Vliv dotací od státu i Evropské unie na rozvoj nákladní kombinované dopravy, které měly posílit přepravu zboží po železnici či vodě a snížit dopravu po silnicích, je minimální. Místo toho silniční nákladní doprava roste, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly dotací. Železniční nákladní doprava navzdory dotacím podle zprávy stagnuje a vodní nákladní doprava téměř neexistuje. Resort dopravy v reakci na výsledky prověrky sdělil, že železniční dopravu ve sledovaném období negativně zasáhla pandemie covidu-19 i pokles přepravy uhlí a dalších komodit. Podle úřadu je také potřeba investovat do zvýšení kapacity tratí.
Ministerstvo plánovalo podle NKÚ ve snaze o ekologičtější přepravu zboží podpořit v letech 2015 až 2023 projekty na rozvoj nákladní kombinované dopravy částkou 4,7 miliardy korun. Nakonec podpořilo čtrnáct projektů a vydalo na ně 650 milionů. Podle kontroly tak nevyužilo 86 procent vyčleněných peněz. Existuje riziko, že národní cíl převést do roku 2030 celkem 30 procent silniční nákladní dopravy na vzdálenosti nad 300 kilometrů na železnici nebo vnitrozemskou vodní dopravu nebude splněn, upozornili kontroloři.
„Tento cíl je stanoven celoevropsky a musí být tudíž výsledkem spolupůsobení opatření napříč EU. Nemá smysl jej vyhodnocovat pouze národně,“ reagoval na závěry NKÚ mluvčí resortu František Jemelka. „Železnice musí být nově zaměřena na přepravy probíhající po silnici, a to ve formě spolupráce silničních a železničních dopravců v kontinentální kombinované dopravě. To je ale teprve v počátcích,“ doplnil.
Ministerstvu se podle NKÚ nepodařilo odstranit překážky rozvoje kombinované dopravy. V případě železnice je to podle úřadu nedostatečná kapacita infrastruktury, kterou z velké části vyčerpávají osobní vlaky. Podle ministerstva využití železnice limituje, že v případě potíží na některé trati jsou malé možnosti pro využití jiné trasy. „Například do Německa má Česko stále pouze jediný elektrizovaný a dvoukolejný tah,“ sdělil mluvčí. „Pracujeme na zlepšení této situace a usilujeme o urychlení přípravy projektů také na německé straně,“ dodal.
Nespolehlivost labské vodní cesty
Dalším problémem je nedostatečná spolehlivost železniční dopravy nebo vysoké poplatky za využití železnic v porovnání se zpoplatněním silnic. „Využití vodní cesty v nákladní kombinované dopravě prakticky neexistuje. Brání tomu dlouhodobá nespolehlivost labské vodní cesty,“ sdělil NKÚ. Silniční nákladní doprava přitom roste, počet kilometrů ujetých nákladními vozidly nad 12 tun mezi roky 2015 a 2023 stoupl podle úřadu o téměř třicet procent.
„Pokles objemu přepraveného zboží po železnici je zákonitý, neboť dosud vozila zejména hromadné substráty, jako je uhlí, dřevo, železářské výrobky a podobně. V rámci klimatických opatření je ale spotřeba fosilních paliv utlumovaná, a proto jejich přeprava klesá,“ zdůraznil mluvčí ministerstva. Také železářský průmysl má v Česku podle něj potíže a lesy zase musí dorůst po kůrovcové kalamitě. Na výkony železniční a kombinované dopravy v minulých letech měly podle ministerstva negativní dopad i pandemie a válka na Ukrajině.
U šesti ze čtrnácti kontrolovaných projektů existuje podle NKÚ riziko, že nepřinesou předpokládaný výsledek. Jako příklad uvádí výstavbu překladiště v Kolíně, kde dotace od ministerstva byla 46,5 milionu. Podle projektu se měl přepravovaný objem v kombinované dopravě pohybovat ročně mezi 272 tisíci až 301 tisíci tunami, ale v roce 2020 byl nulový. V roce 2022 činil 36 procent z plánovaného objemu. U dvou kontrolovaných projektů zjistil NKÚ neoprávněné využití peněz. Ministerstvo ujistilo, že sleduje výkonnostní ukazatele projektů a v případě jejich neplnění, nebo neoprávněného použití dotací, bude peníze vymáhat zpět.
Podle informací několika ministerstev z letošního jara využil stát za 20 let členství v EU nejméně 23 procent peněz z evropských fondů právě v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal víc než 467 miliard korun.
