Probiotika podle expertů ne vždy pomohou

Probiotika jsou tabletky s bakteriemi a kvasinkami, které se přirozeně vyskytují ve střevech, a můžou tam pomoct napravit rovnováhu – například po léčbě antibiotiky. Lidé je berou také někdy na imunitu nebo při ekzémech a zažívacích obtížích. Probiotika se prodávají jako doplňky stravy a Češi jsou v dnešní době zvyklí je kupovat. Podle některých odborníků se ale jejich účinek přeceňuje a často jde spíš o zbytečnou investici, nemusí být také vhodná pro všechny jedince.

Odborníci upozorňují, že přípravky často obsahují jenom jeden nebo několik málo druhů bakterií. Každý člověk má v sobě ale přes tři tisíce různých druhů, které spolu žijí v harmonii. Pokud jeden z nich převáží, může to naopak způsobit problém. Dohromady je v tlustém střevě na sto bilionů mikroorganismů – kdyby se tato masa zvážila, měla by kolem dvou set gramů.

„Probiotika se liší kmen od kmene a jejich účinky nejsou univerzální. Dokonce jednotlivé kmeny probiotik mohou mít protichůdné účinky od imunostimulačního potenciálu po imunoregulační. Každý přípravek by měl mít jasně definovaný kmen a ideálně doložené klinické studie. Jinak riskujeme, že pacienti užívají něco, co v lepším případě nemá žádný efekt,“ popsal dříve předseda České mikrobiomové společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jiří Hrdý.

Tyto bakterie v těle dělají daleko víc, než že jenom pomáhají zpracovávat potravu. Tvoří některé z vitaminů, regulují imunitní systém a pomáhají tělu rozlišit neškodné bakterie od těch škodlivých. V poslední době vědci zkoumají i jejich vliv na náladu.

Probiotikum je pojmem, který je také často zaměňován s prebiotikem. Probiotikum je živá kultura, která je přijímána s potravinami (lactobacily, bifidobakterie), zatímco za prebiotikum se označuje střevem nestravitelná a nevstřebatelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní bakteriální flóry.

Kefír, kimči i vláknina místo tobolek

Pro zdravý mikrobiom ve střevech je podle odborníků zásadní především zdravá a pestrá strava. Přirozeně si člověk může tyto bakterie doplnit kysanými výrobky, jako je například kefír, jogurt nebo zelí či některé zrající sýry. Stejně působí také korejské kimči, japonská pasta miso nebo kombucha. Prospěšné pro ně jsou také potraviny s velkým množstvím vlákniny.

O vlivu potravin na střevní mikrobiom přednášejí podle Milana Trojánka z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol lékaři i na Harvardově univerzitě. „Fermentované potraviny jsou podle nich pro celkovou podporu mikrobiomu jednoznačně vhodnější než tabletky, které obsahují jen velmi omezený počet kmenů,“ řekl s tím, že je pacientům proto tamní odborníci doporučují.

Zkušenosti Čechů s probiotiky jsou podle průzkumu Ipsos nedávno zveřejněného v médiích pozitivní a jsou nedílnou součástí péče o zdraví. Celkem 83 procent lidí má s nimi zkušenosti a kupuje si je pro sebe, 65 procent uživatelů je s nimi spokojeno. A třetina Čechů užívá probiotika pravidelně. Nejčastěji si je pořizují v lékárně.

Probiotika během užívání antibiotik

Nejčastěji lidé probiotika spojují s užíváním antibiotik, která léčí onemocnění způsobená bakteriemi, a mají proto i na bakterie ve střevech negativní vliv.

„Aktuální doporučení je opravdu takové, že není potřeba plošně všem doporučovat nebo nařizovat užívání probiotik v případě, že užívají antibiotika. A přestože údaje z klinických studií ukazují, že v některých případech to může snížit riziko průjmů nebo komplikací po užívání širokospektrých antibiotik, tak ten efekt není tak prokázaný a velký, aby bylo potřeba (...) strašit, že bez probiotik to dopadne špatně,“ říká farmakolog a přednosta Ústavu farmakologie 2. LF UK Jan Strojil.

