Řada měst začíná měnit plány kvůli drahým energiím a někde říkají, že i kvůli výdajům na uprchlíky. Část starostů se obrátila otevřeným dopisem na ministerstvo financí a chtějí peníze navíc. Resort vzkázal, že to nemá v plánu. Hlavním argumentem ministerstva je, že obce hospodaří s přebytky. Radnice namítají, že už do úspor sahají. Obávají se dalšího vývoje po uzavření nových fixací u smluv na energie.
„Když po nás chce vláda, abychom rychle pomohli, města a obce vždycky rychle pomůžou, když pak chceme pomoct my, přijde zamítavá odpověď,“ prohlásila ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
„Máme o něco zvýšené daňové příjmy a ty daňové příjmy jsou sdílené, to znamená i v těch rozpočtech samospráv se nachází určitá část zvýšení daňových příjmů, které slouží k částečné kompenzaci zvýšených nákladů,“ upřesnil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).
Začátkem června se Svaz měst a obcí obrátil na ministerstvo s žádostí o možnost finanční kompenzace a před pár dny starostům přišla zamítavá odpověď. Podle resortu není v současné ekonomické situaci možné požadavkům radnic vyhovět.
„Co se týče nákladů na uprchlickou krizi a na starost o statisíce uprchlíků, které přišly, tak naprostou většinu nákladů nese státní rozpočet,“ upozornil Stanjura.
Stát uhradí platby za obnovitelné zdroje
V případě růstu cen energií argumentuje ministerstvo ještě tím, že od října bude stát hradit platby za obnovitelné zdroje, a to za všechny, kteří mají přípojku, takže i za organizace zřizované radnicemi.
„Celková pomoc pro domácnosti, organizace, firmy bude za těch 15 měsíců zhruba 24 miliard korun, tak to není vůbec malá částka a říkám, část těch nákladů mají pokryto zvýšenými daňovými příjmy,“ konstatoval Stanjura.
„Reakce pana ministra byla přijata v území velmi rozpačitě, protože tam nebyla ani známka poděkování a nějaké sounáležitosti s městy a s obcemi,“ podotkla šéfka obcí Vladyková.
Obce chtějí s vládou jednat, ke společnému setkání zřejmě vyzvou Fialův kabinet na podzim.
