O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.
„O mandát europoslance letos usiluje 675 kandidátů. Před pěti lety byl přitom zájem větší, o přízeň voličů se tehdy ucházelo celkem 841 mužů a žen. Aktuální počet kandidujících se však může do voleb ještě změnit, neboť někteří mohou být v zákonné lhůtě kandidujícím subjektem odvoláni či mohou například sami odstoupit. Tyto změny budeme na našem volebním webu průběžně aktualizovat,“ upozornila místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová.
Při minulých eurovolbách před pěti lety si Češi mohli vybírat z rekordního počtu devětatřiceti uskupení. Na snížení nabídky v letošních evropských volbách mělo vliv i to, že se počet kandidujících koalic zvýšil na téměř dvojnásobek. Nyní je jich jedenáct, v předchozích eurovolbách jich bylo šest. Samostatné kandidátky letos řádně předložilo 19 stran a hnutí. Státní volební komise v úterý vylosovala uskupením volební čísla, jimž budou označeny jejich hlasovací lístky.
Do eurovoleb se přihlásily všechny sněmovní strany a hnutí, přičemž jen opoziční ANO a vládní Piráti kandidují samostatně. Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidují stejně jako při posledních sněmovních volbách jako koalice SPOLU, koalici Starostové a osobnosti pro Evropu vytvořila hnutí STAN a SLK. Opoziční hnutí SPD sestavilo koaliční kandidátku společně s neparlamentní Trikolorou.
O udržení v Evropském parlamentu bojují komunisté v koalici Stačilo! se Spojenými demokraty - Sdružením nezávislých a Českou stranou národně sociální. Na koaliční spojenectví sází také hnutí SEN 21, které je zastoupeno v Senátu, se stranou Volt Česko, dále hnutí Přísaha a strana Motoristé sobě a Švýcarská demokracie spolu se Stranou státu přímé demokracie - Stranou práce.
Maximální počet 28 kandidátů má ve hře z třiceti letošních eurovolebních uskupení pouze sedmnáct, přičemž jen Piráti mají kandidátní listinu složenou výhradně ze svých straníků. Pouze za Piráty, KDU-ČSL a komunisty mandát obhajují všichni současní europoslanci, tedy tři pirátští, dva lidovečtí a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Ze dvou současných europoslanců SPD znovu kandidují oba, Hynek Blaško ale za Alianci za nezávislost ČR.
Nejvíce poslanců má na kandidátce ANO, a to sedm, z toho tři evropské a čtyři české, přičemž obhajuje šest mandátů. Koalice SPOLU opět nasadila pět z osmi europoslanců těchto stran a českého poslance Ondřeje Koláře (TOP 09). Za Starosty už Stanislav Polčák mandát europoslance neobhajuje, chtěli by ho získat tři čeští poslanci.
V koalici PRO vystoupení z EU jsou Moravané a jedna z neparlamentních republikánských stran. Koalici PRO Jindřicha Rajchla tvoří uskupení Právo Respekt Odbornost a Správná volba PRO Zdraví a Sport. Podobně kromě hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše jde do voleb také další hnutí ANO, které ve svém názvu slibuje „Lepší EU s mimozemšťany“ a také to, že zastaví drahotu a válku.
Samostatně o návrat do europarlamentu usiluje Sociální demokracie (dříve ČSSD, nyní SOCDEM), v čele její kandidátky je bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Expremiér Jiří Paroubek vede koaliční kandidátku ČSSD - České suverenity sociální demokracie, k níž patří ještě Směr Česká republika a Domov.
Nejpočetnější šestičlennou koalici, v níž jsou Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie nebo Rozumní, kolem sebe soustředila Aliance národních sil v čele s už zmíněným nynějším europoslancem za SPD Hynkem Blaškem.
Ze samostatně kandidujících stran byli k eurovolbám připuštěni Svobodní, Zelení i Demokratická strana zelených, stejně jako hnutí Česká republika na 1. místě, v jehož čele stojí zadlužený pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel, který byl odsouzený za šíření poplašné zprávy.
V seznamu registrovaných uskupení nechybí ani hnutí Hlas či Referendum - Hlas lidu, Klub angažovaných nestraníků a Senioři sobě, ani strany Volte Pravý Blok, Levice, Liberální aliance nezávislých občanů, Nový směr a Lepší život pro lidi (původně Národní prosperita), která si po čtvrtstoletí existence změnila název v polovině letošního března.
V eurovolbách bude rovněž pražská strana Mourek, která byla založena předloni jako Libeňský mourek a definuje se jako „politická strana pro lidi i kočky s otevřenou myslí“.
Větší zastoupení žen
Na rozdíl od ostatních 29 uskupení strana Nevolte Urza.cz nominovala pouze svého předsedu Martina Urzu a Senioři sobě navrhli jen tři kandidáty. Ve volbách kandidují členové celkem 51 politických stran a hnutí, zhruba 29,5 procenta kandidátů je bez politické příslušnosti. Kandidáty tří desítek uskupení přitom navrhlo 48 stran a hnutí.
Ženských kandidátek je letos 246, což představuje 36,44 procenta. Relativní zastoupení žen se tak oproti předchozím eurovolbám podstatně zvýšilo. Před pěti lety bylo mezi kandidáty 201 žen, tedy 23,9 procenta.
Průměrný věk kandidátů v nadcházejících volbách je 47,6 roku. Nejstaršími kandidáty jsou dva jednaosmdesátiletí adepti na europoslance, trenér a bývalý olympijský vítěz ve střelbě Jan Kůrka (za SPD a Trikoloru) a strojní inženýr Pavel Stulík z Klubu angažovaných nestraníků. Minimální věkovou hranici 21 let pro kandidaturu splňuje devět uchazečů včetně jednoho z kandidátů koalice SPOLU.
