Kontroly Puncovního úřadu loni odhalily přes devět tisíc šperků nejasného původu, s neodpovídající ryzostí nebo s jiným druhem kovu, než obchodník uváděl. Největší riziko v současnosti představují nákupy na asijských e-shopech, kde si zákazník objedná šperk z drahého kovu, ale může mu dorazit jen bižuterie, popsala pro ČT předsedkyně Puncovního úřadu Jana Davídková.
V období svátku svatého Valentýna dle ní úřad sice nepozoruje nárůst objemu padělků, zvyšuje se ale počet nákupů a tím i riziko oklamání kupujícího. Lidé by proto měli trvat na řádném označení šperku puncovní značkou a schovat si doklad o koupi, nabádá.
Úřad v roce 2025 opuncoval bezmála milion a čtyři sta tisíc kusů šperků, které prošly odbornou kontrolou materiálu a ryzosti. U zboží, které kontrolou neprošlo, podle Davídkové nejčastěji chyběla odpovědnostní značka, tedy označení výrobce nebo dovozce, který za šperk ručí. Tento nedostatek mělo podle zjištění úřadu bezmála 3,5 tisíce šperků. Dalším častým problémem byla neodpovídající ryzost. Zboží neodpovídalo té uvedené v téměř třech tisících případů. U další více než pětistovky úřad odhalil nižší než zákonnou ryzost. U zhruba dvou a půl tisících šperků instituce zjistila jiný druh kovu, než jaký obchodník inzeroval.
Bižuterie i kovové slitiny
Kontroly Puncovního úřadu ukazují, že se problematické šperky dostávají na tuzemský trh zejména ze zahraničí. Novodobým trendem jsou konkrétně nákupy na asijských e-shopech. „Zákazníci si zde objednávají šperky prezentované jako z drahých kovů, ale ve skutečnosti se jedná o bižuterii nebo kovové slitiny bez obsahu drahého kovu,“ upozornila předsedkyně úřadu.
U dovozu pochází podle Davídkové nejvíce falešných šperků z Itálie, Turecka a Číny. Riziko nákupu se pak liší dle způsobu pořízení. „Nebezpečnější je nákup na e-shopech, zejména zahraničních, kde platí jiná pravidla a kontrola někdy zcela chybí,“ konstatovala. Spotřebitelům proto doporučuje nákup především v kamenných prodejnách v tuzemsku a na e-shopech registrovaných přímo u Puncovního úřadu.
Rizikové e-shopy bez provozovatele
Podezřelé obchodníky šperků prověřovala i Česká obchodní inspekce (ČOI). Za loňský rok přijala celkem třináct podnětů týkajících se hodinek a bižuterie, tedy o jeden více než předloni. „Podání se nejčastěji týkala podezření na padělky a falza, prodeje padělků na sociálních sítích, podezřelých e-shopů a podvodných facebookových stránek,“ vyjmenoval mluvčí ČOI František Kotrba. „Často se v podáních spotřebitelů objevovaly stránky simonasperky.cz a fotosperky.cz. Jednalo se o anonymní subjekty, kde není znám provozovatel e-shopu a oba tyto tituly jsme proto umístili na seznam rizikových e-shopů,“ vysvětlil.
„V souvislosti se sortimentem drahých kamenů, kovů a klenotů s drahými kovy a kameny jsme v roce 2024 evidovali více než dvě desítky podání, v roce 2025 více než tři desítky. Podání se týkala problematiky reklamací, materiálového složení, podezření na podvodné e-shopy, nedodání objednaného zboží či podezření na nekalé obchodní praktiky,“ sdělil Kotrba. ČOI zároveň upozorňuje, že hodinky a klenoty patří vedle textilu nebo hraček mezi druhy zboží, u kterých se objevuje padělků nejvíce. Jen v roce 2024 bylo při kontrolách zajištěno téměř čtyři sta šedesát kusů padělaných hodinek a klenotů.
Pravost šperku garantuje punc
Lidé by proto při nákupu šperků měli být obezřetní a vybírat si jen ověřené prodejce. „Především aby si prověřili neznámého prodejce – zda se nejedná o rizikový anonymní subjekt, kde spotřebitel neví, s kým uzavírá smluvní vztah a kde může uplatnit svá spotřebitelská práva, zda uvádí sídlo, adresu a další kontaktní údaj a obchodní podmínky – a seznámili se též s případnými recenzemi spotřebitelů,“ poradil mluvčí ČOI.
U šperků z drahých kovů by pak zákazníci měli trvat na jejich řádném označení puncovní značkou a schovat si doklad o koupi. V případě pochybností je možné obrátit se na Puncovní úřad, který může prodej ověřit. „Poznat pravost šperku z hlediska ryzosti a předepsaného stavu zboží je smyslově nemožné,“ upozornila Davídková. „Právě proto existuje povinná puncovní kontrola, jejímž výsledkem je úřední označení puncu, který garantuje, že šperk splňuje podmínky příslušného zákona,“ vysvětlila.
