Některým státním zaměstnancům klesly reálné příjmy za pět let o pětinu

Nahrávám video

Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.

V základní škole v Praze na Černém Mostě jsou denně od šesti hodin v kuchyni. Vaří devět set obědů, tedy dvě hlavní jídla, polévku a moučník. To vše dělá deset žen.

„Natahají spoustu věcí, kil mouky a všechno si samy skládají. Tady není nikdo, kdo by jim skládal zboží nebo jim pomáhal,“ popisuje vedoucí jídelny ze ZŠ Vybíralova Romana Bečvářová.

Kuchařky si tady měsíčně vydělají zhruba 25 tisíc korun hrubého, tedy asi 20 tisíc čistého. S placením životních nákladů mají velké potíže. Možné navýšení platů až o deset procent, které navrhuje ministr práce, považují za nedostatečné. Představovaly by si navýšení o 20 až 25 procent. S tím by se podle nich už teoreticky dalo vyžít.

Lídři koalice se s odbory sejdou v úterý

Právě kuchařkám, školníkům, ale třeba i kulturním pracovníkům nebo úředníkům klesly mezi lety 2019 a 2023 kvůli vysoké inflaci reálné platy ze všech státních zaměstnanců nejvíc, a to o skoro osmnáct procent. Ministr práce hodlá v úterý koaličním partnerům a odborům navrhnout růst těchto platů od září o sedm až deset procent.

„V tento okamžik jsou dvě skupiny lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, opravdu nejvíce postižení reálným poklesem svých platů. Jsou to lidé v první stupnici, to je zhruba 360 tisíc lidí, kteří pracují napříč krajskými, obecními či městskými úřady. Nebo jsou to lidé, kteří pracují v jídelnách, školníci a podobně,“ popisuje Jurečka.

V letech 2019 až 2023 ale klesly reálné příjmy všech zaměstnanců veřejného sektoru včetně policistů, hasičů nebo vojáků. Třeba učitelům stát od letoška platy zvýšil zhruba o pět procent, jiní zaměstnanci ve školách ale dostali přidáno naposledy v září 2022.

„Platy hlavně v té stupnici jedna, kam patří nepedagogičtí pracovníci, by se měly navýšit o patnáct procent,“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

Sedmiprocentní růst platů od září by letos přišel veřejné rozpočty na 4,6 miliardy. Zvýšení o deset procent pak na šest a půl miliardy. O tyto výdaje by se podělil stát, obce a zdravotní pojišťovny. Lídři pětikoalice se sejdou se šéfy odborových svazů ve sněmovně v úterý odpoledne. Představy vládních stran a odborů o možném růstu platů ve veřejné sféře jsou ale zatím velmi odlišné.

Stanjura: Na zářijové zvýšení nejsou peníze

Odbory požadují plošné zvýšení tarifních platů státních zaměstnanců o patnáct procent od září a o dalších patnáct procent od ledna. „Jenom všem připomínám, že veřejní zaměstnanci kvůli konsolidačnímu balíčku přišli ještě o dalších 3,6 procenta čistého příjmu,“ podotýká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už minulou středu řekl, že na zářijové zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry nemá vláda peníze. Důvodem je mimo jiné snaha dodržet letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. „V roce 2024 ne. Tam nevidím žádný prostor na objem platů. Teprve jsme zahájili politické debaty o rozpočtu 2025,“ sdělil Stanjura.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je debata složitá. „Opravdu bych radši počkal na návrh, který se bude projednávat, ale naše představa je někde mezi pěti a deseti procenty,“ prohlašuje.

„Jsem spíš na straně toho, aby to bylo co nejvíce v tom stupni, kde jsou zapisovatelky u soudů, které teď stávkovaly, a kde jsou nepedagogičtí pracovníci,“ sdělil člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO).

Odbory budou vyjednávat i v soukromém sektoru

O definitivním růstu platů státních zaměstnanců pro letošek i pro rok příští chce koalice rozhodnout v létě. Odbory přicházejí s návrhy na změny kolektivních smluv i v soukromém sektoru. Tam se průměrná měsíční mzda v předchozích pěti letech nominálně výrazně zvedla, ale inflace tento růst předčila. Reálné příjmy tak v průměru klesly o sedm procent.

Požadavky pro příští rok v pondělí vyslovily třeba průmyslové odbory. V závislosti na odvětví požadují pro zaměstnance o sedm až deset procent vyšší výplaty. Podle předsedy Odborového svazu KOVO Romana Ďurča hlavně v autoprůmyslu.

„Samozřejmě, že půjdeme od firmy k firmě, protože ne všem se daří, takže to budeme dělat diferencovaně. Celý průmysl není v úplně dobré kondici, moc nerosteme. Myslím si, že v rámci ocelářství to bude velmi těžké vyjednávání,“ říká Ďurčo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 6 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 8 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 9 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...