Jednotná přijímací zkouška spíše třídí žáky podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů, tvrdí zpráva České školní inspekce, kterou představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na střední školy, dosahují podobných výsledků u maturity, uvedl.
„Zastoupení žáků v jednotlivých oborech středního vzdělávání souvisí s jejich rodinným zázemím. V gymnaziálních oborech a na lyceích máme žáky, kteří mají nejvíce podporující rodinné prostředí,“ řekl Zatloukal. Naopak v technických a dalších oborech je podle něj vyšší podíl žáků z méně podnětného prostředí.
Podle inspekce by si proces rozdělování žáků do oborů středních škol zasloužil větší prostor. Jednotná přijímací zkouška se skládá z testu z českého jazyka a matematiky. Inspekce míní, že je potřeba se zamyslet nad tím, jestli testovat z těchto dvou předmětů, nebo se soustředit například na čtenářskou gramotnost.
Společná část přijímací zkoušky podle něj smysl dává, ale měla by být obsahově přizpůsobena tomu, co se devět let v základních školách odehrává, řekl. Žádoucí podle něj je i při plánovaném snižování počtu oborů středních škol přemýšlet, jak zajistit prostupnost mezi obory, aby nebyla relativně vysoká míra předčasných odchodů ze škol. U maturitních oborů je to asi deset procent, uvedl.
Dobrý start prý znamená i úspěšný konec vzdělávání
Lepší výsledky v přijímacích zkouškách i u maturit mají dlouhodobě žáci z bohatších a vzdělanějších rodin, uvedla inspekce. Nejlepších výsledků dosahují podle Zatloukala žáci gymnázií, lyceí či ekonomických oborů. „Pokud žáci dosáhnou výborných, dobrých nebo slabých výsledků v jednotné přijímací zkoušce, tak podobného výsledku dosáhnou i na konci svého vzdělávání,“ řekl Zatloukal.
Do skupiny škol s nejlepšími výsledky patří z hlediska regionů podle Zatloukala především ty v Praze, na Vysočině, v Jihomoravském a Zlínském kraji, tedy v krajích s nadprůměrným socioekonomickým statutem obyvatel. Největší podíl škol, které mají žáky ve skupině dětí se špatnými výsledky, je v Ústeckém a Karlovarském kraji, tedy v regionech, které jsou z hlediska kvality rodinného zázemí žáků nejvíce znevýhodněné, řekl.
Ve školách s nejslabšími výsledky se problémy kupí
Podle Zatloukala existuje asi padesát škol, které přijímaly žáky s nejhoršími výsledky u jednotné přijímací zkoušky a zároveň tito žáci dosahovali nejlepších výsledků u maturit. Existuje podle něj ale i asi padesát škol, které přijímaly žáky s nejlepšími výsledky u jednotné přijímací zkoušky a zároveň tito žáci dosahovali u maturit nejhorších výsledků.
Ve školách s nejslabšími výsledky se podle Zatloukala problémy kumulují. Mají horší kvalifikovanost pedagogického sboru, horší vztahy mezi žáky navzájem, mezi učiteli a žáky a jejich výuka je velmi konzervativní, popsal.
