Lídři kandidátek v pražských komunálních volbách debatovali o dostupném bydlení

Nahrávám video

Lídři kandidátek v Praze diskutovali v druhé části debaty ČT před komunálními volbami o tom, jak vyřešit problém nedostupného bydlení. Své návrhy představili za ANO Patrik Nacher, za Piráty Zdeněk Hřib, za Prahu sobě Jan Čižinský, za Solidaritu (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová, za SPD, Trikolóru, Hnutí PES a nezávislé společně pro Prahu Milan Urban, za SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Bohuslav Svoboda a za STAN Petr Hlaváček.

Pro obyvatele metropole je největším problémem bydlení, myslí si to 94 procent respondentů předvolebního průzkumu společnosti Kantar pro ČT. V očích Pražanů jsou byty každý rok dražší a nedostupnější. Průměrná cena nového bytu se v hlavním městě pohybuje kolem 150 tisíc korun za metr čtvereční, což je oproti loňsku o sedmnáct procent víc.

„Je iluzí tvrdit někomu, že z pozice primátora hne trhem s vlastnickým bydlením,“ tvrdí lídr kandidátky Praha sobě Jan Čižinský. Výzvou pro město a městské části ale podle něj je, aby stavěly nájemní byty. Sám proto chce zvýšit počet městských bytů, aby město mohlo začít ovlivňovat ceny nájmů.

Petr Hlaváček z kandidátky STAN říká, že se zasadil o prosazení pravidel pro developery nebo o vznik Pražské developerské společnosti. „Není pravda, že se nic neodehrálo. Odehrála se změna přístupu ve městě a v příštím volebním období budou vidět konkrétní stavby: na Palmovce, na Nových Dvorech a dalších územích,“ slibuje.

Lídr kandidátky Pirátů a současný primátor Zdeněk Hřib tvrdí, že na magistrátu zarazili prodeje městských bytů a opravují je „rekordním tempem“. „Také jsme založili například městskou nájemní agenturu,“ vyjmenovává Hřib. Nutná je podle něj i masivní výstavba městských bytů. Město ale musí získávat pozemky, kde je možné stavět.

Hlavní problémy města – nedostupnost a ceny bydlení
Zdroj: ČT24

„Co město může v nějakém horizontu a také není možné slibovat, že to bude za pár měsíců nebo pár let, zamezit skokovému nárůstu (cen) tím, že se na trh dostane větší množství bytů,“ myslí si lídr kandidátky ANO Patrik Nacher. Problém v Praze je podle něj ten, že příprava stavebních projektů údajně trvá přes deset let, což se promítá do ceny bytů. Metropole podle něj musí také umožnit výstavbu v brownfieldech a v rozvojových územích.

Bohuslav Svoboda z koalice SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) vysvětluje, že ceny bytů rostou, protože je menší nabídka než poptávka. „Za dobu celého volebního období jsme nepostavili nic, tady chybí třicet tisíc bytů,“ kritizuje. Nejméně se podle něj staví v městských částech, kde vládnou Piráti. S takovým obviněním ale Hřib nesouhlasí.

Kandidátka koalice Solidarita (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová kritizuje rozprodej bytového fondu a pozemků v předchozích letech. „Musíme v maximální možné míře rozšířit fond, který je v nekomerčním režimu. Nemusí to být nutně městské byty, ale musí to být byty, kterého jsou stavěny a provozovány neziskově, tedy za provozní náklady,“ navrhuje své řešení Šabatová.

Lídr koalice SPD, Trikolóra, Hnutí PES a nezávislí společně pro Prahu Milan Urban tvrdí, že poslední bytová výstavba se realizovala mezi lety 2002 a 2006. „My chceme v Praze začít masivní bytovou výstavbu, ale v různých formách. Samozřejmě jako městský investor, ale tam máme názor, že Pražská developerská společnost je zbytečná,“ je přesvědčen. Dále navrhuje družstevní výstavbu podporovanou městem a obsazení prázdných bytů, nebo přestavbu kanceláří na rezidenční prostory.

Výše nájemného v městských bytech

Podle Jana Čižinského z kandidátky Praha sobě musí být nájemné stanovováno tak, aby se maximálně využila státní pomoc a aby na něj lidé současně měli. Nájemné v městských bytech podle něj zůstane stejné. „Pokud se ale změní státní pomoc, tak je logické, že se pohne i s tím nájemným,“ vysvětluje. Nájemné se podle tohoto pravidla může snížit i zvýšit.

Lídr kandidátky STAN Petr Hlaváček uvádí, že to, co chystají v Pražské developerské společnosti, je na principu, že městský byt nemusí generovat zisk, ale musí generovat obnovu bytového fondu. Městské byty podle něj mají být pro křehké skupiny obyvatel, podporované profese a například i seniory.

Situace za poslední čtyři roky – dostupnost bydlení pro průměrného obyvatele města
Zdroj: ČT24

Podle lídra pražských Pirátů Zdeňka Hřiba je městské nájemné na poloviční výši oproti komerčnímu. „Cena je vypočítaná tak, aby skutečně respektovala to, že jsou tady příspěvky na bydlení, doplatky na bydlení a podobně,“ vysvětluje. Vychází to tak, jak pomoc nastavil stát, tvrdí Hřib. Nájem je podle něj vypočítaný dobře.

Patrik Nacher kandidující za ANO vidí problém v tom, že v hlavním městě roky výrazně rostl nájem, ale v posledním roce výrazně rostou i ceny energií. „V té chvíli konstrukce normativních nákladů na bydlení nedostačuje a pak to bohužel musí zachraňovat města,“ popisuje. Nastavení normativních nákladů je podle něj ale o vyjednávání s městem.

„Nájemné je skoro medicínský problém,“ komentuje Bohuslav Svoboda z koalice SPOLU pro Prahu. Je podle něj podstatné řešit příčinu vysokých cen, a to je nedostatek bytů. Důležité je proto podpořit výstavbu bytů.

Městských bytů, které nejsou ve správě městských částí, je podle Anny Šabatové z kandidátky Solidarita (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) málo a bydlí v nich většinou lidé s nějakým „sociálním tarifem“. V současnosti proto podle ní není na místě nájemné zvyšovat ani o inflaci.

„V našem programu máme celkově snižování poplatků, které jsou v gesci města,“ uvádí lídr kandidátky SPD, Trikolóra, Hnutí PES a nezávislí společně pro Prahu Milan Urban. Navrhuje proto snížit nájem v městských bytech, ale i v bytech, které jsou ve správě městských částí. 

Do debaty byli představitelé kandidujících subjektů pozváni na základě zveřejněných volebních pravidel České televize.

V letošních volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy budou voliči vybírat z 22 kandidátních listin. Subjekty, které v debatě nemají zastoupení, ČT oslovila s dotazem na tři nejdůležitější programové priority.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...