Některé střední školy letos zrušily svou část přijímaček. Odborníci před tímto krokem varují

Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.

Školní část přijímaček neabsolvovala ani šestnáctiletá Karolína, když se minulý rok hlásila na společenskovědní gymnázium. Na školu se dostala, jednotné přijímačky ale nevidí jako nejlepší volbu. „Přijímačky by měly být odvozeny od toho, kam člověk chce. To mnohem lépe ukáže, jestli se na daný obor hodí. Pak je to o tom, kdo má peníze na doučování. Ale chápu, že je mnohem náročnější vytvořit vlastní školní část,“ říká Karolína.

Právě snadnější organizaci přijímaček v roce plném změn uvádějí školy jako jeden z důvodů pro rušení jejich školních částí. Přijímací řízení je letos nově digitalizované, na rozdíl od loňska si žáci mohou podat on-line přihlášky na tři školy.

„Museli bychom pak žáky zvát na jindy, a protože to jsou děti, bylo by to pro ně náročné. My vlastní část zrušili z organizačních důvodů,“ vysvětluje například ředitelka Gymnázia Voděradská v Praze 10 Jitka Fišerová, proč vlastní testy zrušili. Školní přijímačky nezorganizuje ani Rakouské gymnázium v Praze, důvody škola označila jako „interní“.

Vlastní část přijímaček nebude mít ani Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně v Havlíčkově Brodě, podle ředitele školy Josefa Charamzy není školní část k přijetí žáků nezbytně nutná. „Budeme mít jen klasické státní přijímačky. Myslím, že školní jsou zbytečné, neměli jsme je ani minulý rok,“ říká k tomu ředitel.

Školní přijímačky, i když z jiného důvodu, nemá ani pražské gymnázium Nad Štolou. „Před covidem jsme testovali ještě angličtinu a někteří rodiče měli připomínky, že jsou zvýhodněné děti z jazykových škol nebo děti bilingvních rodičů. Pak jsme tedy dělali testy z všeobecných znalostí a zase byl problém, protože si rodiče stěžovali na to, že to děti ve školách nebraly. Tak abychom předešli případným stížnostem a odvoláním, tak jsme od toho za covidu upustili,“ vysvětluje ředitelka Renata Schejbalová, která je zároveň předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií.

Rozhodnutí, zda školy vyhlásí svou část přijímaček, nebo ne, je podle ministerstva školství i letos plně v jejich kompetenci. Že je tento rok neorganizuje více škol, zaznamenala i asociace. „Slyšela jsem, že někteří ředitelé od nich upustili,“ potvrzuje Schejbalová. „Že počkají, jak ten systém bude vypadat a jak případné školní zkoušky zapadnou do celkové organizace přijímaček,” dodává.

Šéf EDUin: Nevidím to pozitivně

Podle odborníků ale není absence školní části přijímaček krok správným směrem. „Já osobně jsem se toho bál, že to budou rušit,“ říká ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. „On ten úbytek nastal, už když se zavedlo povinně, že váha těch jednotných testů musí být nejméně šedesát procent. Spousta ředitelů si pak řekla, co já se budu připravovat s ústními, když se stejně musí zohlednit ty jednotné testy. Já tohle pozitivně nevidím,“ komentuje Hřebecký.

S tím souhlasí i expertka na vzdělávací projekty Silvie Pýchová. „Školy se nějak profilují a školní část je příležitost dostat se do kontaktu s žákem, zjistit, jestli je ta instituce pro něj vůbec vhodná,“ říká. „Zároveň chápu, že letos školy hledají nejjednodušší cestu, jak to administrativně všechno zvládnout,“ dodává.

Hlavním problémem, které rušení školních přijímaček přináší, je podle odborníků to, že školy nezjistí skutečnou motivaci žáka. „Ty krátké testy vůbec nezohledňují motivace žáka,“ podotýká Hřebecký. „I průměrný žák, který chce, dokáže víc než nadprůměrný,“ doplňuje.

Jiné školy právě kvůli tomu vlastní část přijímaček pořádají i nadále. Jednou z nich je i Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium. „Chci tu mít studenty, kteří chtějí studovat u nás, takže vyžadujeme motivační dopis a osobní pohovor,” říká ředitel Radko Sáblík. „Také máme testy všeobecných znalostí a logického myšlení. Pro nás je důležité, aby naši uchazeči něco dělali, ne to, jak se našprtali. Někdo je třeba skautský vedoucí, někdo už programuje,“ vyjmenovává Sáblík důvody, proč má jeho škola stále vlastní přijímačky.

Kromě podrobného poznání zájmu dítěte si školy podle odborníků ponechávají své testy třeba i pro to, aby nově příchozí žáci dostáli úrovni jazyka na dané škole.

Známky? Někdo přihlédne, někdo ne

Do letošního roku bylo povinným kritériem i hodnocení z předchozích vysvědčení žáka. Nově ho ale podle novely zákona už školy využít nemusejí. Tuto změnu odborníci vítají.

„To, že školy můžou a nemusí přihlížet ku prospěchu, hodnotím velmi pozitivně,“ říká Hřebecký. „My třeba máme k dispozici výzkumy, které říkají, že za stejný výkon se na školách udělují až o tři stupně jiné známky,“ vysvětluje. Třeba už zmíněná průmyslovka v Havlíčkově Brodě ale bude brát známky při přijímacím řízení i nadále v potaz. „Je důležité, jaké výsledky mají žáci na základce, my je budeme zohledňovat,“ podotýká ředitel Charamza.

Žáci, kteří se hlásí na střední školy zakončené maturitou, píší jednotnou přijímací zkoušku od společnosti Cermat, a to z českého jazyka a matematiky. Do budoucna, jak potvrdila mluvčí Cermatu Jana Patáková, by mohla k těmto dvěma předmětům přibýt i angličtina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...