Na obnovu německých hrobů dá Česko miliony, někde už začali

Nahrávám video

Česko dá příští rok na obnovu německých hrobů v pohraničních oblastech deset milionů korun. V dalších letech by se mohla částka ještě zvýšit za podpory evropských fondů, potřeba je ale podle odborníků i ministerstva pro místní rozvoj ještě mnohem více prostředků. V dřívějších Sudetech se nacházejí statisíce německých hrobů, které jsou dle historiků důležitou součástí tuzemského kulturního dědictví.

V Horšovském Týně v Plzeňském kraji s obnovou německých hrobů začali nedávno. „Jedná se o hroby významných osobností, především německého původu, obětí světových válek a hrobky šlechty. Probíhají zejména zahradnické, kovářské, zednické, kamenické a zlatnické práce,“ shrnuje město.

Revitalizace významných hrobů je součástí projektu Hřbitovní stezka do společné historie. U vstupu na hřbitov bude umístěna informační tabule, na které bude cesta vyznačena. Partnerem projektu je německé město Nabburg.

Ve Sněžníku na Děčínsku hřbitov, na kterém byly hroby německých obyvatel, zanikl. To, že v místě byl, se dozvěděl majitel sousedního pozemku náhodou. Dnes místo posledního odpočinku připomíná pomník. Památník německým obyvatelům odhalili před čtyřmi lety také například na zaniklém lesním hřbitově v Sokolově.

Před dvěma lety v Heřmánkovicích na Broumovsku nechala starostka obce část hrobů německých starousedlíků odstranit. Na zásah si stěžovaly krajanské spolky sudetských Němců, případ začalo vyšetřovat hejtmanství. Po kritice označila starostka záležitost za nedorozumění a slíbila nápravu. Obec bude hroby postupně revitalizovat, vznikne pietní alej.

Česko se zavázalo k péči o německé hroby v mezinárodní smlouvě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Německem o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992. V Česku jsou podle ministerstva pro místní rozvoj statisíce německých hrobů v neuspokojivém stavu. Například na území Ústeckého kraje je takových zhruba dvacet tisíc. Tisíce jich jsou ale i v Královéhradeckém nebo Plzeňském kraji.

„Potřeba vytvoření dotačního programu vyplývá z aktuálního stavu pohřebišť, která jsou ve velmi špatném stavu, a odklad financování oprav do roku 2029 by znamenal nárůst škod, a tedy i nákladů spojených s opravami v období pozdějším,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Karolína Nová.

Část kulturního dědictví

Podle řešitele výzkumného projektu a Centra pro regionální rozvoj Petra Štěpánka se německé hroby mohou vyskytovat zhruba na třetině českého území. Hroby a hřbitovy přitom podle něj mají architektonickou hodnotu. „Představují významnou část našeho cenného fyzického kulturního dědictví. Jsou nositeli místní identity, jejíž deficit je nezřídka příčinou mnohem hlubších sociálních a hodnotových problémů. Náprava současného stavu je i zájmem těch, kteří nyní v těchto regionech žijí,“ řekl Štěpánek.

Program by měl fungovat mezi lety 2026 a 2029 a za celé období by podpora obnovy německých hrobů mohla činit osmdesát milionů korun. Dotace může pokrýt až sedmdesát procent celkových výdajů a žádat o ni budou moci kromě obcí také například zájmové spolky nebo neziskové organizace. Vyhlášení první výzvy pro rok 2026 plánuje ministerstvo na konci letošního roku nebo začátkem roku příštího.

„Potřeba prostředků je mnohonásobně vyšší, než je momentálně k dispozici. Bavíme se o miliardách. Hrobů v nedobrém stavu je velmi mnoho. Věřím ale, že minimálně symbolicky se přikročí k tomu, co se mělo udělat. Přínos není pouze pro pozůstalé, ale i pro stávající generaci bez rozlišení národnosti. Tato společnost to opravdu potřebuje,“ uvedl vrchní ředitel sekce evropských a národních programů ministerstva pro místní rozvoj Leo Steiner.

Němci v některých oblastech tvořili většinu populace

Sudety je označení pro pohraniční oblasti Česka sousedící převážně s dnešním Německem, Rakouskem a Polskem. Pohraničí začali německy mluvící obyvatelé kolonizovat zhruba v polovině 13. století za vlády krále Václava I. Německá kolonizace se tehdy uskutečňovala i v dalších částech Evropy.

Němci se v severních částech pohraničí v následujících staletích věnovali převážně průmyslu a rozvoji měst. Jižní část byla zaměřená spíše na zemědělství. Významný rozvoj sudetská města jako například Reichenberg (Liberec) zaznamenala v 19. století.

Na území žili společně s Němci i Češi a další etnika a národnosti, Němci ale v některých částech tvořili převážnou většinu populace. Po první světové válce a vzniku Československa tvořili Němci zhruba pětinu až čtvrtinu obyvatelstva republiky. Po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 se pohraničí připojilo k nacistické Třetí říši.

Po ukončení druhé světové války byly zhruba tři miliony Němců z pohraničí vysídleny. Během toho podle česko-německé komise historiků přišlo o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo až tři sta padesát tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Na území po Němcích se následně začali stěhovat Čechoslováci, některé území ale zůstalo neobývané a řada podniků dříve vedených německou populací zanikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Ota Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání. Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR.
před 28 mminutami

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 9 hhodinami
Načítání...