Aktuální data ukazují, že Česko má možnost umístit do bezpečných krytů pouze asi tři procenta obyvatel. Navíc je jejich rozložení značně nerovnoměrné, nejvíc se jich nachází ve velkých městech. Podívejte se na detailní mapu, kde najdete kryt, který leží nejblíž k vašemu bydlišti.
Co se týká krytů civilní obrany, je na tom nejlépe Praha. Přímo v hlavním městě je víc než třetina všech aktivních krytů v tuzemsku, podle hasičů asi 680 z celkových šestnácti stovek. V metropoli by tak v nich úkryt našlo 116 181 lidí. Navíc se ale Pražané mohou ukrýt i v tunelech metra a ve Strahovském tunelu. Naopak nejhorší situace je v Libereckém kraji, kde je v krytech aktuálně místo jen pro 370 lidí.
Data také ukazují, kde to mají lidé průměrně do bezpečí krytu nejdál – je to na Jesenicku, kde by museli překonat až osmdesát kilometrů.
Kryty civilní obrany se v Česku stavěly od padesátých do zhruba 70. let minulého století. Celkem jich v té době v obavě z vojsk NATO vzniklo téměř šest tisícovek. Víc než dvě třetiny už ale v současné době nejsou aktivní. To se týká i výše zmíněného Liberecka. „Od roku 2002 jsme v Libereckém kraji vyřadili téměř veškeré stálé úkryty na žádost majitelů, takže v současné době nám v evidenci zůstaly tři nevyřazené. Nicméně ani ty v současné době nesplňují parametry na ukrývání obyvatelstva,“ říká Michal Dvořák, náměstek krajského ředitele hasičů pro prevenci a civilní nouzovou připravenost Libereckého kraje.
Podle hasičů ale největší problém spočívá v tom, že většina lidí neví, kde kryty ve městech hledat, pro jakou skupinu obyvatelstva jsou určené a jak se do nich dostat. S informovaností může pomoci interaktivní mapa v tomto článku.
Co dělat v případě výstrahy?
Pokud člověk uslyší signál všeobecné výstrahy, měl by se podle ředitele odborné ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS ČR Miroslava Lukeše schovat do nejbližší budovy. „Informace můžou přijít od velitele zásahu, který je na místě. Případně cestou výstražné SMS zprávy, kterou vysílá operační středisko hasičů, nebo z televize a rádia,“ dodal Lukeš.
V případě vojenského konfliktu by se lidé měli schovat do sklepů nebo najít úkryt. „Ministerstvo obrany předem určí vlastníkům těch úkrytů, aby je zprovoznili,“ upřesnil Lukeš.
Nová koncepce ochrany obyvatelstva
Ministerstvo vnitra připravuje novou koncepci ochrany obyvatelstva. Je to reakce na bezpečnostní změny v souvislosti s válkou na Ukrajině. Cílem je připravit lidi na případné výpadky energií či služeb a informovat je o možnostech úkrytu. Na nedostatky upozornil před dvěma lety Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Mimo jiné konstatoval, že stálé tlakové kryty jsou jen pro tři procenta lidí. V zákoně navíc chybí definice takzvaných improvizovaných úkrytů.
Jeden z nich je v pražském tunelu, který spoje Žižkov s Karlínem, je z roku 1942. Ve dvoukilometrovém labyrintu jsou umývárny, toalety, dva agregáty a dvě vodní nádrže. Ty by se podle správce údržby krytu Správy služeb hlavního města Prahy Petra Kalouše napouštěly až v případě pohotovosti. Naplnění nádrží by podle něho trvalo zhruba osm hodin. Součástí jsou i dvě strojovny vzduchotechniky.
Do krytu se vejde 1200 lidí. Kalouš řekl, co se stane v momentě, kdy se kapacita naplní. „Na hlavních dveřích u vstupu bude další cedule s nasměrováním a s adresou k dalšímu úkrytu,“ upřesnil.
Aktuální seznam krytů je na webu hasičů. Další jsou momentálně vyřazené. „Mohou sloužit jako archivy, prodejny, případně kluby,“ vyjmenoval Lukeš.
„V té souvislosti jsme popsali, že není vyřešeno jak improvizované ukrytí, tak také stálé ukrytí, a jejich kapacita klesá,“ sdělila mluvčí NKÚ Hana Kadečková. „Ministerstvo vnitra připravilo novelu krizové legislativy, která se aktuálně nachází v legislativním procesu,“ konstatoval resort.
Hasiči chtějí spustit finský model
„Pro případ válečného stavu, budeme teď definovat požadavky na takzvané improvizované úkryty. To jsou podzemní garáže v obytných budovách nebo nákupních centrech,“ vysvětlil Lukeš. Do června chtějí hasiči spustit i finský model kampaně 72 hodin. Cílem je, aby se o sebe lidé v krizové situaci zvládli nejméně tři dny postarat sami.
„Jak se mají připravit na výpadky dodávek. Ať je to voda, elektřina, teplo. Nebo pro případ, že přestanou fungovat základní služby v jejich okolí jako je prodej potravin a výdej peněz z bankomatů,“ popsal Lukeš, v čem by připravenost měla spočívat. Informace budou na internetu. Domácnosti dostanou příručky a v plánu je i plošné školení lidí.
Vysoké náklady na údržbu krytů
Nejvíc úkrytů bylo k dispozici v roce 1995, zhruba pro třináct procent obyvatel. Od té doby jejich počet klesá. Důvodem jsou hlavně vysoké náklady na údržbu a revize. Ty leží na bedrech vlastníků úkrytů.
Kryty leží pod desítkami domů v Praze 4. Vznikly většinou v padesátých letech minulého století. „Byly tam lavice. Všechno bylo vybavené a udržované,“ vzpomíná jeden z obyvatel hlavního města. Mnozí ale vůbec netuší, co v nich je teď.
Štáb České televize dostal povolení se do jednoho z krytů podívat, nesmí však uvést, kde přesně se nachází. Podél zdí vede nefunkční vzduchotechnika. V bednách jsou původní filtry. Kryt patří společenství vlastníků. Magistrát počítá s tím, že se tam může schovat sto padesát lidí. Jinde ho otevřeli osobně a musí se o něj starat. „Je to naše povinnost, i když správcem je hlavní město Praha,“ konstatoval obyvatel Prahy 10 František Hubert.
Hasiči při jedné z kontrol zjistili, že chybí revize na vzduchotechniku. „My jsme od hasičského sboru dostali doporučení na společnost, která provede revizi. Tu jsme si objednali za pár tisíc korun a zjistila závady za téměř sto osmdesát tisíc,“ sdělil Hubert. Ta samá firma potom přijela nedostatky napravit.
Společenství vlastníků teď řeší ještě další nabídku. Může dostat návod na zprovoznění za třicet tisíc. „Jakým způsobem bychom svépomocí tu vzduchotechniku dokázali uvést do provozu a k tomu i proškolení,“ upřesnil Hubert.
Spousta krytů ale v posledních letech zanikla. Zmizí i ten na Smíchovském nádraží. Nepoužívaný kryt poškodily i povodně. A zanikne úplně kvůli stavbě nového přepravního terminálu.
