Mocenské sváry, či standardní postup? Pavlův tým se během roku měnil, rošády na Hradě budí emoce

Během prvního roku ve funkci přišel tým prezidenta Petra Pavla hned o několik členů na klíčových pozicích. Jako šéfka odboru komunikace i mluvčí Hradu nejprve skončila Markéta Řeháková, funkci poté dala k dispozici i Pavlova pravá ruka z volební kampaně, vedoucí prezidentské kanceláře Jana Vohralíková. Média spekulovala, že v týmu panoval spor mezi lidmi, které si Pavel přivedl na Hrad z kampaně, a těmi, kteří se tam objevili po jeho nástupu do funkce. Vohralíková údajně měla konflikt s prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. Ten neprodloužil smlouvu kvůli odmítnuté žádosti o bezpečnostní prověrku. Pavel spekulace o vnitřních sporech popřel a obměnu personálu označil za standardní postup v institucích.

Vohralíková ve funkci skončila letos k 15. únoru, rozhodnutí na konci ledna zdůvodnila osobními důvody. Weby Seznam Zprávy a Deník N však minulý rok na základě svých zdrojů informovaly o rozporech mezi Vohralíkovou a některými pracovníky Hradu, za kterými byly odlišné představy o působení. Server Seznam Zprávy v lednu napsal, že Vohralíková na Hradě skončila po konfliktu s poradcem prezidenta, bývalým diplomatem Petrem Kolářem, kterého nepožádala o bezpečnostní prověrku.

To však Vohralíková v pořadu Interview ČT24 odmítla potvrdit. „Jestliže stavíte tým kompetentních ředitelů, máte dvě možnosti: Buďto jim budete říkat, co mají dělat, nebo je necháte dělat jejich práci. Já jsme pro tu druhou variantu. A ve chvíli, kdy bezpečnostní ředitelka přijde a vyhodnotí, že zažádat o prověrku pro Petra Koláře, který má dohodu o provedení práce, je v rozporu se zákonem, tak já to nebudu kroutit,“ řekla ČT letos v únoru. Kolář podle ní neměl v popisu práce seznamovat se s utajenými dokumenty, proto o prověrku požádat ani nešlo.

Některá média také spekulovala, že Kolář Vohralíkovou obvinil z toho, že blokuje přístup k hlavě státu. I to končící kancléřka odmítla. Prezident by to podle ní nikdy nepřipustil. Dodala, že podle ní není profesionální řešit personální spory skrz média.

Verze, že se dostala do sporu s bývalou mluvčí Markétou Řehákovou a poradkyní a vedoucí kampaně Lindou Jozwiak Kopeckou a že mezi sebou měli úředníci a původní Pavlovi spolupracovníci mocenské spory, je podle ní zavádějící. „Nejvíc mě napadalo, jestli by ta interpretace byla stejná, kdyby to byl muž a dva muži,“ dodala.

Nahrávám video

Spekulace médií odmítl i prezident. Odchod Vohralíkové není spojen s žádnými personálními nebo jinými otřesy, řekl Pavel Českému rozhlasu Radiožurnál. Personální obměnu označil prezident za něco, co se standardně děje ve všech institucích, organizacích a firmách.

Pavel zdůraznil, že Vohralíková odvedla skvělou práci v těžké době začátku jeho prezidentského mandátu a budování kanceláře. „Dokázala přivést do vedoucích pozic profesionály, nastavit organizaci a fungování celého týmu,“ prohlásil.

Od poloviny února vede Pavlovu kancelář zkušený manažer Milan Vašina, který dříve působil ve společnosti T-Mobile a vedl také středoevropskou pobočku americké vzdělávací organizace Aspen Institute. Při přebírání žezla Vašina prohlásil, že nepociťuje uvnitř prezidentské kanceláře znesvářenost, vnímá tým jako dobře nastavený a profesionální. Důležitá je podle něj komunikace a spolupráce v týmu. Do budoucna nicméně nevyloučil změny v Pavlově poradním týmu.

Místo Řehákové hned dva mluvčí

Personální změny se dotkly i odboru komunikace, který vedla po inauguraci novinářka a bezpečnostní analytička Markéta Řeháková, jež Pavla provázela celou jeho předvolební kampaní. Řeháková nejprve působila i jako mluvčí Hradu.

Na začátku loňského září ale Vohralíková náhle oznámila, že Řeháková končí ve funkci ředitelky hradního tiskového odboru a zůstává „jen“ prezidentovou mluvčí. „Nebyla nijak odsunuta z pozice tiskové mluvčí. Zastávala funkce šéfky tiskového odboru i tiskové mluvčí a ukázalo se, že to opravdu nejde moc dobře zvládat dohromady, tak jsme se rozhodli udělat to jinak,“ zdůvodnil krok tehdy Pavel.

Loni v říjnu ovšem Řeháková skončila i ve funkci mluvčí, údajně dohodou. „Důvodem mého odchodu z pozice tiskové mluvčí je snaha předejít spekulacím o uspořádání vztahů uvnitř prezidentské kanceláře, které se v uplynulých týdnech objevovaly ve veřejném prostoru. Jejich šíření by mohlo narušovat fungování prezidentského týmu a oslabovat celkový pozitivní dojem na veřejnosti, což by bylo v rozporu s mou dlouhodobou misí,“ řekla ke svému odchodu Řeháková.

Od loňského listopadu přišel na Hrad jako nový ředitel komunikace a dočasný mluvčí Vít Kolář, který předtím pracoval v České televizi. V minulosti působil i jako mluvčí ministerstva zahraničí, ředitel jeho odboru komunikace, v letech 2006 až 2010 jako generální konzul v Austrálii a na Novém Zélandu.

