Nemocnicím schází plazma na léčení covidu-19. Hledají dárce, kteří prošli nákazou

Nahrávám video

Nemocnice vyzývají lidi, kteří prošli koronavirovou nákazou, aby přišli darovat krevní plazmu. Dárců plazmy s protilátkami, která je využívána k léčbě nakažených v těžkém stavu, je totiž málo. V posledních týdnech přitom spotřeba covidové krevní plazmy prudce roste.

Nemocnice apelují na ty, kteří se vyléčili z covidu-19, aby přišli krevní plazmu darovat. Mohou tak pomoci ostatním pacientům, kterým může plazma zachránit život.

„V současné době jen s obtížemi zajišťujeme potřeby nemocných hospitalizovaných v Thomayerově nemocnici a IKEMu,“ říká například primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Turek. V mrazicích boxech má podle něho nemocnice zásoby několika desítek jednotek plazmy, potřeba jsou však stovky.

V Thomayerově nemocnici využívají krevní plazmu vyléčených na plicní klinice i na oddělení ARO. Momentálně tam personál pečuje o šest pacientů v těžkém stavu, pět z nich dostává právě rekonvalescentní plazmu.

„Data ukazují, že by bylo lépe, kdyby mohli rekonvalescentní plazmu dostávat pacienti ve středním stadiu, tolik jí ale nemáme, v současné době ji dáváme pacientům v těžkém stavu. Ale bylo by lepší, kdyby ji mohli dostat už dřív,“ říká vedoucí lékař oddělení ARO Thomayerovy nemocnice Martin Müller.

Jeden dárce na jednoho a půl pacienta

Plazmu po prodělání nemoci covid-19 přišel do nemocnice darovat například Petr Jun. „Mám z toho dobrý pocit a teď se to potřebuje, takže proč bych nešel,“ říká. Na odběr vyrazil hned dva týdny po konci izolace. Právě v tom okamžiku je teprve možné rekonvalescentní plazmu darovat.

Plazma od jednoho dárce vystačí pro jednoho a půl pacienta. „Obvykle odebíráme 750 ml plazmy a tu pak rozdělíme do tří vaků, pacientům se dávají dvě jednotky,“ vysvětluje Turek.

Ještě před podáním se plazma otestuje na množství přítomných protilátek a pak se zmrazí. V boxech ale nevydrží dlouho. Při současné spotřebě tu vytvoří zásobu nanejvýš na den a půl.

Dárci chybí

Dárců chodí do transfuzního centra nemocnice jednotky týdně. Rekonvalescentní plazmu v Thomayerově nemocnici od dubna do poloviny října odebrali asi 75 lidem a vydali ji k léčbě 48 pacientů, kteří byli hospitalizováni buď na plicní klinice, nebo na klinice ARO.

Nedostatek dárců je problémem i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v pražské Ústřední vojenské nemocnici.

Nyní se výrobou léčebné plazmy zabývá v Česku asi 12 transfuzních zařízení. Odběry plazmy od pacientů, kteří covid-19 prodělali, provádí například také ve Fakultní nemocnici Olomouc nebo v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Vhodným dárcem rekonvalescentní plazmy je člověk, který prodělal onemocnění covid-19 s klinickými příznaky, jako je zvýšená teplota, bolesti hlavy, suchý kašel a dušnost. Dárce také musí splňovat běžné podmínky darování krve. Mezi ně patří, že musí být starší 18 let a mladší 60 let, bez závažné anamnézy a v dobrém zdravotním stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...