Papírování bere ředitelům čas. Většina z nich si na to inspekci stěžovala

Minimálně polovina ředitelů v každém okrese si České školní inspekci (ČŠI) stěžovala na administrativní zátěž, v některých okresech vadilo papírování dokonce všem dotázaným. Vyplývá to z analýzy ČŠI, která se při kontrolách ve školách ptala ředitelů, jestli pro ně administrativa představuje problém při výkonu profese. Vyplňování povinných dokumentů často zabere ředitelům velkou část pracovního času. Ten jim pak chybí při plánování pedagogického směřování školy. V posledních letech jim navíc zátěž přibyla, třeba i kvůli covidu-19 a uprchlíkům.

Celkem ve dvaceti čtyřech okresech ve školách navštívených inspektory ČŠI uvedli všichni ředitelé, že administrativa představuje překážku pro jejich práci. Jak ukazuje unikátní analýza inspekce s názvem České školství v mapách, přebujelé papírování vadí všem dotázaným například v oblasti Blanska, Bruntálu, Břeclavi nebo Českého Krumlova.

Data také odhalují, že administrativu považuje za problém minimálně padesát procent ředitelů z každého okresu. Škála mapy se tak pohybuje od 50 do 100 procent, což znamená, že nejméně polovina z oslovených vedoucích pracovníků ve všech oblastech má se záplavou dokumentů potíž. Na spodním rozhraní mapy se s 50 procenty nespokojených ředitelů pohybuje Hodonín, za kterým následují Znojmo a Chomutov s téměř 67 procenty.

Data získala inspekce z dotazníků při návštěvách ve školách. Protože v některých okresech kontrolovala méně zařízení, počet dotazovaných v jednotlivých regionech se může lišit.

V Praze papírování za problém označilo více než 84 procent dotázaných vedoucích škol. Mezi nimi i ředitel Bratrské školy v Praze Rostislav Konopa. „Ředitel by měl nejvíce času strávit pedagogikou, komunikací se studenty, učiteli a rodiči. To je těžiště jeho práce. Administrativa mi denně zabere rozhodně 35 procent z pracovní doby,“ vysvětluje ředitel. „Mám zástupkyni, hospodářku a účetní, ale přijde mi, že administrativa narůstá,“ dodává Konopa.

Formuláře přibyly během covidu

Formuláře školám přibyly i s pandemií covidu-19, během které musela školská zařízení sbírat informace například o covidových testech, ale i s příchodem uprchlíků kvůli válce na Ukrajině. Odkud se hromady formulářů, dokumentů a papírů na školy nejvíce valí, ale nelze jednoduše určit, protože ředitelé musí zasílat údaje do různých institucí. Požadavky na vzdělávací zařízení nemá jenom rezort školství, ale i zřizovatelé, kraje nebo třeba finanční správa.

Nejvíc papírování mají ředitelé malotřídek

Ještě hůře na tom jsou ředitelé malotřídních škol. Na rozdíl od velkých zařízení běžně nemají rozpočet na sekretáře, zástupce ředitele nebo ekonomy, kteří mohou vedení školy v administrativní zátěži ulehčit. V malých školách tak mívá papírování na starosti převážně ředitel. „Úkolů je poměrně stejně jako ve velkých školách, i když v menším měřítku, protože máme méně dětí. Pořád to jsou ale stejné úkony. Mám to s výukou časově tak půl na půl, odučím a musím se věnovat administrativním věcem – ekonomickým, personálním nebo výkaznictví,“ říká Jaroslav Mihal, ředitel Základní a mateřské školy Jezernice u Přerova.

„Zabírá to strašně moc času a zbývá ho tak mnohem méně na pedagogické řízení, práci s dětmi i učitelský mentoring,“ dodává Mihal. Přerov je jedním z okresů, kde všichni dotázaní ředitelé podle šetření ČŠI označili administrativní zátěž za problém. Ředitelům zavaleným dokumenty chce stát pomoci například prostřednictvím Strategie 2030+, která řeší rozvoj českého školství do roku 2030.

Komplikované papírování

„U malotřídních škol je velkým cílem Strategie 2030+ vytvářet spojená ředitelství pro více detašovaných škol. Ta budou mít jednotná ředitelství, kde je i ekonomka a administrativní pracovníci. Na jednotlivých pracovištích se pak můžou věnovat pedagogice, ale administrativu za ně udělá profesionální tým,“ vysvětluje Martina Běťáková, vedoucí týmu středního článku podpory na ministerstvu školství.

Dodává, že vyšší míra papírování může záležet také na jednotlivých zřizovatelích škol nebo na obcích, které mohou kantory zahlcovat dodatečnými dokumenty. Velké množství listin produkují školy i při vlastních vnitřních procesech. „Nejvíc času věnují ředitelé zátěži, kterou vytváří vnitřní chod organizace. Jsou to nekvalitně nastavené procesy, kdy někdo jednu fakturu zapisuje třikrát, a to pokaždé do jiné tabulky,“ říká Běťáková.

S řediteli pak její tým řeší, jak zmapovat, co ve škole pracovníci dělají, a jak v ní nastavit efektivní procesy i jak digitalizovat. „Jde o to, aby technologie používali v běžném provozu a šetřili si práci. Aby pokaždé, když jedou do zoo, si znovu nesepisovali seznam žáků, ale pracovali s excelem a uměli ho stahovat ze školních informačních systémů. Když nám takové procesy ve škole podaří nastavit, tak řádově ušetří desítky minut týdně,“ dodává vedoucí týmu.

Komplikované papírování vnímají jako problém i učitelé. Jako překážku pro výkon své práce ji podle šetření ČŠI nejčastěji označili kantoři dotázaní v okolí Tachova, a to skoro v 92 procentech, dále v Písku v 91 procentech nebo u Blanska v 90 procentech. Nejméně pak administrativu vnímají jako problém učitelé v okolí Žďáru nad Sázavou, asi z 65 procent. Podle inspekce lze zátěž snížit pomocí vhodných programů v rámci spolupráce obcí a zřizovatelů konkrétních škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bavorský premiér Söder se setkal s prezidentem Pavlem, chce prohloubit vztahy

Bavorského premiéra Markuse Södera odpoledne přijal na Hradě prezident Petr Pavel. Jejich jednání trvalo asi půl hodiny. Söder následně na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 34 mminutami

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami
Načítání...