Slovo probiotika má podle Strojila navíc široký význam a každý si pod tím může představit něco jiného. „Je potřeba už na začátku se bavit o tom, co vlastně pacientovi doporučujeme. To je jako kdybychom mu řekli, že má brát vitaminy, taková informace nemá sama o sobě hodnotu, nicméně z hlediska načasování aktuální vědecké údaje naznačují, že čím dřív to vlastně začne pacient užívat, tím lepší je efekt. Takže na místě je spíš začít užívat probiotika rovnou zároveň s antibiotiky než čekat a navázat třeba až po týdnu, kdy antibiotika dobere,“ radí farmaceut.

Podle odborníků může u části pacientů dojít k přirozené obnově střevní mikrobioty rychleji bez doplňků než s nimi. „Některé studie ukazují, že u části pacientů se mikrobiom po antibiotické léčbě obnovuje rychleji přirozenou cestou než při současném užívání probiotik. Není proto možné tvrdit, že probiotika jsou nezbytná,“ dodal Trojánek.

Hrdý také upozorňuje na možné úskalí současného podávání probiotik a antibiotik, kdy mohou probiotika paradoxně snižovat účinnost antibiotik. „Antibiotika se pak doslova ‚vyřádí‘ na probiotikách, místo aby působila proti patogenům, proti kterým byla indikována,“ doplnil.

Nahrávám video

Má smysl brát probiotika preventivně?

Na otázku, zda brát probiotika preventivně, Strojil odpověděl, že žádné léky by neměl brát člověk jenom tak pro jistotu. „Vždycky by tam měl být nějaký důvod a nějaký důkaz, proč mu to více pomůže, než ublíží. I v případě probiotik se bavíme o léčbě, která má nežádoucí účinky a která nese svoje rizika. Takže koupit si probiotika jenom proto, že nechci něco prošvihnout a chci se chránit, může skončit i tím, že si člověk ve skutečnosti může ublížit, takže určitě není na místě brát je jenom pro jistotu, protože jsem získal pocit, že musím a že bez toho to špatně dopadne,“ popsal odborník.

Z hlediska informací je také rozdíl mezi probiotiky, která jsou registrovaná jako doplňky stravy, a těmi, která jsou léčiva. „Pokud je něco registrováno jako léčivý přípravek, tak to znamená, že to prošlo schválením na Státním ústavu pro kontrolu léčiv nebo na Evropské lékové agentuře. Přípravek musí prokázat nejenom bezpečnost a složení, ale musí prokázat i účinnost. Takže probiotika, která mají status léčivého přípravku, musela předložit data o tom, že opravdu léčí, že opravdu snižují výskyt komplikací, že mají účinky, které tvrdí, že mají,“ vysvětlil Strojil.

Dále upřesnil, že potravinové doplňky jsou vlastně velmi minimálně regulovaná oblast ve srovnání s léky a musí prokázat jenom bezpečnost, ale žádné zdravotní efekty ve smyslu prevence nebo léčby chorob nemají a tvrdit nemůžou.

Probiotika ale můžou mít podle Strojila význam u některých chronických zánětlivých onemocnění střeva. Zopakoval přitom, že nejsou probiotika jako probiotika. „Jsou studie, které ukazují, že některé bakteriální kmeny opravdu můžou ovlivňovat třeba chronické střevní záněty, a jsou kmeny a přípravky, které mají prokázány efekt právě na udržení remise u pacientů s Crohnovou chorobou s těmi střevními záněty. Ale musíme se bavit o tom, že když to prokáže jeden výrobek v určitém složení, tak to nelze okamžitě zobecnit v tom, že jakákoliv probiotika budou dělat totéž,“ upozornil farmaceut.

Jsou podle něj popsané případy, kdy naopak nadměrné užívání probiotik může vést třeba ke zhoršení stavu, kdy se tenké střevo osídlí bakteriemi, které tam třeba normálně být nemají. „Takže jako vždycky v medicíně platí: dávka dělá lék a také konkrétní směs konkrétních bakterií,“ dodal Strojil.

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně v říjnu loňského roku v tiskové zprávě uvedla, že probiotika podle ní nejsou univerzálním všelékem vhodným a dostačujícím pro všechny pacienty. Chybí podle ní dostatečné odborné důkazy o jejich přínosech. Také zahraniční studie z poslední doby informují o tom, že u zdravých jedinců užívání probiotik nezpůsobuje statisticky významné změny v rozmanitosti střevní mikrobioty. Navíc také podle zahraničních odborníků neexistuje univerzální efekt probiotik pro všechny lidi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 41 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 8 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 9 hhodinami
Načítání...