Politici se přou o to, kde vzít více peněz na obranu

Nahrávám video

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Resort obrany za současné vlády uzavřel kontrakty už za 435 miliard korun. Investuje také do logistiky nebo zásob munice. Přesto to podle něj kvůli dluhu z minulosti a nové bezpečnostní situaci nestačí. Jak vyšší výdaje financovat, nyní kromě vlády řeší i studie odborníků z Karlovy univerzity.

„Buď snížíme jiné výdaje, nebo zvýšíme příjmy, nebo se budeme více zadlužovat. Z těchto tří možností, pokud jde o rychlost, tak rychle můžeme zvýšit jenom zadlužení,“ tvrdí člen NERV Petr Jánský z Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Investice do obrany se projevují s poměrně velkým časovým odstupem. To, co zaplatíme nyní, se projeví za pět až deset let ve schopnostech zbrojních sil. Z tohoto pohledu bych preferoval spíše ambicióznější tempo zvyšování obranných výdajů,“ říká Vojtěch Bahenský z Pražského centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

ANO preferuje speciální daň

O tom, že výdaje na obranu mají růst do roku 2030 postupně až na nejméně tři procenta HDP, rozhodla vláda svým usnesením na začátku března. Podle opozičního ANO přitom ale ani letošní rozpočet dosud požadovaných dvou procent nedosahuje. Na pokrytí zvýšených výdajů preferuje hnutí speciální daň.

„Windfall tax. Tak jak to má ČEZ a banky, ale ty tomu nějakým způsobem unikly. Já myslím, že to dává logiku. Proč by lidi měli platit vyššími daněmi za zbrojení? My říkáme (navyšování výdajů na obranu) ano, hlavně řekněte, kam chcete investovat,“ upřesňuje postoj ANO Babiš.

„Zbrojaři mají nehorázné zisky, vydělávají na válce, takže příští rok vláda říká (že bude Česko vydávat na obranu) 2,2 procenta HDP. To je navýšení o 34 miliard. A pokud tyhle firmy mají zisky v desítkách miliard, tak proč je nezdanit?“ dodává.

„Většina firem v České republice má třeba osmdesát procent civilní výroby a dvacet procent vojenské výroby. Co chceme zdaňovat? A když to opravdu uděláme, tak ty firmy přesunou výrobu,“ oponuje prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Koalice mimořádnou daň odmítá

„Vyšší daňové zatížení výrobců mi smysl nedává. Co ale dává smysl, je třeba založení nějakého národního fondu obrany, kam by mohly finančními dary přispívat české domácnosti, ale také významní investoři nebo významné firmy,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

Proti zdanění je i šéfka resortu obrany. „Pokud bychom teď tyto firmy zdanili, tak to přesně bude mít ten efekt, z kterého se bude radovat Ruská federace, že se na nějakou dobu opět výrazným způsobem pozastaví výroba i rozvoj zbrojního průmyslu a to přece je něco, co si nemůžeme jako Evropa dovolit,“ míní Černochová.

Ta hledá možné zdroje s ministrem financí. „Není to o tom, že bychom začali teď jednat. Pan ministr má nějaké varianty a ve chvíli, kdy budou známé, tak je představíme veřejnosti,“ uvádí Černochová.

SPD je proti navyšování výdajů nad dvě procenta HDP

Mimořádná daň se nelíbí ani opozičnímu SPD. „Je potřeba transparentně soutěžit jednotlivé strategické a významné projekty a v žádném případě nepřekračovat dvě procenta HDP, ani nezvyšovat daně a ani se nezadlužovat,“ vysvětluje postoj hnutí člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích.

I letos chce vláda dosáhnout minimálně dvouprocentních výdajů na obranu. O tom, jak se daří závazek naplňovat, má ministryně své vládní kolegy informovat do konce června. Resort má letos podle Černochové v rozpočtu přes 154 miliard korun, dalších zhruba šest a půl pak na obranu vydávají další instituce. Celkem suma přesahuje 160 miliard.

Závazkem jsou pro letošní rok dvě procenta HDP, což aktuálně vychází na necelých 168 miliard. Číslo o něco snížila nové prognóza ministerstva financí, které odhaduje menší hospodářský růst. I tak ale stále chybí sedm miliard. Zároveň by Česko během května mělo dostat výsledky auditu NATO. Ten určí, které loňské útraty nakonec uzná jako výdaje na obranu.

„My ty výdaje máme samozřejmě i v roce 2025. A když je obhájíte jednou, tak už je obhájíte i podruhé. Ne výši, ale obhajujete účel výdaje, zda se dá označit jako obranný,“ vysvětluje Stanjura.

„Vládní rozpočtová rezerva je prázdná už od zhruba 15. března, protože poslední zbytky, které tam byly, se použily na obnovitelné zdroje. To je tedy i ohrožení bezpečnostní, kdyby se cokoliv stalo,“ říká bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 38 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 8 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 9 hhodinami
Načítání...