Některým státním zaměstnancům klesly reálné příjmy za pět let o pětinu

Nahrávám video

Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.

V základní škole v Praze na Černém Mostě jsou denně od šesti hodin v kuchyni. Vaří devět set obědů, tedy dvě hlavní jídla, polévku a moučník. To vše dělá deset žen.

„Natahají spoustu věcí, kil mouky a všechno si samy skládají. Tady není nikdo, kdo by jim skládal zboží nebo jim pomáhal,“ popisuje vedoucí jídelny ze ZŠ Vybíralova Romana Bečvářová.

Kuchařky si tady měsíčně vydělají zhruba 25 tisíc korun hrubého, tedy asi 20 tisíc čistého. S placením životních nákladů mají velké potíže. Možné navýšení platů až o deset procent, které navrhuje ministr práce, považují za nedostatečné. Představovaly by si navýšení o 20 až 25 procent. S tím by se podle nich už teoreticky dalo vyžít.

Lídři koalice se s odbory sejdou v úterý

Právě kuchařkám, školníkům, ale třeba i kulturním pracovníkům nebo úředníkům klesly mezi lety 2019 a 2023 kvůli vysoké inflaci reálné platy ze všech státních zaměstnanců nejvíc, a to o skoro osmnáct procent. Ministr práce hodlá v úterý koaličním partnerům a odborům navrhnout růst těchto platů od září o sedm až deset procent.

„V tento okamžik jsou dvě skupiny lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, opravdu nejvíce postižení reálným poklesem svých platů. Jsou to lidé v první stupnici, to je zhruba 360 tisíc lidí, kteří pracují napříč krajskými, obecními či městskými úřady. Nebo jsou to lidé, kteří pracují v jídelnách, školníci a podobně,“ popisuje Jurečka.

V letech 2019 až 2023 ale klesly reálné příjmy všech zaměstnanců veřejného sektoru včetně policistů, hasičů nebo vojáků. Třeba učitelům stát od letoška platy zvýšil zhruba o pět procent, jiní zaměstnanci ve školách ale dostali přidáno naposledy v září 2022.

„Platy hlavně v té stupnici jedna, kam patří nepedagogičtí pracovníci, by se měly navýšit o patnáct procent,“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

Sedmiprocentní růst platů od září by letos přišel veřejné rozpočty na 4,6 miliardy. Zvýšení o deset procent pak na šest a půl miliardy. O tyto výdaje by se podělil stát, obce a zdravotní pojišťovny. Lídři pětikoalice se sejdou se šéfy odborových svazů ve sněmovně v úterý odpoledne. Představy vládních stran a odborů o možném růstu platů ve veřejné sféře jsou ale zatím velmi odlišné.

Stanjura: Na zářijové zvýšení nejsou peníze

Odbory požadují plošné zvýšení tarifních platů státních zaměstnanců o patnáct procent od září a o dalších patnáct procent od ledna. „Jenom všem připomínám, že veřejní zaměstnanci kvůli konsolidačnímu balíčku přišli ještě o dalších 3,6 procenta čistého příjmu,“ podotýká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už minulou středu řekl, že na zářijové zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry nemá vláda peníze. Důvodem je mimo jiné snaha dodržet letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. „V roce 2024 ne. Tam nevidím žádný prostor na objem platů. Teprve jsme zahájili politické debaty o rozpočtu 2025,“ sdělil Stanjura.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je debata složitá. „Opravdu bych radši počkal na návrh, který se bude projednávat, ale naše představa je někde mezi pěti a deseti procenty,“ prohlašuje.

„Jsem spíš na straně toho, aby to bylo co nejvíce v tom stupni, kde jsou zapisovatelky u soudů, které teď stávkovaly, a kde jsou nepedagogičtí pracovníci,“ sdělil člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO).

Odbory budou vyjednávat i v soukromém sektoru

O definitivním růstu platů státních zaměstnanců pro letošek i pro rok příští chce koalice rozhodnout v létě. Odbory přicházejí s návrhy na změny kolektivních smluv i v soukromém sektoru. Tam se průměrná měsíční mzda v předchozích pěti letech nominálně výrazně zvedla, ale inflace tento růst předčila. Reálné příjmy tak v průměru klesly o sedm procent.

Požadavky pro příští rok v pondělí vyslovily třeba průmyslové odbory. V závislosti na odvětví požadují pro zaměstnance o sedm až deset procent vyšší výplaty. Podle předsedy Odborového svazu KOVO Romana Ďurča hlavně v autoprůmyslu.

„Samozřejmě, že půjdeme od firmy k firmě, protože ne všem se daří, takže to budeme dělat diferencovaně. Celý průmysl není v úplně dobré kondici, moc nerosteme. Myslím si, že v rámci ocelářství to bude velmi těžké vyjednávání,“ říká Ďurčo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami
Načítání...