Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě.
Část výrobců v Česku se opatření přizpůsobila už zhruba před rokem, tak jako předtím i jinde v Evropě a po testech, jak uzávěr uchytit, aby moc nevadil. Na spojení uzávěrů s lahvemi se dohodla Evropská unie už v roce 2019 v rámci strategie, jak omezit znečištění plasty. Změna se zprvu setkala s odmítavými reakcemi zákazníků.
„Po pár týdnech se to tak ustálilo a zvykli si, a teď už to považují za normální součást naší produkce,“ prohlásil ředitel pro korporátní záležitosti a udržitelnost firmy Coca-Cola Michal Dyttert.
Všichni výrobci ale nadále nepovažují řešení za ideální. Společnost Kofola věnovala zkouškám upevnění víček rok a půl. Upozornila na zvýšené náklady i některé studie, podle kterých se spotřebuje více plastu. Řešením bude podle firmy až zálohování a skutečná recyklace. „Z pohledu nějaké dlouhodobé strategie se my snažíme ubírat množství použitého PETu v lahvích,“ řekla manažerka komunikace Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. „Toto nařízení nám naopak přineslo víčka, která mají vyšší gramáž než ta, která jsme používali předtím,“ konstatovala.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si myslí, že počáteční verze připevněných uzávěrů byly nezdařilé, později se ale zlepšily. „V současnosti se z toho dá pít, je to bez problémů, a zároveň se to víčko neodděluje,“ řekl.
Ačkoli jsou víčka na lahvích vyrobených z polyetylentereftalátu (PET), sama jsou tvořená většinou polypropylenem nebo polyetylenem. Některé etikety se také vyrábějící z PVC. Kombinace několika plastů v jednom obalu ale při recyklaci nevadí. „Výrobce, který to zpracovává, PET lahev i s víčkem rozemele na drobné kousky, a protože každý má jinou měrnou hmotnost, jinou váhu, tak to lze velice dobře od sebe oddělit,“ přiblížil odpadový expert firmy Arnika Milan Havel.
I když z výroby by měly odcházet už jen lahve s neoddělitelnými víčky, v obchodech může ještě trvat, než se doprodají starší zásoby.
Další opatření
V rámci boje s vysokou spotřebou plastů a znečištěním také před šesti lety museli obchodníci zpoplatnit plastové tašky, do té doby byly k nákupu zdarma. Předloni na podzim zase došlo k omezení jednorázových plastů, jako jsou brčka, příbory, talíře a další pomůcky. Nahradily je většinou výrobky z papíru nebo dřeva.
Už v roce 2025 se mají vyrábět PET lahve ze čtvrtiny z použitého materiálu. Za tři roky by měly státy EU zajistit, aby se jich sbíralo aspoň devadesát procent. I proto některé zavádějí zálohové systémy, k čemuž směřuje i Česko. Dále by měly po roce 2030 mizet jednorázové plastové obaly na ovoce a zeleninu nebo malé balení kečupů a dalších omáček.
V České republice vzniklo v loňském roce přes milion dvě stě tisíc tun obalových odpadů. Sedmdesát pět procent z nich bylo předáno k recyklaci. Nejčastěji se v Česku recyklují papírové obaly, ze kterých se většinou stávají výrobky určené pro každodenní využití. „Nejčastěji končí v papírnách, kde jsou rozvlákněny. Pak se z nich vyrábí buď kvalitnější papírové výrobky, například sešity. Z těch méně kvalitních celulózových vláken se například vyrábí ruličky od toaletních papírů,“ uvedla Lucie Müllerová z obalové společnosti EKO-KOM.
