Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.
Vystrčil zdůraznil, že pochod studentů není jen vzpomínka, ale i poučení do budoucna pro současnou společnost. Lidé podle něj nikdy nemají připustit, aby jim někdo vytěsnil utrpení totality z hlavy.
„Ti studenti byli ohromně stateční. To vůbec nebylo samozřejmé, najednou se někam vydat, protože bylo evidentní, že jim půjde o možnost dál studovat. A museli tušit, že to pro ně může mít z hlediska možnosti studovat fatální následky,“ řekl předseda Senátu.
Nedělní vzpomínková akce, kterou pořádal Pražský akademický klub 48, předseda Senátu a spolek Mene Tekel, začala dopoledne v budově Českého vysokého učení technického (ČVUT) na Karlově náměstí kladením květin k pamětní desce připomínající studentský odpor v roce 1948. Účastníci piety se poté vydali po trase pochodu vysokoškoláků k pamětní desce do horní části Nerudovy ulice.
V Nerudově ulici památku a odkaz někdejších studentů připomnělo shromáždění, na kterém vedle Vystrčila promluvili například také rektor ČVUT Vojtěch Petráček jako zástupce pražských univerzit a předseda Pražského akademického klubu 48 Martin Špolc.
„Křehkost demokratických mechanismů musíme mít na paměti i nyní, kdy opět čelíme hybridním hrozbám a vlivům imperiálně se rozpínajícího Ruska, které vede válku proti Ukrajině již třetím rokem,“ řekl Petráček.
Na shromáždění vyzval společnost k větší bdělosti. „Nedej bože, abychom sedli na lep někomu, kdo by nám slíbil jednoduchá řešení a jednoduchý život, ale jenom když se mu nebudeme dívat pod prsty a budeme se mu klanět,“ dodal rektor ČVUT.
Špolc: Je dobré naslouchat studentům
Špolc pak připomněl komunistické čistky na vysokých školách, ale také odvahu studentů, a vyzval veřejnost, aby jim naslouchala. „Když se na nějakém postoji většina studentů shodne, je dobré jim naslouchat. Skoro vždy mají pravdu,“ řekl. Podle Špolce nemlčí ani v dnešní době, požadují například rovná práva pro všechny.
Vysokoškolští studenti se v únoru před 76 lety vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, to bylo 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi, kterého požádala o nepřijetí demise demokratických členů vlády. O dva dny později se na Hrad vydalo zhruba pět tisíc lidí. V Nerudově ulici jim ale přehradily cestu bezpečnostní složky, při jejichž zásahu byl postřelen a zmrzačen student Josef Řehounek.
Postoj studentů v roce 1948 se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující komunistickou diktaturu. Na univerzitách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky a vylučování ze škol. Do roku 1949 muselo školy opustit přes deset tisíc studentů a akademiků.
KSČ dokončila převzetí moci v zemi právě v únoru 1948 poté, co dva roky před tím zvítězila ve volbách. Takzvaný Vítězný únor oslavovali komunisti ještě v roce 1989.
„Pokud chceme obstát v těch dnešních zkouškách, tak bychom měli znát dobře svoji historii a vědět, co se stalo, když jsme neobstáli, když jsme dali průchod té nesvobodě a diktatuře,“ konstatoval Vystrčil.
