Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Nahrávám video

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.

Jednání o konci války na Ukrajině, kterou rozpoutala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, pokračují. Závěry úterního pětihodinového jednání americké delegace s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě však neukazují na žádný znatelný pokrok. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oznámil nový balík vojenské podpory bránící se Ukrajině od států NATO a jejich spojenců.

Na zásadní otázku ohledně jakýchkoli jednání o míru, zda se chce Putin dohodnout, Vondráček reagoval: „Nikdy jsme nebyli blíž nějaké dohodě než v tyto dny.“ Sokol s ním souhlasil, ale doplnil svůj pohled na to, kdo se o mír skutečně snaží, což jsou podle něj Spojené státy, Evropa a Ukrajina. „Sledujeme několikáté kolo reálných pokusů ze strany Spojených států, na ruské straně se zdá, že vůle není,“ zhodnotil.

Oba řečníci se shodli, že největším problémem jsou teritoriální požadavky. Sokol míní, že by dohoda byla možná, kdyby Rusko přistoupilo na kompromis a pro vytyčení hranic vlivu by se využila současná linie fronty. Podle něj však Rusko chce víc, konkrétně celou Doněckou a Luhanskou oblast. Vondráček zhodnotil, že Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. „Jejich diplomacie je velmi tvrdá,“ doplnil.

Záruky pro trvalý mír

Součástí vyjednávání o míru jsou i budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Podle Sokola by se neměla omezit obranná schopnost Ukrajiny. Omezení velikosti ukrajinské armády bylo součástí rusko-amerického plánu, který nastartoval aktuální sérii jednání.

Vondráček popsal svůj náhled na bezpečnostní záruky pro Evropu v obecnější rovině: „Je třeba najít bezpečnostní architekturu, která bude zárukou, že nebude v zájmu Ruska, aby podniklo jakékoli nepřátelské akce.“ Zároveň vyjádřil názor, že po uzavření míru na Ukrajině by mohla být na obou stranách linie demilitarizovaná zóna.

Shoda mezi oběma poslanci panovala na tom, že klíčovým garantem bezpečnostních záruk mají být Spojené státy. Sokol popsal svou vizi záruk: „Já bych si to představoval jako členství (Ukrajiny) v NATO, aby Spojené státy intervenovaly v případě dalšího napadení Ukrajiny.“ Vondráček nepředstavil žádný konkrétní plán, ale deklaroval, že Ukrajina potřebuje záruku garantovanou USA a Evropou a doplnil, že role Spojených států je podle něj zásadní.

Dodávky zbraní Ukrajině a sankce vůči Rusku

Moderátorka se obou diskutujících zeptala, zda podle nich platí Rutteho stanovisko, že Ukrajina bude dál dostávat zbraně a Rusko musí pocítit sankce. Podle Sokola bezpochyby ano. „Po celou dobu jednání musí pokračovat podpora Západu napadené Ukrajině. Musíme vytrvat, dokud nebude uzavřen mír,“ potvrdil.

Vondráček míní, že „určitě nedává smysl naprosto přestat podporovat Ukrajinu“ a souhlasí i s pokračováním sankcí vůči Rusku. Je ale skeptický vůči významu symbolických deklarací, i proto mu nepřijde podstatné, že obranný výbor nepřijal usnesení na podporu Ukrajiny. „Jakékoli usnesení neposouvá válečnou realitu ani o centimetr,“ myslí si.

Význam Visegrádské skupiny

Na závěr se diskuse stočila k tématu Visegrádské skupiny (V4). Vondráček oznámil, že ve čtvrtek bude v Budapešti na summitu předsedů zahraničních výborů, a označil činnost V4 za velmi důležitou. Citoval slovenského premiéra Roberta Fica, který tvrdí, že setkání V4, kde by se mělo řešit něco, na čem se země neshodnou, jsou zbytečná. „Takže my dělejme to, na čem se shodneme,“ souhlasil Vondráček a doplnil, že je přesvědčen, že V4 má sílu ovlivnit rozhodovací procesy v Evropě.

Podle Sokola se formát V4 nemá „ani podceňovat, ani přeceňovat“. Soudí, že V4 funguje jen občas, jen když se země shodnou nebo mají stejné zájmy. „Je to důležité, ale nemysleme si, že je to nějaký stálý blok,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři+ popsali, jak firmy využívají náhradního plnění

Stát usiluje o podporu osob se zdravotním postižením dlouhodobě – větší firmy musejí takové lidi přímo zaměstnat, nebo je podpořit přes takzvané náhradní plnění, například odběrem zboží, které vyrobili. Některé společnosti to ale zneužívají.
před 4 hhodinami

Pavel a Babiš se na Hradě shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kauza pardubického magistrátu míří k soudu. Exšéf odboru a firma čelí obžalobě

Po čtyřech letech vyšetřování padla obžaloba v korupční kauze na dopravním odboru pardubického magistrátu. Před soud půjde bývalý vedoucí Vladimír Bakajsa a další tři lidé – obžalobě čelí taky jedna firma. Podle detektivů pět let ovlivňovali stovky menších zakázek. Škoda přesáhla 24 milionů korun. Termín projednání obžaloby soud ještě neurčil.
před 5 hhodinami

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 8 hhodinami

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 9 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.