Listopad připravila KGB s StB, Havel byl v KSČ. Dezinformace o revoluci nejsou žádný samet

Nahrávám video

30. výročí 17. listopadu víří spolu s oslavami i téma samotné společenské změny. Sametová revoluce byla před 30 lety bránou, kterou Československo vstoupilo do demokratického světa. Přesto se najdou lidé, kteří její význam podceňují nebo dokonce zkreslují a pomocí řetězových e-mailů, sociálních sítí či dezinformačních webů šíří bludy o revoluci a o jejích tvářích, o Chartě 77, nebo o životě v totalitě. Tématu se věnovaly redaktorky pořadu 168 hodin Kristina Ciroková a Jana Gerleová.

„Tahle událost je jednou z vůbec nejzpochybňovanějších v novodobé české historii,“ říká zakladatel projektu Manipulátoři.cz Petr Nutil.

KGB, nebo CIA?

Podle historika Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka představuje nejsilnější mýtus o sametové revoluce fáma, že to celé bylo předem připraveno. „A pak se to už jenom liší v tom, kdo to nachystal,“ říká s tím, že podle jedné verze to připravila americká CIA, jiná říká, že to bylo společné dílo KGB a StB.

Takové texty se objevují na sociálních sítích, dezinformačních webech nebo v řetězových e-mailech. Podle odborníků na novodobou historii jde o nesmysly. „Že by někdo zorganizoval tak velké pohyby, které se odehrávaly od 17. listopadu po ty následující měsíce až do svobodných voleb, to je samozřejmě nesmysl,“ říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

Vedoucí projektu Paměti národa Mikuláš Kroupa k tomu dodává, že třeba faktem podpírajícím historickou verzi je třeba to, že Státní bezpečnost začala likvidovat svůj archiv až v prosinci 1989. „Státní bezpečnost opravdu čekala, co bude,“ poznamenává.

Fakta toho ale v případě dezinformací příliš nezmůžou. „My se mnohdy setkáváme s tím, že to prostě není otázka hledání nějakých alternativních faktů, ale že to je skutečná víra, na kterou jakékoliv dokládání faktů a jakákoliv falzifikace nemá vůbec žádný vliv,“ poukazuje Petr Nutil.

Zdrojem dezinformací je takzvaná Analýza událostí 17. listopadu 1989 z roku 1990. Kromě spontánnosti samotné revoluce zpochybňuje třeba i Chartu 77. Tato verze v různých obměnách žije dodnes svým vlastním životem. Třeba na Facebooku lze najít příspěvky, v nichž lidé píšou, že Charta 77 byla projektem StB. Historik Stehlík připomíná, že StB se ji snažila perzekucemi ovlivňovat, ale rozhodně Chartu neorganizovala.

Chartu 77 podepsalo do roku 1989 pouze 1900 lidí a automaticky to znamenalo velké potíže a zájem ze strany StB. „Já si vůbec nedovedu představit, že by něco takového mohlo být řízené StB, když reakce Státní bezpečnosti a celého režimu byla tak hysterická. Vzpomínám si na článek, který vyšel vzápětí v Rudém právu. Jmenovalo se to, myslím, Ztroskotanci a samozvanci, kde všichni tito lidé, včetně Václava Havla, byli šíleným způsobem pomlouváni a ničeni,“ vzpomíná jeden ze signatářů a disident Stanislav Devátý.

Havel členem KSČ?

Konspirace se zaměřují i na konkrétní osobnosti. Hlavním terčem dezinformátorů je právě vůdčí postava disentu, později první polistopadový prezident Václav Havel. „Je vykreslován jako podvodník a lhář, jako, řekněme, nějaká pátá kolona západních velmocí, vlastně někdo, kdo tady připravoval převzetí moci,“ říká mluvčí organizace Čeští elfové a aktivista bojující proti dezinformacím na internetu Bohumil Kartous.

K absurditám kolujícím éterem třeba patří, že byl Václav Havel v komunistické straně. Ironií osudu je, že se tato informace objevila před dvěma lety i v katalogu k výstavě o 40. výročí Charty 77. Věta o členství v KSČ, která patřila do medailonku Pavla Kohouta, se omylem objevila i u Václava Havla. Autoři publikaci rychle opravili. „Všechny konspirátory můžu ujistit, že to byla chyba grafika,“ směje se historik Blažek.

Důsledky dezinformací a lží o 17. listopadu mohou být nicméně dost závažné. Bohumil Kartous vidí nebezpečí v tom, že společnost, která není schopná uzavřít konsenzus na elementech své vlastní identity, se těžko shodne na svém dalším směřování.

„Zpochybněním té společenské změny a zpochybněním jejích hodnot vlastně dochází ke zpochybnění těchto hodnot i dnes. Tady se nezpochybňuje jenom sametová revoluce, ale vlastně tak trochu i demokracie,“ upozorňuje Michal Stehlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...