Za novou dvojici mluvčí si hlava státu vybrala od nového roku Evu Hromádkovou a Vojtěcha Šeligu. Hromádková pracuje v odboru komunikace prezidentské kanceláře téměř rok a během kampaně působila jako Pavlova mluvčí. Šeliga od roku 2020 pracoval v redakci CNN Prima News, dříve působil i v redakcích serveru Echo 24 a Týdeníku Echo.

Kolář po oznámení jmen nových mluvčí Hradu letos v únoru podotkl, že si jako jednu z priorit při podzimním nástupu do funkce stanovil stabilizaci odboru a jeho doplnění o mluvčí. „Prezident Pavel je velmi aktivní a řeší rozsáhlou domácí i zahraniční agendu, je tedy zřejmé, že jeden mluvčí nemá šanci veškeré aktivity a akce pokrýt. Sám mluvčí zároveň nemá být předmětem mediální pozornosti, ale jejím prostředníkem, dva mluvčí proto mohou tuto pozornost rozdělit a více směrovat k prezidentovi,“ konstatoval končící Vít Kolář.

Ve funkcích zůstávají po roce úřadování nového prezidenta ředitel odboru vnitřní politiky, hojně citovaný politolog Tomáš Lebeda, a ředitel zahraničního odboru Jaroslav Zajíček, který dříve působil jako zástupce stálého představitele České republiky při EU.

Pozici si udrželi rovněž ředitel protokolu, zkušený diplomat Tomáš Pernický, ředitelka bezpečnostního odboru, právnička Mlada Princová, a ve funkci setrval rovněž náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radek Hasala, jenž byl v minulosti zástupcem náčelníka Generálního štábu.

Odchod šéfa poradního týmu

Prezident nicméně v posledních měsících provedl personální změny i ve svém poradním týmu. Od ledna nově nemají s Hradem smlouvu šéf poradců Tomáš Richter nebo bývalý diplomat Petr Kolář. Podnikatel Richter, jeden ze zakladatelů Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), se podílel na přípravě Pavlovy kandidatury od konce roku 2019, ve volebním týmu měl na starosti finance a fundraising.

Bývalý velvyslanec v Rusku i USA Kolář s Pavlem spolupracoval už před jeho zvolením do čela státu, radil mu hlavně v zahraničněpolitických otázkách. Od letošního ledna už s Hradem nemá smlouvu, zůstal ale v expertním zahraničněpolitickém panelu.

Do rozporu s prezidentskou kanceláří se Kolář dostal poté, co loni chtěl usilovat o bezpečnostní prověrku s tím že se nechce stát „dalším Nejedlým“, což byl poradce bývalého prezidenta Miloše Zemana. Prezidentská kancelář ale rozhodla, že Kolář prověrku ke své činnosti na Hradě nepotřebuje.

Kolář na to reagoval prohlášením, že smlouvu s Hradem neprodlouží. Prověrku chtěl od Národního bezpečnostního úřadu získat i kvůli kritice, které čelil kvůli tomu, že radí prezidentovi a současně pracuje pro skupinu Colt CZ Group miliardáře Reného Holečka. Továrnu v USA navštívil loni společně s Pavlem, poradce ale tvrdil, že o zařazení tohoto bodu do itineráře nijak neusiloval, napsal iROZHLAS.

Dle Seznam Zpráv pak Vohralíková od začátku roku odebrala Kolářovi vstupní kartu na Hrad a škrtla ho z pravidelných pondělních porad.

Kolářův exkluzivní přístup k prezidentovi

Radiožurnál a server iROZHLAS.cz, které podrobně zmapovaly Kolářovo působení na Hradě, upozornily, že Pavlův „přítel po boku“ měl sice neformální, ale poměrně velký vliv. O pondělcích například absolvoval osobní schůzky s hlavou státu, které trvaly až půl hodiny. „Když chtěl, tak za prezidentem přišel. Nebylo představitelné, že by mu někdo řekl, že nemůže,“ popsal jeden ze zdrojů Českého rozhlasu.

Tentýž den se účastnil pravidelných týdenních porad Pavlova nejužšího týmu. „Kolář tam byl z pozice poradce prezidenta. Bylo to spíš takové neformálnější prostředí pro probírání aktuálních témat. Účastnilo se ho asi deset lidí, každý tam měl svou část agendy. Kolář měl díky tomu vhled do toho, co se na Hradě děje,“ citoval iROZHLAS.cz jeden ze zdrojů.

Mezi poradci prezidenta i po roce zůstávají ústavní právník Jan Kysela, ekonom David Marek, někdejší šéf důchodových komisí Vladimír Bezděk, expertka na sociální podporu Lucie Poláková, odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch či bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Z prezidentského kabinetu je Sekretariát

Už začátkem loňského září se Pavel rozhodl zrušit Kabinet prezidenta republiky, v jehož čele skončila ředitelka Linda Jozwiak Kopecká, dlouhodobá Pavlova spolupracovnice. Kopecká během kampaně řídila Pavlův program a dobrovolníky po celém Česku.

O den později byl zřízen Sekretariát prezidenta, jehož vedoucí se stala Lucie Obdržálková. Ta stejně jako Kopecká spolupracovala s prezidentem už během jeho kampaně.

Nový prezident se tak v uplynulém prvním roce své vlády rozloučil hned s několika svými blízkými spolupracovníky, a to i těmi na klíčových vedoucích pozicích, většina hradních funkcí nicméně zůstala beze změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...