Papírování bere ředitelům čas. Většina z nich si na to inspekci stěžovala

Minimálně polovina ředitelů v každém okrese si České školní inspekci (ČŠI) stěžovala na administrativní zátěž, v některých okresech vadilo papírování dokonce všem dotázaným. Vyplývá to z analýzy ČŠI, která se při kontrolách ve školách ptala ředitelů, jestli pro ně administrativa představuje problém při výkonu profese. Vyplňování povinných dokumentů často zabere ředitelům velkou část pracovního času. Ten jim pak chybí při plánování pedagogického směřování školy. V posledních letech jim navíc zátěž přibyla, třeba i kvůli covidu-19 a uprchlíkům.

Celkem ve dvaceti čtyřech okresech ve školách navštívených inspektory ČŠI uvedli všichni ředitelé, že administrativa představuje překážku pro jejich práci. Jak ukazuje unikátní analýza inspekce s názvem České školství v mapách, přebujelé papírování vadí všem dotázaným například v oblasti Blanska, Bruntálu, Břeclavi nebo Českého Krumlova.

Data také odhalují, že administrativu považuje za problém minimálně padesát procent ředitelů z každého okresu. Škála mapy se tak pohybuje od 50 do 100 procent, což znamená, že nejméně polovina z oslovených vedoucích pracovníků ve všech oblastech má se záplavou dokumentů potíž. Na spodním rozhraní mapy se s 50 procenty nespokojených ředitelů pohybuje Hodonín, za kterým následují Znojmo a Chomutov s téměř 67 procenty.

Data získala inspekce z dotazníků při návštěvách ve školách. Protože v některých okresech kontrolovala méně zařízení, počet dotazovaných v jednotlivých regionech se může lišit.

V Praze papírování za problém označilo více než 84 procent dotázaných vedoucích škol. Mezi nimi i ředitel Bratrské školy v Praze Rostislav Konopa. „Ředitel by měl nejvíce času strávit pedagogikou, komunikací se studenty, učiteli a rodiči. To je těžiště jeho práce. Administrativa mi denně zabere rozhodně 35 procent z pracovní doby,“ vysvětluje ředitel. „Mám zástupkyni, hospodářku a účetní, ale přijde mi, že administrativa narůstá,“ dodává Konopa.

Formuláře přibyly během covidu

Formuláře školám přibyly i s pandemií covidu-19, během které musela školská zařízení sbírat informace například o covidových testech, ale i s příchodem uprchlíků kvůli válce na Ukrajině. Odkud se hromady formulářů, dokumentů a papírů na školy nejvíce valí, ale nelze jednoduše určit, protože ředitelé musí zasílat údaje do různých institucí. Požadavky na vzdělávací zařízení nemá jenom rezort školství, ale i zřizovatelé, kraje nebo třeba finanční správa.

Nejvíc papírování mají ředitelé malotřídek

Ještě hůře na tom jsou ředitelé malotřídních škol. Na rozdíl od velkých zařízení běžně nemají rozpočet na sekretáře, zástupce ředitele nebo ekonomy, kteří mohou vedení školy v administrativní zátěži ulehčit. V malých školách tak mívá papírování na starosti převážně ředitel. „Úkolů je poměrně stejně jako ve velkých školách, i když v menším měřítku, protože máme méně dětí. Pořád to jsou ale stejné úkony. Mám to s výukou časově tak půl na půl, odučím a musím se věnovat administrativním věcem – ekonomickým, personálním nebo výkaznictví,“ říká Jaroslav Mihal, ředitel Základní a mateřské školy Jezernice u Přerova.

„Zabírá to strašně moc času a zbývá ho tak mnohem méně na pedagogické řízení, práci s dětmi i učitelský mentoring,“ dodává Mihal. Přerov je jedním z okresů, kde všichni dotázaní ředitelé podle šetření ČŠI označili administrativní zátěž za problém. Ředitelům zavaleným dokumenty chce stát pomoci například prostřednictvím Strategie 2030+, která řeší rozvoj českého školství do roku 2030.

Komplikované papírování

„U malotřídních škol je velkým cílem Strategie 2030+ vytvářet spojená ředitelství pro více detašovaných škol. Ta budou mít jednotná ředitelství, kde je i ekonomka a administrativní pracovníci. Na jednotlivých pracovištích se pak můžou věnovat pedagogice, ale administrativu za ně udělá profesionální tým,“ vysvětluje Martina Běťáková, vedoucí týmu středního článku podpory na ministerstvu školství.

Dodává, že vyšší míra papírování může záležet také na jednotlivých zřizovatelích škol nebo na obcích, které mohou kantory zahlcovat dodatečnými dokumenty. Velké množství listin produkují školy i při vlastních vnitřních procesech. „Nejvíc času věnují ředitelé zátěži, kterou vytváří vnitřní chod organizace. Jsou to nekvalitně nastavené procesy, kdy někdo jednu fakturu zapisuje třikrát, a to pokaždé do jiné tabulky,“ říká Běťáková.

S řediteli pak její tým řeší, jak zmapovat, co ve škole pracovníci dělají, a jak v ní nastavit efektivní procesy i jak digitalizovat. „Jde o to, aby technologie používali v běžném provozu a šetřili si práci. Aby pokaždé, když jedou do zoo, si znovu nesepisovali seznam žáků, ale pracovali s excelem a uměli ho stahovat ze školních informačních systémů. Když nám takové procesy ve škole podaří nastavit, tak řádově ušetří desítky minut týdně,“ dodává vedoucí týmu.

Komplikované papírování vnímají jako problém i učitelé. Jako překážku pro výkon své práce ji podle šetření ČŠI nejčastěji označili kantoři dotázaní v okolí Tachova, a to skoro v 92 procentech, dále v Písku v 91 procentech nebo u Blanska v 90 procentech. Nejméně pak administrativu vnímají jako problém učitelé v okolí Žďáru nad Sázavou, asi z 65 procent. Podle inspekce lze zátěž snížit pomocí vhodných programů v rámci spolupráce obcí a zřizovatelů konkrétních škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
15:49Aktualizovánopřed 9 mminutami

Čtyři obce si volí nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich zatím až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřou ve 22:00.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Svěrák je ikonou. Oslavu devadesátin přenáší skoro dvě stovky kin

Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého díla Zdeňka Svěráka. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Výroky z jeho dílny se staly národními pořekadly, stejně jako zlidověly texty mnoha jeho písní. Pořád hraje ve vyprodaném divadle. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslaví speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku pak budou moci Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
před 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 13 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
před 23 hhodinami

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
včera v 20:31
Načítání...