají, „byly ještě v plenkách“. Je také řádově více stanic, které v krátkých časových intervalech hlásí z různých míst vývoj počasí, dodal.

Vrchol srážek očekává v průběhu noci na sobotu a pak v průběhu soboty, na čemž se shodují i různé modely. Na některých místech (například řeky Morava či Labe) však pak může „dotok“ ještě trvat řádově týden.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...