Počet projevů antisemitismu v České republice v loňském roce vzrostl zhruba na dvojnásobek – Federace židovských obcí zaznamenala 2277 antisemitských incidentů, v předešlém roce to bylo 1128. Převážnou většinu z nich tvořily stejně jako v minulých letech projevy nenávisti na internetu, zejména na sociálních sítích. Informoval o tom předseda federace Petr Papoušek.
„Navzdory dramatickému nárůstu počtu antisemitských incidentů zůstávají případy antisemitsky motivovaného násilí v České republice ojedinělé,“ uvedl Papoušek. Loni podle něj Federace židovských obcí neevidovala ani jeden násilný projev vůči Židům. „I přes závažnost některých závěrů je opět možné konstatovat, že Česko pro židovskou komunitu představuje bezpečnou zemi,“ prohlásil.
Projevy nenávisti na internetu, tedy články, příspěvky na sociálních sítích, anonymní komentáře a diskusní příspěvky, tvořily podle výroční zprávy 97 procent všech zaznamenaných antisemitských incidentů. „Zmenšuje se množství krajně pravicových webů, ale vakuum je stále více zaplňováno dezinformačními stránkami,“ uvedl Zbyněk Tarant z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity.
Antisemitskou rétoriku používají podle něj například proruské dezinformační platformy. Celkem lze podle odborníka v Česku nalézt zhruba 110 antisemitských webů, některé z nich mají návštěvnost srovnatelnou s běžnými zpravodajskými internetovými stránkami. Sociální sítě se však podle Papouška stávají dlouhodobě dominantní platformou, na které se antisemitismus šíří. „Významnou měrou přispívají k narůstající polarizaci společnosti,“ poznamenal.
Obsah, formu i množství antisemitských narativů v loňském roce vedle doznívající koronavirové pandemie ovlivňovala podle Federace židovských obcí zejména ruská agrese vůči Ukrajině, včetně související ekonomické, energetické a surovinové krize, a v neposlední řadě i přetrvávající napětí na Blízkém východě v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu.
Počet antisemitských projevů roste již několikátým rokem. Podle dat, která Federace židovských obcí sesbírala od obětí, policie, veřejnosti i médií pak trend pokračoval i v první polovině letošního roku, doplnil Papoušek.
Federace loni zaznamenala také dva případy vandalismu na židovských objektech, což je srovnatelné s předchozím rokem. „Naopak deset zaznamenaných případů vyhrožování představuje dvojnásobný nárůst oproti roku 2021,“ sdělila.
Podle organizace je pravděpodobné, že skutečný počet antisemitských incidentů byl loni vyšší. Oběti či svědkové projevů antisemitsky motivované předsudečné nenávisti se totiž často rozhodnou tyto činy nenahlásit příslušným orgánům nebo si z různých důvodů nepřejí sdělovat detaily svých negativních zkušeností.
