Zajišťování lékařských pohotovostí v tuzemsku přejde od 1. ledna 2026 z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona u urgentních příjmů v 96 nemocnicích a na dalších třiatřiceti z původních 49 míst. Pohotovosti pro děti budou tam, kde funguje lůžkové pediatrické oddělení. Zubní pohotovosti se budou v některých krajích střídat. Seznam pohotovostí i s ordinační dobou zveřejní zdravotní pojišťovny na svých webech nejpozději do 1. ledna.
V současnosti mají povinnost zajistit pohotovosti kraje, mimo nemocnice jich funguje téměř pět desítek. Podle dřívějších informací ministerstva zdravotnictví stojí jejich zajištění asi 400 milionů korun ročně. Stovky milionů nově zaplatí i VZP, další peníze ostatní pojišťovny. Pro pojišťovny, které službu od ledna převezmou, bylo zásadním kritériem, aby pohotovost ošetřila alespoň tři pacienty denně.
Na pohotovost chirurgické ambulance v Mariánských Lázních dorazí za jednu službu pravidelně více než tři pacienti, proto tam může zůstat i nadále. „Podmínky, jako je denní minimální počet pacientů, úplně s přehledem splníme,“ poznamenal starosta města Martin Hurajčík (ANO). „Dostupnost péče tady v kraji je velmi omezená. Máme spád až 65 tisíc pacientů. Myslím, že někteří jezdí i 70 kilometrů,“ řekl vedoucí lékař ambulancí Nemocnice Mariánské Lázně Roman Dubnický.
Šestnáct pohotovostí skončí
Na Silvestra naopak naposledy otevře například pohotovost v Třeboni, která slouží zhruba 25 tisícům obyvatel. Lidé pak budou muset večer a o víkendu jezdit do zhruba třicet kilometrů vzdálených Českých Budějovic nebo Jindřichova Hradce. „Máme tady domov seniorů, občas přijdou i lázeňští pacienti a hlavně v sezoně tady máme velké množství turistů,“ popsala vedoucí sestra pohotovosti v Třeboni Denisa Nováková.
„Myslím, že lidé budou víc využívat i rychlou záchrannou službu, což se projeví na financích a na zatížení této služby,“ poznamenala místostarostka Třeboně Jana Grammetbauerová (ODS).
Zneužívání pohotovostí či zdravotnické záchranné služby lidmi, kteří mají méně závažné nebo dlouhodobé potíže, ale využívají toho, že na pohotovost mohou přijít po své pracovní době, lékaři dlouhodobě kritizují.
Kromě Třeboně skončí na začátku roku ještě dalších patnáct pohotovostí – například v Uherském Brodě, Milevsku, Dačicích nebo Dvoře Králové nad Labem.
V Jihomoravském kraji už nebude například pohotovost v Nemocnici Tišnov, která nemá urgentní příjem. Starostu města Jiřího Dospíšila (nez.) informace zaskočila; ředitel nemocnice Bořek Semrád ho o změně informoval v úterý. Starosta se obrátil na zřizovatele nemocnice – Jihomoravský kraj – s požadavkem, aby lékařské zařízení plnilo odpovídající úlohu. Lidé z Tišnova nicméně budou muset od ledna jezdit na pohotovosti v Brně, Blansku nebo Novém Městě na Moravě.
Změny na poslední chvíli
Ještě v posledních dnech se jednalo o osudu pohotovosti ve Frýdlantu, která je méně vytížená. Kraj i město byly připravené ji případně finančně podpořit. „Je tady spádová oblast 25 tisíc víceméně starších lidí, kteří tu pomoc potřebují,“ sdělil místostarosta Frýdlantu Jiří Stodůlka (ODS). „Řada pacientů ani nemá možnost jezdit autem nebo toho nejsou schopní,“ dodala lékařka pohotovosti ve Frýdlantu Danuta Hajná. I tento fakt nakonec přispěl k rozhodnutí, že tam službu pojišťovny zaplatí.
U každého nemocničního urgentního příjmu každopádně bude lékařská pohotovostní služba pro dospělé povinně. Podle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára pojišťovna oslovila i pracoviště s nižším vytížením; nakonec jich nasmlouvala 33 z 49. U některých zařízení kraje či obce dle pojišťoven vyhodnotily, že není efektivní pokračovat. „Jedná se o zařízení, která fungovala třeba pár dní v měsíci a pacienti do nich zavítali zřídka,“ přiblížil prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Mimo běžnou pracovní dobu budou lékaři ordinovat celkem ve 129 ambulancích.
