Ministerstvo vnitra spíše nepočítá se zvýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů v letošním roce, zvýšit by se mohly platy občanských zaměstnanců, řekl po čtvrteční schůzce ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s odbory Petr Kuchař z odborové organizace Unie bezpečnostních složek. Platy policistů, hasičů a dalších příslušníků sborů by pak údajně mohly vzrůst od příštího roku. Rakušan by podle Kuchaře měl do konce srpna sdělit, jak budou platy příslušníků bezpečnostních sborů v budoucnu vypadat. O navýšení platů jednal se školskými odbory také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
„Zástupce odborů jsem informoval o aktuálním stavu debaty k rozpočtu na příští rok, kterou v těchto dnech řeší vláda. Usiluji o maximální růst platů příslušníků v nejbližší době, chci ale také, aby měli jistotu dalšího zvyšování i na delší období. Proto jsem navrhl do rozpočtového výhledu, aby platy policistů a hasičů rostly i v letech 2026 a 2027,“ uvedl Rakušan.
„Pan ministr vnitra nám sdělil, že co se týká přidávání příslušníkům v bezpečnostních sborech, tak je to spíš plánováno od příštího roku, od 1. ledna 2025. Přidávání v letošním roce, kdy se řeší různé varianty, to se týká (občanských) zaměstnanců bezpečnostních sborů, kde také vedou jednání,“ řekl Kuchař. S Rakušanem mají odbory podle něj dohodnutou schůzku na září. Podle Kuchaře zatím není jasné, zda odbory přistoupí k plánovaným protestům.
Kuchař také řekl, že na jednání poprvé zaznělo, že by příslušníci mohli mít příští rok garantováno desetiprocentní navýšení tarifů, v dalších dvou letech by se přidávalo pokaždé pět procent.
Policie je připravena protestovat
Podle předsedy Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáše Machoviče mají jednotlivá ministerstva úkol spočítat finanční prostředky, které jim budou zbývat do konce roku. Výsledky by úřady měly mít zhruba za týden.
„V současné době peníze nejsou, to je holý fakt, a proto teď ministerstvo vnitra a další resorty propočítávají, jak to zůstane s rozpočtem do konce tohoto roku, případně ve střednědobém výhledu na další tři roky tak, aby byl dostatek finančních prostředků na nějaký dlouhodobý růst i platů příslušníků bezpečnostních sborů a zaměstnanců,“ řekl Machovič. Policie je podle něj stále připravena protestovat.
Ministerstvo vnitra připomnělo, že se příslušníkům bezpečnostních sborů platy o deset procent zvýšily loni v lednu, nástupní platy podle něj vzrostly o sedmnáct procent.
„Ministru vnitra se pak povedlo zajistit i to, aby v roce 2024 platy hasičů i policistů zůstaly na stejné úrovni jako v předchozím roce, a i v ekonomicky složité době prosadil pozměňovací návrh, který hasičům a policistům vracel dvě procenta na platech do rozpočtu,“ uvedl resort. Od července se podle úřadu také vrátil příspěvek na stravné a podařilo se zajistit 1,95 miliardy korun na provoz a investice bezpečnostních sborů.
Podle informací na náborové stránce policie pobírá průměrně policista bez praxe v prvním roce hrubý příjem od 30 070 korun. Po třech letech služby je průměrný plat 43 114 korun, celkově byl v loňském roce u policie průměrný plat 56 308 korun. Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku činila 43 941 korun.
Ministr Bek jednal se školskými odbory
Se zástupci tentokrát školských odborů jednal ve čtvrtek i ministr školství Bek. Debata o tarifech navazovala na středeční jednání zástupců kabinetu s odboráři o růstu platů. Ministerstvo podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové analyzuje možnosti případného navýšení.
Na čtvrteční schůzce se zabývali odboráři s Bekem i rozpočtem na příští rok. Konkrétní částky Seidlová sdělit nechtěla. Letos pracuje ministerstvo školství s výdaji asi 273 miliard korun. „Požadavky resortu zahrnují navýšení výdajů na platy učitelů a zajištění nepedagogické činnosti, výrazné posílení rozpočtu vysokých škol a podporu investic,“ uvedl Bek na síti X.
Podle Seidlové je jasné navýšení peněz na platy učitelů tak, aby bylo možné dodržet zákonný závazek. Zákon ukládá státu vyčlenit na platy učitelů sumu, aby dostávali 130 procent průměrné mzdy. Na to bude potřeba navýšení asi devět miliard, uvedla. Bek ČT řekl, že se jedná o mandatorní výdaj, tedy peníze, které má vláda povinnost vynaložit.
Kabinet by měl o zářijovém růstu platů rozhodnout za týden ve středu. Navrhované nařízení o zvýšení tarifů zřejmě ještě upraví podle finančních možností jednotlivých resortů.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek zopakoval, že na letošní zvýšení platů nemá státní rozpočet peníze. S růstem platů počítá až od ledna příštího roku. „Debata o tom, jestli se tarifní součást platu může zvýšit, probíhají a měly by být uzavřeny v průběhu příštího týdne, ale to z hlediska rozpočtu neznamená vyšší výdaje,“ uvedl Stanjura.
Naopak pro zvýšení je předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Já jenom upozorňuju, že ve veřejném sektoru se naposledy přidávalo v září roku 2022, od té doby ani koruna,“ podotkla Schillerová.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) avizoval, že chce, aby vláda rozhodla o případném zářijovém zvýšení platů části státních zaměstnanců příští týden.
Podle původního návrhu by se měl základ výdělku zvednout od září části zaměstnanců veřejné sféry a státu o sedm, nebo o deset procent. Odboroví předáci po jednání ve středu řekli, že se ale „otevřelo pole“ pro navýšení tarifů všem pracovníkům. Žádají pro ně růst tarifů o deset procent.
Předseda sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v pořadu Události, komentáře zopakoval, že školství je jedna z priorit a doufá, že se podaří vyjednat více peněz na příští rok a zejména na platy nepedagogických pracovníků. V souvislosti s navýšením platů ještě letos zmínil, že to bude komplikované, jelikož vládní rozpočtová rezerva je skoro vyčerpaná. „Tady nebudou asi dobré zprávy, nicméně je potřeba si uvědomit, že peníze můžeme dávat ty, které máme, a nemůžeme se ještě během roku zadlužovat,“ podotkl a dodal, že by se také mohlo uvažovat o některých úsporných opatřeních ve školství – například řešit velké procento odkladu nástupu dětí do první třídy či možnost slučování menších škol.
Členka sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Jana Berkovcová (ANO) zmínila, že to zatím vypadá, že vzdělávání je pro vládu priorita pouze na papíře. Poukázala na to, že příští rok rozhodně musí přijít do školství více peněz než letos. „Odborné a profesní asociace sledují s neuvěřením, že by hrozila varianta, že by rozpočet na příští rok byl ještě nižší než ten letošní. Ministr požaduje navýšení alespoň třicet miliard, což je úplné minimum pro to, aby byly uspokojeny základní požadavky, a těch třicet miliard by se rozplynulo jako pára nad hrncem,“ dodala. Zmínila, že stát pořád hledá úspory, ale podle ní není školství oblast, kde by se dalo ušetřit, naopak by se měla hledat kvalita.
