Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Nahrávám video

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.

Jednání o konci války na Ukrajině, kterou rozpoutala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, pokračují. Závěry úterního pětihodinového jednání americké delegace s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě však neukazují na žádný znatelný pokrok. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oznámil nový balík vojenské podpory bránící se Ukrajině od států NATO a jejich spojenců.

Na zásadní otázku ohledně jakýchkoli jednání o míru, zda se chce Putin dohodnout, Vondráček reagoval: „Nikdy jsme nebyli blíž nějaké dohodě než v tyto dny.“ Sokol s ním souhlasil, ale doplnil svůj pohled na to, kdo se o mír skutečně snaží, což jsou podle něj Spojené státy, Evropa a Ukrajina. „Sledujeme několikáté kolo reálných pokusů ze strany Spojených států, na ruské straně se zdá, že vůle není,“ zhodnotil.

Oba řečníci se shodli, že největším problémem jsou teritoriální požadavky. Sokol míní, že by dohoda byla možná, kdyby Rusko přistoupilo na kompromis a pro vytyčení hranic vlivu by se využila současná linie fronty. Podle něj však Rusko chce víc, konkrétně celou Doněckou a Luhanskou oblast. Vondráček zhodnotil, že Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. „Jejich diplomacie je velmi tvrdá,“ doplnil.

Záruky pro trvalý mír

Součástí vyjednávání o míru jsou i budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Podle Sokola by se neměla omezit obranná schopnost Ukrajiny. Omezení velikosti ukrajinské armády bylo součástí rusko-amerického plánu, který nastartoval aktuální sérii jednání.

Vondráček popsal svůj náhled na bezpečnostní záruky pro Evropu v obecnější rovině: „Je třeba najít bezpečnostní architekturu, která bude zárukou, že nebude v zájmu Ruska, aby podniklo jakékoli nepřátelské akce.“ Zároveň vyjádřil názor, že po uzavření míru na Ukrajině by mohla být na obou stranách linie demilitarizovaná zóna.

Shoda mezi oběma poslanci panovala na tom, že klíčovým garantem bezpečnostních záruk mají být Spojené státy. Sokol popsal svou vizi záruk: „Já bych si to představoval jako členství (Ukrajiny) v NATO, aby Spojené státy intervenovaly v případě dalšího napadení Ukrajiny.“ Vondráček nepředstavil žádný konkrétní plán, ale deklaroval, že Ukrajina potřebuje záruku garantovanou USA a Evropou a doplnil, že role Spojených států je podle něj zásadní.

Dodávky zbraní Ukrajině a sankce vůči Rusku

Moderátorka se obou diskutujících zeptala, zda podle nich platí Rutteho stanovisko, že Ukrajina bude dál dostávat zbraně a Rusko musí pocítit sankce. Podle Sokola bezpochyby ano. „Po celou dobu jednání musí pokračovat podpora Západu napadené Ukrajině. Musíme vytrvat, dokud nebude uzavřen mír,“ potvrdil.

Vondráček míní, že „určitě nedává smysl naprosto přestat podporovat Ukrajinu“ a souhlasí i s pokračováním sankcí vůči Rusku. Je ale skeptický vůči významu symbolických deklarací, i proto mu nepřijde podstatné, že obranný výbor nepřijal usnesení na podporu Ukrajiny. „Jakékoli usnesení neposouvá válečnou realitu ani o centimetr,“ myslí si.

Význam Visegrádské skupiny

Na závěr se diskuse stočila k tématu Visegrádské skupiny (V4). Vondráček oznámil, že ve čtvrtek bude v Budapešti na summitu předsedů zahraničních výborů, a označil činnost V4 za velmi důležitou. Citoval slovenského premiéra Roberta Fica, který tvrdí, že setkání V4, kde by se mělo řešit něco, na čem se země neshodnou, jsou zbytečná. „Takže my dělejme to, na čem se shodneme,“ souhlasil Vondráček a doplnil, že je přesvědčen, že V4 má sílu ovlivnit rozhodovací procesy v Evropě.

Podle Sokola se formát V4 nemá „ani podceňovat, ani přeceňovat“. Soudí, že V4 funguje jen občas, jen když se země shodnou nebo mají stejné zájmy. „Je to důležité, ale nemysleme si, že je to nějaký stálý blok,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sudety zmizely z mapy, hranice je však stále znát ve vzdělání i ve volbách

Sudety jako území už dávno neexistují, ale podle odborníků se jejich komplikovaná historie stále projevuje ve vzdělání, zdraví, volebním chování i formě místního komunitního života. Poválečné vysídlení Němců navíc dodnes vyvolává spory. „Smíření není zapomínání. Abychom se mohli smířit, tak se toho musíme hodně dozvědět, co se stalo za války i po válce,“ říká historik Matěj Spurný pro pořad Fenomén doby.
před 6 mminutami

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 9 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 11 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 12 hhodinami
Načítání...