Na Hradě chybí záznamy o Zemanových krocích. Zřejmě ani nevznikaly, zjistili Reportéři ČT

Nahrávám video

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Archiv Kanceláře prezidenta republiky uchovává záznamy týkající se hlavy státu a běžného fungování úřadu. Patří mezi ně i podklady k důležitým rozhodnutím, jako jsou milosti nebo jmenování soudců a generálů, projevy prezidenta nebo dokumenty o chodu jeho domácnosti.

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat řadu z nich. „Problémem je právě to, že ty dokumenty nevznikaly,“ řekl bývalý vedoucí Archivu kanceláře prezidenta republiky Jakub Doležal. „To je taková ta šedá zóna, která pak neumožňuje dohledávat, kdo má za co zodpovědnost, kdo co nařídil a proč se co děje.“

Výtky nebo pokyny se velmi často zadávaly pouze ústně, dodal bývalý zaměstnanec archivu David Lorenc.

Nuly

Reportéři ČT si vyžádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím přehled dokumentů, které z desetileté éry Miloše Zemana na Hradě existují. Tabulka obsahuje spisové znaky, tedy jednotlivé kapitoly, ve kterých by měl být prezidentský archiv vedený.

„Pohybujeme se někde mezi nulou a jednocifernými čísly,“ řekl k počtu vydaných dokumentů za dané roky lektor spisové služby z Institutu pro správu dokumentů Tomáš Bezouška. „To svědčí o tom, že ty dokumenty buď nejsou vůbec evidovány, nebo byly evidovány nesprávně, což je skoro stejně velký problém, jako když evidovány nejsou, protože pak už je nikdo nenajde,“ vysvětlil.

Příkladem chybějících záznamů jsou dokumenty spojené se jmenováním generálů. Ty vykazují nuly i v letech, kdy objektivně generálové jmenováni byli. Například v případě ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky přišly Zemanovi návrhy na jeho povýšení na generála sedmkrát, v některých letech o tom ale chybí všechny záznamy.

Zeman přitom povyšoval během výkonu svého úřadu také vojáky, policisty nebo hasiče. Celkem šlo o desítky lidí, v tabulce je ale jenom pět záznamů. Minimum záznamů na Hradě zůstalo také v souvislosti s přijímáním zahraničních delegátů.

Místo dvaceti šesti jen dvě milosti

Podobně špatná situace panuje ohledně udílení milostí. Kolonka zaznamenávající výsostné prezidentské pravomoci eviduje za deset let jen dva případy. Milostí přitom Zeman rozdal celkem dvacet šest. Naopak velký počet dokumentů je evidován v řádku amnestie či odpuštění trestů. Je tak možné, že došlo k chybnému sloučení spisových značek.

„Svědčí to o tom, že ta agenda není správně zpracovávána ve spisové službě, protože objektivně muselo proběhnout větší množství dokumentů. Minimálně muselo projít nějaké množství žádostí o milosti, které v té evidenci prostě nejsou,“ prohlásil Bezouška.

Zeman omilostnil například na doživotí odsouzeného nájemného vraha Jiřího Kajínka, svého podřízeného z Lánské obory Miloše Baláka, podnikatele Pavla Podroužka odsouzeného za řízení v opilosti, manželku bývalého premiéra Janu Nečasovou, která zneužívala vojenskou rozvědku, nebo společnost Energie – stavební a báňská, potrestanou za manipulování zakázek v Lánech.

Podivné vedení

Vytvoření a založení dokumentů prezidentské kanceláři ukládá zákon o spisové službě, stejně jako jiným správním úřadům. „Já nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ opáčil Zeman na dotaz Reportérů ČT. Prohlásil také, že se v úředních věcech rozhodoval na základě informací, které měl, bez vysvětlení, kde záznamy jsou.

„Je to vizitka toho úřadu, který pan prezident vedl,“ podotkl Bezouška. „Pořád je to jedna z klíčových aktivit toho úřadu, která by měla být v souladu s legislativou. A pokud tomu tak není a on jako vedoucí nebo představený toho úřadu říká, že ho to nezajímá, tak to kreslí nepěkný obrázek o té kanceláři jako takové,“ dodal.

Zaměstnanci archivu na špatné vedení spisové služby dlouhodobě upozorňovali, například i veřejně ve svých výročních zprávách. Tehdejší vedoucí archivu Doležal byl posléze ze své funkce odvolán.

Fungováním Zemanovy prezidentské kanceláře se chtějí zabývat i poslanci napříč stranami. Měla by vzniknout speciální komise. Předmětem vyšetřování má být především skartace materiálu o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.

Dále se zákonodárci chtějí zabývat „podivnými majetkovými machinacemi a podezřelým zadáváním zakázek v Lesní správě Lány“ a „nedůstojným chováním k zaměstnancům v Kanceláři prezidenta republiky, které zahrnovaly i hrubý nátlak“. O dění na Hradě se zajímal také Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho zatím nezveřejněná zjištění vyšetřuje policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...