Nejvyšší soud částečně vyhověl dovolání vrchního žalobce Igora Stříže, které podal v neprospěch bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka v kauze restituce Bečvářova statku. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý. Podle něj se dovolací soud ztotožnil se Střížovými námitkami proti nízkému trestu. Horák si loni v září vyslechl rozsudek tři roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem. Případem se bude muset znovu zabývat Vrchní soud v Praze.
„Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce v části týkající se výroku o trestu. Ztotožnil se s námitkami nejvyššího státního zástupce, které směřovaly proti mimořádnému snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby pro obviněného referenta Pozemkového úřadu Praha,“ uvedl Malý s tím, že snížení trestu sice trestní zákoník umožňuje, ale pouze za stanovených podmínek. „V daném případě nebyly dány výjimečné okolnosti případu ani poměry pachatele, které by takový krok odůvodňovaly,“ dodal.
Nejvyšší soud tak podle mluvčího rozsudek nad Horákem částečně zrušil a nařídil Vrchnímu soudu případ znovu projednat a rozhodnout o trestu.
Vězení i zproštění obžaloby
Kauza má spletitý vývoj, nad Horákem postupně padaly různé rozsudky, včetně sedmiletého nepodmíněného trestu, ale také zproštění. Nejvyšší soud na základě dovolání nejvyššího státního zástupce do případu zasáhl už dříve, nesouhlasil zejména s výkladem, podle kterého někdejší úředník nejednal úmyslně.
Poslední pravomocný verdikt nad Horákem padl loni v září, kdy pražský vrchní soud akceptoval právní názor Nejvyššího soudu, odmítl ale s ohledem na konkrétní okolnosti udělit nepodmíněný trest. Místo toho mu soud uložil tři roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem. Jde o výměru trestu pod zákonnou sazbou, která u zneužití pravomoci se škodou velkého rozsahu začíná na pěti letech vězení.
Pražský vrchní soud k tomu uvedl, že Horák neměl motiv při restituci Bečvářova statku podvádět, ani z toho neměl prospěch. Od doby spáchání trestného činu uplynulo zhruba deset let, muž je v důchodovém věku a lituje svých pochybení. Podle žalobců však neprojevil skutečnou sebereflexi.
Úředníci měli způsobit škodu za stovky milionů
Horáka spolu s jeho nadřízenými Evou Benešovou a Petrem Chmelíkem vinila obžaloba z toho, že nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti, které původně vlastnil Jan Maria Bečvář, a způsobili škodu ve stovkách milionů korun.
Benešová naposledy letos v únoru odešla od odvolacího soudu také s tříletou podmínkou a pětiletým zákazem působení ve státní správě a samosprávě na rozhodovacích pozicích. I do jejího případu zasáhly NSZ a Nejvyšší soud. Chmelík má roční podmíněný trest pravomocný. Je to jediný verdikt v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř Jana Maria Bečváře, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
