O takzvaném kurzarbeitu v pondělí jednali zástupci odborů a zaměstnavatelů s ministry na zasedání tripartity. Návrh na nařízení, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance, poslalo do zkráceného připomínkového řízení ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podle šéfa tohoto resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mohlo být nařízení jako pojistka nachystáno a Evropskou komisí schváleno do konce roku. „Nic ale nenasvědčuje tomu, že by bylo třeba ho nastartovat,“ uvedl s odkazem na zásoby plynu.
Nařízení nevyužívá možnost příspěvky směrovat jen do některých regionů, průmyslových odvětví či typů firem, podniky by na náhrady měly mít nárok v případě nedostatku plynu na základě systému regulace jeho dodávek.
Jurečka po jednání se sociálními partnery uvedl, že MPSV chystá i návrh pro případ problémů v dodavatelských řetězcích způsobených nedostatkem plynu. Podle zástupce zaměstnavatelů Jaroslava Hanáka čekají firmy horší časy, nařízení potřebují, ale díky plným zásobníkům a úsporám první čtvrtletí zvládnou.
Odborový předák a kandidát pro lednové prezidentské volby Josef Středula uvedl, že se obává ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu a přesunu výroby do Asie a Spojených států. V příštím roce podle něj chtějí odbory otevřít debatu o jiném typu kurzarbeitu, který lze používat během roku při různých problémech, jak to funguje v Rakousku či Německu.
Vláda kurzarbeit od loňska nevyužila
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy. Česko má v zákoně kurzarbeit od loňského července, vláda ho zatím nevyužila. Pravidla upravila novela o zaměstnanosti. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Ta vládu ke spuštění vyzvala už na jaře, aby došlo ke zmírnění dopadů války na Ukrajině a růstu cen.
„Důvodem přípravy nařízení vlády je zcela bezprecedentní dopad ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na cenu energií a dostupnost energetických surovin v Evropě,“ uvádí materiál.
Odhadnout rozsah dopadu případného omezení dodávek plynu na počet zaměstnanců, jimž vznikne překážka v práci na straně zaměstnavatele, je v současné chvíli podle ministerstva nereálné. Autoři nicméně citují průzkum Československé obchodní banky z loňského července, podle kterého by třetina oslovených firem musela v případě výpadku dodávek plynu zastavit provoz, nebo hledat urychleně alternativní zdroje.
Příspěvek maximálně na tři měsíce
Velmi hrubě tak lze odhadnout potenciální použití příspěvku při významnějším omezení dodávek plynu zhruba u 400 tisíc zaměstnanců. „Průměrná výše příspěvku na jednoho zaměstnance pak činí 17 163 korun, použití příspěvku předpokládáme maximálně po dobu tří měsíců ve vymezeném období. Předpokládané náklady tedy činí 20,6 miliardy korun,“ uvádí.
České zásobníky plynu jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) naplněny z 99 procent, obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Po úplném naplnění zásobníků hodlá ministerstvo průmyslu zajišťovat plyn pro denní spotřebu, aby zásobníky začalo využívat co nejpozději. Síkela také uvedl, že se výrazně snížila česká závislost na plynu z Ruska.
Zatímco v únoru v době začátku ruské agrese vůči Ukrajině byla 98 procent, od září podle informací ministerstva průmyslu do Česka žádný ruský plyn nepřichází. Většina dodávek je z Norska, kromě nich Česko nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA.
