Jiří Přibáň: Češi důvěřují armádě proto, že nemá ve společnosti moc

Nahrávám video

Důvěra české veřejnosti v bezpečnostní složky – a nejvíc v armádu – vyplývá z toho, že se jedná o instituci, která není propojena s konkrétní politickou tváří a ve společnosti nemá reálnou moc. Myslí si to právní filozof Jiří Přibáň, který o krizi důvěry diskutoval spolu se sociologem Lukášem Linkem v pořadu Fokus Václava Moravce.

Americký myslitel Francis Fukuyama, jehož globálně proslavila především teze o konci dějin, rozlišuje společnosti podle dosažené výše „kultury důvěry“; pro společnosti bez této kultury je podle něj příznačné, že se v nich víc krade, lže a podplácí, což má za následek pokles politické stability a ekonomické efektivity.

Politolog ze Sociologického ústavu Akademie věd Lukáš Linek v této souvislosti upozorňuje, že zařazení české společnosti na fukuyamovskou osu stojí především na komparaci – pokud se má Česko srovnávat s africkou Botswanou a Súdánem, jeví se jako společnost s vyšší kulturou důvěry, než kdyby se poměřovalo se Švédskem či Švýcarskem. V rámci postkomunistického prostoru si ale podle Linka tuzemská společnost nevede nijak špatně.  

„Důvěra v nepolitické instituce a sociální interakci je u nás poměrně vysoká,“ prohlásil v debatě s Václavem Moravcem. „Důvěru v politické instituce – vládu a Poslaneckou sněmovnu – bych dal stranou, protože ta je specifická. Měli bychom na ni nahlížet jako na indikátor spokojenosti s fungováním společnosti a neztotožňoval bych ji s důvěrou v instituce v silnějším významu.“

Podpora zákonodárné a výkonné moci se totiž podle Linka přelévá podle toho, čí politický favorit tuto moc zrovna drží. A obdobně mluví i právní filozof z univerzity ve velšském Cardiffu Jiří Přibáň: „Když se bavíme o důvěře, je zde důvěra v instituce a v obecná pravidla jejich fungování, ale každá instituce má i svůj personální prvek. Nakonec ji vždy tvoří lidé, kteří ji reprezentují. Statistiky se proměňují i podle nich.“

Po zavedení přímé volby důvěra v prezidenta klesla

Tradičně nejvyšší příčky důvěry u české společnosti obsazují starostové – pokud je řeč o politickém rozměru veřejného života. Mezi dalšími institucemi se pak nejvyšší společenské autoritě, která navíc ještě roste v čase, těší armáda následovaná policií a soudy.

Zatímco před rokem důvěru v justici vyjadřovalo 54 % respondentů, letos na jaře šlo podle šetření CVVM o 56 procent, v případě policie jde o pětiprocentní skok na dvě třetiny populace (66 procent) a u armády o šestiprocentní posun. Za důvěryhodnou veřejnou instituci ji označilo 69 % dotázaných.

Instituce vázané na politický chod už na tom ale s důvěrou nejsou nejlépe. Prezidentovi v červnu věřila těsná většina dotázaných (51 procent), kabinetu třetina (34 procent ) a dolní komoře jen osmadvacet procent respondentů.

Důvěra v instituce
Zdroj: CVVM

„Instituce prezidenta byla v Česku dlouhou dobu vnímaná jako nepolitická, až zavedení přímé volby změnilo její ráz. Je to ryze politická instituce, a i proto důvěra v posledních pěti letech bývá nižší,“ vysvětluje nižší hodnoty připisované hlavě státu sociolog Linek.

„O to, kdo bude prezidentem, se musí svést boj – a menšina, která prohraje, se ptá, zda vítězi může důvěřovat. Záleží zase na konkrétní osobě, jestli si chce vybudovat i obecnou důvěru společnosti,“ doplňuje Přibáň.

Přibáň: Když nedůvěřujeme ničemu, nevěříme ani sami sobě

„Jestli se institucionální nedůvěra prohlubuje a jestli jde o obecný kulturní trend, nebo jen o reakci na politický život společnosti, jsou otázky, které nemají jasnou odpověď,“ uvádí ještě v souvislosti s hodnocením politických aktérů Přibáň a dodává: „Je zde ale obecný trend. Čím víc moci instituce má, tím menší důvěru může mít. Podívejte se, jak malou moc má v české společnosti armáda – a proto jí důvěřujeme. Protože není důležitá.“

Z vyjádření sociologa Linka pak vyplývá, že by se projevovaná míra veřejné důvěry měla vázat na vzdálenost instituce od politiky. Tomu by ostatně nasvědčovala i vysoká obliba, které se v Česku těšily úřednické vlády. „Pro pochopení důvěry (v armádu a policii) je důležité si uvědomit, že jsou to nepolitické instituce,“ upozornil. „Najednou tak mizí problém, kdy má instituce stranického držitele, kterému stoupenec jiné strany nedůvěřuje.“ 

Nahrávám video

Přibáň pak ještě upozorňuje na obecnější rozměr tuzemského poměru k veřejným institucím. „Nedostatek důvěry v instituce v české společnosti někdy znamená i nedostatek důvěry v to, co jsme jako společnost schopni dokázat nebo co bychom dokázat mohli. Pohybujeme se v extrémech,“ konstatoval. „Problém je, když věříte všemu nebo když nedůvěřujete ničemu – když nedůvěřujete ničemu, nevěříte ani sami sobě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...