Kauza nezákonných sterilizací v Česku nekončí ani po několika desítkách let. Řada žen přišla o možnost mít děti. Stát chtěl po mnoha letech křivdu napravit, a relativně nedávno tak politici přijali zákon, který měl těmto ženám zaručit odškodnění. Jejich žádosti ale ministerstvo zdravotnictví často zamítá. Na stranu sterilizovaných žen se nicméně už nejméně ve dvou případech postavil soud. O tématu pro Reportéry ČT natáčela Silvie Kleková.
„Tolik roků na to člověk čeká, na ministerstvu zdravotnictví už mám tu žádost osmý měsíc a pořád nás tahají za nos. Někomu to vyjde, někomu ne,“ vypráví Pavlína Čovejová. To Olga už odpověď obdržela – zamítavou. Další žena, Olga Kovacziková, dokonce přiznala, že když jí přišla od úřadu zamítavá odpověď, plakala.
Zákon platný od loňska má symbolickou částkou 300 tisíc korun odškodnit ženy, které podstoupily v letech 1966 až 2012 protiprávní sterilizaci a přišly tak o možnost mít další děti. Za socialismu za tím stála snaha regulovat počet Romů. Tehdy se podle členky Rady vlády pro lidská práva Moniky Šimůnkové razil přístup, že tyto ženy by už neměly mít další potomky.
Podle Marie Čovejové tenkrát objížděla byty sociálka a lékařka, za sterilizaci navíc podle ní nabízely finanční prostředky – konkrétně patnáct tisíc, což byla za socialismu poměrně vysoká částka. „Ale nejhorší bylo, že (nám říkali, že) když na ten zákrok nepůjdeme, tak nám odeberou děti,“ vzpomíná.
Zákroky bez souhlasu
Sterilizace od sedmdesátých let minulého století upravovala vyhláška, příliš se ale nedodržovala. Tato praxe pokračovala i po roce 1989, kdy se nezákonné sterilizace objevovaly ještě přibližně dalších dvacet let.
Podle senátora a přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky ostravské fakultní nemocnice Ondřeje Šimetky (za ODS) by měly být sterilizace prováděny s informovaným souhlasem dotyčné ženy, což se podle něj v minulosti bezpochyby nedělo.
Eleně Gorolové, která je předsedkyní Spolku žen postižených sterilizací, zdravotníci v roce 1990 řekli, že po dvou císařských řezech se provádí sterilizace a že utekla hrobníkovi z lopaty. Tehdy jí bylo jednadvacet let. Další ženy popisují, že k zákroku nikdy nedaly souhlas. Úřady v Česku začaly podezření na nezákonné zákroky prošetřovat už před devatenácti lety.
V roce 2005 pak tehdejší ombudsman Otakar Motejl označil desítky případů sterilizací za protiprávní a o čtyři roky později se ženám omluvila vláda Jana Fischera. Senátor Šimetka míní, že přijetí zákona o odškodnění za nezákonné sterilizace bylo nutné k napravení křivd.
O odškodnění dosud požádalo 525 žen, získalo ho 243 z nich, tedy méně než polovina. Část žádostí úředníci dále řeší, více než 160 žen ale už dostalo zamítavou odpověď. „Po ženách se chce, aby předložily jednoznačné důkazy ve formě zdravotní dokumentace, ale to se u některých nedá, protože dokumentace už neexistuje,“ vysvětluje Šimůnková.
„Pokud zdravotní dokumentace jako jeden z hlavních důkazů chybí, tak ministerstvo zdravotnictví musí postupovat v intencích zákona a správní řízení bohužel vyhodnotit jako neúspěšné,“ přiznává náměstek Josef Pavlovic (Piráti). Některé ženy ovšem zdravotní záznamy nemají, protože byly skartované. Například Městská nemocnice Ostrava takto porodopisy likvidovala po deseti letech. Až loni se tato časová lhůta zvýšila na let čtyřicet.
Za ženy se postavily soudy i premiér
Část žen, jejichž žádosti ministerstvo zamítlo, se obrátila na soudy. „Dali mi zapravdu, ještě to nemám celé prostudované, dostala jsem to teprve teď. Pocit je to úžasný,“ přiznává Vlasta Holubová.
Přístup ministerstva zdravotnictví odsoudil i premiér Petr Fiala (ODS). V SMS zprávě pro Reportéry ČT napsal toto: „Zjistil jsem, že se úředníci z ministerstva zdravotnictví dívají na odškodňování žen postižených nucenou sterilizací hodně nevstřícně a hodně byrokraticky a chtějí dokládat věci, které prostě objektivně dotčené ženy doložit nemohou.“
Podle Pavlovice už resort zkoumá důvody, kvůli nimž byly některé žádosti zamítnuty, a hledá pokud možno smírné řešení.
V tuto chvíli existují již nejméně dva rozsudky, které ruší rozhodnutí ministerstva zdravotnictví jako příliš striktní a formální. Úřad podal kasační stížnost a čeká na verdikt Nejvyššího správního soudu.
