Pieta v Lidicích připomněla 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
„Nemysleli jsme si, že v našem životě budeme znovu cítit tyto věci tak nesmírně silně. Nedomnívali jsme se, že se válka stane součástí naší každodennosti. Mysleli jsme si, že to je něco, co patří do učebnic a že to není součástí 21. století. Bohužel jsme svědky téhož, co se před 83 lety stalo tady – opět někdo srovnává města a vesnice se zemí, opět někdo odvléká děti kamsi na převýchovu, opět někdo děti vraždí,“ uvedl Stehlík.
Podle ředitele památníku je v posledních letech o osud Lidic enormní zájem. „Cítím ho nejen při pietní vzpomínce, ale cítím ho i z hlediska zájmu škol o návštěvu Památníku Lidice, o účast v našich vzdělávacích programech. A opravdu musím říci, že častokrát jsme svědky toho, že ta nejmladší nebo mladá generace se nad těmito věcmi zamýšlí daleko intenzivněji a daleko rozumněji než lidé padesát plus,“ doplnil Stehlík.
Vzpomínka začala tradičně mší na základech kostela svatého Martina. Sloužil ji biskup Zdenek Wasserbauer. Květinové dary ke společnému hrobu lidických mužů položily desítky představitelů nejen státních institucí.
Symbol nacistického teroru
Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Obec nacisté vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nacisté zastřelili 173 lidických mužů, děti a ženy odvezli do kladenského gymnázia, po třech dnech je násilně rozdělili. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku, děti kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře.
Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a sedmnáct dětí. Vesnice byla zcela zničena. Poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, zemřela loni v září ve věku 98 let. Žije ještě šest lidických dětí.
Budování nových lidických domů nedaleko současného pietního území začalo v roce 1948.
