Plánované rozšíření dálnic je v ohrožení, otevření D49 brzdí ekologové

Nahrávám video

Plán vlády otevřít do konce roku 74 kilometrů nových dálnic je v ohrožení. Chybět totiž může necelých deset kilometrů dálnice D49. Dělníci je sice dokončí, chybí ale stavební povolení k propojovací komunikaci. Po výtkách ekologických organizací ho zrušil soud. Napřesrok už má být délka zprovozněných úseků zhruba poloviční. Základní dálniční síť chce přitom mít ministerstvo pro řidiče k dispozici nejpozději do osmi let.

„Usilujeme o to, aby opravdu to číslo se blížilo sedmdesáti kilometrům. Bojujeme teď o úsek D49 u Zlína. Tady jde opravdu o konkrétní lhůty, které musíme naplnit a získat finální napadená povolení zpět,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle resortu dopravy se teď buduje téměř dvě stě kilometrů dálnic a dalších zhruba sto kilometrů se soutěží. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má letos na investice rekordní sumu, a to přes osmdesát miliard korun.

Problémy na D49

Auta měla po D49 z Holešova do Fryštáku jezdit v létě. Jenže zatímco na jedné straně práce finišují, na druhé stroje stojí. Na chybějících zhruba šest set metrů ŘSD po letech stavební povolení získalo. Posledních klíčových zhruba dvě stě metrů, které dálnici provizorně napojují na stávající síť, ale povolení nemá. Po stížnostech ekologů ho zrušil soud.

„Stavební úřad vyhodnotil, že nemusí být účastníkem řízení, protože není potřeba na ten provizorní objekt, na ten sjezd, řízení EIA. Potvrdilo to i ministerstvo životního prostředí a krajský úřad,“ uvedl ředitel ŘSD pro Zlínský kraj Karel Chudárek.

Justice dala ekologům za pravdu s tím, že se mají právo řízení účastnit a úřady musí brát v potaz jejich připomínky. Kdy zbývající část silnice povolení dostane a otevře se, ŘSD odhadovat nechce. Do té doby zůstane druhý úsek nové dálnice slepý. „Čímž pádem se nedá používat těch dalších zhruba sedm kilometrů,“ dodal Chudárek.

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl ale ujistil, že s touto výjimkou všechny ostatní úseky, ať na dálnici D35, nebo D6, budou „skutečně zprovozněny“.

Zákon má zrychlit výstavbu

Budování nejen dálnic má uspíšit zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Poslanci z různých stran volají po jeho doplnění.

„Třeba přísněji ukotvit umísťování staveb v území. Nebo pojďme tady ve sněmovně najít napříč politickým spektrem dohodu třeba na nějakém přísnějším nebo ostřejším režimu právě ve vztahu ke spekulantům nebo ekologickým aktivistům,“ vyzval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN) v této souvislosti uvedl, že třeba i úřady, které o všem rozhodují, by neměly vracet či předávat rozhodnutí na nižší úřady, ale měly by mít povinnost rozhodnout samy a rovnou.

Případné změny už ale budou až na novém složení sněmovny. Bez ohledu na to se příští rok podle resortu dopravy zprovozní kolem třiceti kilometrů nových dálnic. „Pro to další období připravujeme zase ještě významnější objem nově otevíraných dálničních úseků. Měli bychom se dostat k hodnotě zhruba 240 kilometrů nových dálnic v tom dalším čtyřletém období,“ nastínil Kupka.

První dálniční úsek se otevřel v roce 1971. Prioritou byla stavba D1 z Prahy do Brna a následně do Bratislavy. Po celé délce se jezdilo do deseti let. Pak se stavba dálnic a rychlostních silnic zpomalila. Přibývaly spíš jen krátké části. Po revoluci se začalo rychle budovat spojení do Německa. Klíčová dálnice D5 přes Plzeň byla kompletně hotová v roce 2006. Mezi priority patřilo i napojení Ostravy na dálnici D1, tady většinu úseků silničáři zprovoznili do roku 2010. Kompletní základní síť by měla být podle ministerstva hotová nejpozději v roce 2033.

PPP projekty

Pomoct s financováním staveb má větší zapojení soukromých firem v rámci takzvaných PPP projektů. Podle opozice by měl stát uvažovat i o takzvaných dopravních dluhopisech. „Lidé rádi půjčí státu třeba na dálnici nebo obchvat, který je v jejich okolí. O tyhle produkty mají hodně zájem i různé penzijní fondy, investiční společnosti,“ míní Kolovratník.

Jeden z významných nástrojů je podle Kupky Státní fond dopravní infrastruktury a zároveň prostředky z výběru mýta, které rostou. A také výběr z dálničních známek. Loni dopravci na mýtném odvedli přes sedmnáct miliard, na dálničních vinětách stát vybral zhruba 6,5 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 37 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 54 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...