Seznam bude od ledna na webech pojišťoven. „Když kliknete na lékařskou pohotovost pro dospělé, bude možné vyhledat příslušné pracoviště pomocí třídění podle kraje. U všech pohotovostí bude uvedeno, kdy je daná služba poskytována,“ vysvětlil náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Dětské pohotovosti zůstanou při 82 dětských odděleních nemocnic. Ve všední dny by odpoledne nebo večer měli lékaři ordinovat alespoň tři hodiny, o víkendech a svátcích osm hodin přes den. Stejná pravidla platí i u pohotovostí pro dospělé.
Nejsložitější byla dle Bodnára situace se stomatologickou pohotovostí. „Praxe v jednotlivých krajích byla značně rozdílná. Dalo by se říct, že co kraj, to jiný systém,“ uvedl.
Například na zubní pohotovosti Nemocnice Na Františku v Praze upravují v období Vánoc pracovní dobu: po dvacátém prosinci budou příchozí kvůli zvýšené poptávce ošetřovat dvanáct hodin denně. Běžně mají lékaři na tamní zubní pohotovosti takto dlouhé směny jen o víkendech, ve všední dny obvykle ordinují od 17 do 22 hodin. Ve stejném rozsahu bude zubní pohotovost fungovat i příští rok. Její provoz finančně podpoří hlavní město.
„Ve všední den ošetříme ve dvou ambulancích standardně kolem 30 lidí, někdy i více. O víkendech to potom bývají násobky. Kdybychom to stáhli jen na víkendy, které mají pojišťovny povinnost nasmlouvat, nebyli bychom schopni ten počet pacientů ošetřit,“ míní vedoucí lékařka zubní pohotovosti Nemocnice Na Františku Bára Malíková.
Delší provozní dobu, než stanovuje zákon, zadotuje i Moravskoslezský kraj. O víkendech a svátcích bude ostravská zubní pohotovost fungovat sedm hodin, ve všední dny pět, ale už ne přes noc. Naopak v Pardubickém kraji budou po novém roce v okrese Svitavy a Ústí nad Orlicí fungovat jen dvě zubní pohotovosti místo původních čtyř. „Bude to jediná pohotovost pro celý okres, ale podle statistik bychom to měli být schopni zvládnout, protože náš okres má do 150 tisíc obyvatel,“ zhodnotil zubař dentálního centra ve Vysokém Mýtě Michal Teplý.
Rotující stomatologové
V Brně budou od nového roku například dvě zubní pohotovosti. Do Fakultní nemocnice u svaté Anny se přesune zubní pohotovost z Úrazové nemocnice a přibude soukromá klinika v Brně-Židenicích.
V Praze, Středočeském, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji budou centrální zubní pohotovosti, na Vysočině se bude střídat několik ordinací zubařů a v ostatních krajích půjde o kombinaci obou systémů. „V některých krajích bude tato služba zajištěna pomocí takzvaných rotujících stomatologů. Do budoucna preferujeme zajištění takzvaných centrálních pohotovostních služeb,“ dodal Bodnár.
Tři kraje bez nonstop lékáren
K současným čtrnácti nonstop lékárnám od ledna přibude dalších patnáct. Na Vysočině, v Ústeckém a Libereckém kraji lidé mimo běžnou pracovní dobu léky nicméně neseženou. VZP chce dle Bodnára navrhnout změnu zákona, která by umožnila, aby na pohotovostech bez nonstop lékárny bylo možné vydávat širší škálu léků, než mají tamní lékaři k dispozici v současnosti.
Podle vyhlášky mají být pohotovosti ve všední dny otevřené tři hodiny v čase mezi 16. a 22. hodinou, o víkendech a svátcích nepřetržitě osm hodin s pokrytím doby od 10:00 do 16:00. Stomatologická pohotovost bude otevřená mimo pracovní dny nejméně čtyři hodiny v rozmezí mezi sedmou ráno a třetí odpoledne. „V některých lokalitách a u některých poskytovatelů půjdeme nad rámec těchto hodin, přesné časy budou uvedené na webu,“ avizoval Bodnár.
Ve většině zemí zdravotnické pohotovosti mimo nemocnice nefungují vůbec, jsou pouze urgentní příjmy v nemocnicích nebo služby, kam je potřeba si předem zavolat.
