Plánované rozšíření dálnic je v ohrožení, otevření D49 brzdí ekologové

Nahrávám video
Události: Rozšiřování dálnic v Česku
Zdroj: ČT24

Plán vlády otevřít do konce roku 74 kilometrů nových dálnic je v ohrožení. Chybět totiž může necelých deset kilometrů dálnice D49. Dělníci je sice dokončí, chybí ale stavební povolení k propojovací komunikaci. Po výtkách ekologických organizací ho zrušil soud. Napřesrok už má být délka zprovozněných úseků zhruba poloviční. Základní dálniční síť chce přitom mít ministerstvo pro řidiče k dispozici nejpozději do osmi let.

„Usilujeme o to, aby opravdu to číslo se blížilo sedmdesáti kilometrům. Bojujeme teď o úsek D49 u Zlína. Tady jde opravdu o konkrétní lhůty, které musíme naplnit a získat finální napadená povolení zpět,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle resortu dopravy se teď buduje téměř dvě stě kilometrů dálnic a dalších zhruba sto kilometrů se soutěží. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má letos na investice rekordní sumu, a to přes osmdesát miliard korun.

Problémy na D49

Auta měla po D49 z Holešova do Fryštáku jezdit v létě. Jenže zatímco na jedné straně práce finišují, na druhé stroje stojí. Na chybějících zhruba šest set metrů ŘSD po letech stavební povolení získalo. Posledních klíčových zhruba dvě stě metrů, které dálnici provizorně napojují na stávající síť, ale povolení nemá. Po stížnostech ekologů ho zrušil soud.

„Stavební úřad vyhodnotil, že nemusí být účastníkem řízení, protože není potřeba na ten provizorní objekt, na ten sjezd, řízení EIA. Potvrdilo to i ministerstvo životního prostředí a krajský úřad,“ uvedl ředitel ŘSD pro Zlínský kraj Karel Chudárek.

Justice dala ekologům za pravdu s tím, že se mají právo řízení účastnit a úřady musí brát v potaz jejich připomínky. Kdy zbývající část silnice povolení dostane a otevře se, ŘSD odhadovat nechce. Do té doby zůstane druhý úsek nové dálnice slepý. „Čímž pádem se nedá používat těch dalších zhruba sedm kilometrů,“ dodal Chudárek.

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl ale ujistil, že s touto výjimkou všechny ostatní úseky, ať na dálnici D35, nebo D6, budou „skutečně zprovozněny“.

Zákon má zrychlit výstavbu

Budování nejen dálnic má uspíšit zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Poslanci z různých stran volají po jeho doplnění.

„Třeba přísněji ukotvit umísťování staveb v území. Nebo pojďme tady ve sněmovně najít napříč politickým spektrem dohodu třeba na nějakém přísnějším nebo ostřejším režimu právě ve vztahu ke spekulantům nebo ekologickým aktivistům,“ vyzval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN) v této souvislosti uvedl, že třeba i úřady, které o všem rozhodují, by neměly vracet či předávat rozhodnutí na nižší úřady, ale měly by mít povinnost rozhodnout samy a rovnou.

Případné změny už ale budou až na novém složení sněmovny. Bez ohledu na to se příští rok podle resortu dopravy zprovozní kolem třiceti kilometrů nových dálnic. „Pro to další období připravujeme zase ještě významnější objem nově otevíraných dálničních úseků. Měli bychom se dostat k hodnotě zhruba 240 kilometrů nových dálnic v tom dalším čtyřletém období,“ nastínil Kupka.

První dálniční úsek se otevřel v roce 1971. Prioritou byla stavba D1 z Prahy do Brna a následně do Bratislavy. Po celé délce se jezdilo do deseti let. Pak se stavba dálnic a rychlostních silnic zpomalila. Přibývaly spíš jen krátké části. Po revoluci se začalo rychle budovat spojení do Německa. Klíčová dálnice D5 přes Plzeň byla kompletně hotová v roce 2006. Mezi priority patřilo i napojení Ostravy na dálnici D1, tady většinu úseků silničáři zprovoznili do roku 2010. Kompletní základní síť by měla být podle ministerstva hotová nejpozději v roce 2033.

PPP projekty

Pomoct s financováním staveb má větší zapojení soukromých firem v rámci takzvaných PPP projektů. Podle opozice by měl stát uvažovat i o takzvaných dopravních dluhopisech. „Lidé rádi půjčí státu třeba na dálnici nebo obchvat, který je v jejich okolí. O tyhle produkty mají hodně zájem i různé penzijní fondy, investiční společnosti,“ míní Kolovratník.

Jeden z významných nástrojů je podle Kupky Státní fond dopravní infrastruktury a zároveň prostředky z výběru mýta, které rostou. A také výběr z dálničních známek. Loni dopravci na mýtném odvedli přes sedmnáct miliard, na dálničních vinětách stát vybral zhruba 6,5 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 10 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...