Některé fakulty vysokých škol ruší kvůli AI bakalářské práce

Ostravská univerzita, další fakulty Masarykovy univerzity v Brně, fakulty Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Palackého v Olomouci se připojují k trendu nahrazování tradiční bakalářské práce praktickým projektem. České televizi to potvrdily dotazované univerzity. Transformaci závěrečných prací zahájila Vysoká škola ekonomická v Praze na fakultě podnikohospodářské kvůli nástupu umělé inteligence. Nyní školy uvádějí jako důvod také snahu lépe připravit studenty do zaměstnání.

Ostravská univerzita mění pro akademický rok 2026/2027 podobu závěrečných zkoušek u několika učitelských bakalářských programů. Změny se dotknou studentů, kteří do prvních ročníků nastoupí letos na podzim. Garant programu může Radě pro vnitřní hodnocení školy navrhnout úpravu podmínek státní závěrečné zkoušky. V praxi to podle mluvčího školy znamená, že mají studující možnost volby. „Buď je bakalářská práce a její obhajoba zrušena bez náhrady, nebo je tato část zkoušky nahrazena něčím jiným, například obhajobou portfolia nebo písemnou zkouškou formou takzvané open book exam,“ uvádí mluvčí univerzity Tomáš Neščák.

Škola podle mluvčího nedělá změny jen kvůli umělé inteligenci. „Změny v podobě státních závěrečných zkoušek by obecně neměly být motivovány zjednodušením práce vyučujících, nástupem AI ani úlevou pro studující, ale přirozenou inovací forem a obsahu ověřování dovedností,“ říká Neščák.

Na MUNI a UP se přidávají další fakulty

Na Masarykově univerzitě (MUNI) v Brně se změny schválené minulý rok týkají pedagogické fakulty a programu Psychologie na filozofické fakultě. Také platí pro studenty, kteří nastoupí na podzim do prvních ročníků. Studenti Učitelství pro mateřské školy budou od příštího akademického roku nově přikládat své portfolio. „Podobnou změnu plánuje pedagogická fakulta zavést u všech bakalářských učitelských programů v rámci reakreditací v roce 2027,“ uvádí Kateřina Oleksíková, ředitelka Odboru pro kvalitu Rektorátu MUNI. Na fakultě ekonomicko-správní jsou bakalářské práce zrušené už od března 2024. Později se k trendu přidalo několik oborů fakulty přírodovědecké.

Na Univerzitě Palackého (UP) v Olomouci nově ruší bakalářské práce fakulta pedagogická. Změny se dotknou studentů, kteří nastoupí do prvních ročníků v roce 2028. Změny zvažuje i vedení Cyrilometodějské teologické fakulty. Státní závěrečné zkoušky by na fakultě probíhaly bez obhajoby bakalářské práce.

Škola rušila bakalářské práce už v předchozích letech. „Průkopnická byla v této změně katedra politologie a evropských studií FF UP, kdy první absolventi bez bakalářských prací přistoupí v tomto akademickém roce ke státním závěrečným zkouškám,” uvádí Egon Havrlant, mluvčí UP. Na filozofické fakultě jsou bakalářské práce zrušeny u přibližně dvou desítek studijních programů.

„Naproti tomu v případě Fakulty zdravotnických věd UP mají stávající akreditace studijních programů platnost do roku 2028, nyní se připravují nové, ovšem o plošném zrušení bakalářských prací se na fakultě neuvažuje,“ doplňuje Havrlant.

Letos složí zkoušku první studenti ZČU bez bakalářských prací

Na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) bude v letním semestru tohoto akademického roku první skupina studentů fakulty aplikovaných věd oboru Informatika místo bakalářské práce vypracovávat bakalářský projekt. „Půjde zejména o programování,“ uvádí mluvčí univerzity Andrea Čandová.

Podobné změny se týkají také fakulty elektrotechnické a fakulty aplikovaných věd. „Studující si mohou zvolit téma závěrečného projektu podle svého odborného zaměření nebo se zapojit do projektů průmyslových partnerů fakulty,“ vysvětluje Čandová.

Fakulta pedagogická bakalářskou práci neruší. Studenti ale podle mluvčí mají možnost praktičtějšího pojetí, kde velkou část práce představuje umělecké nebo technické dílo.

Někde mění i práce diplomové

Studenti Vysoké školy ekonomie a managementu v Praze (VŠEM) zpracovávají od roku 2025 profesní diplomové práce v magisterském studiu. „Zatímco tradiční diplomová práce je typicky založena na rozsáhlé teoretické části a akademickém zpracování tématu, profesní diplomová práce vychází z reálné praxe studenta,“ popisuje Bohumil Kartous, prorektor pro strategii a rozvoj univerzity. Studenti tedy řeší konkrétní problém z vlastního profesního prostředí, ze zaměstnání nebo podnikání. „VŠEM nicméně stále zachovává studentům možnost volby, klasická teoretická diplomová práce zůstává plnohodnotnou variantou,“ dodává Kartous.

Novou formu bakalářských prací odevzdávají na VŠEM studenti už třetím rokem. „Změna je vyvolána zejména dvěma souběžnými vlivy, uzpůsobit studium profesním potřebám studentů a narůstající ingerence technologií do způsobu vzdělávání, zejména AI,“ shrnuje prorektor.

Jinde změny zatím chystají

Největší Univerzita Karlova (UK) v Praze se podle mluvčí Terezy Vrublové problematikou bakalářských prací zabývá dlouhodobě. Kvůli změně předsednictva v Radě pro vnitřní hodnocení UK se budou ale konkrétní změny teprve zavádět. Změny se zatím netýkají ani Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Vzdělávání ve studijních programech je v současné době uskutečňováno v souladu s platnými akreditacemi. Z tohoto důvodu se u stávajících bakalářských studijních programů zatím změny v podobě státní závěrečné zkoušky nepromítají,“ uvádí mluvčí Edita Kadlecová.

Trend transformace tradičních bakalářských prací odstartovala před třemi lety Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) na fakultě podnikohospodářské. VŠE v roce 2023 uvedla, že důvodem je nepřiznané užívání umělé inteligence. Ostatní fakulty podle mluvčí Kateřiny Macháčkové teď o podobných změnách teprve uvažují. Mezi průkopnické fakulty se změněnou formou závěrečné práce se řadí kromě VŠE i právnická a ekonomicko-správní fakulta MUNI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 38 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 8 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 9 hhodinami
Načítání...