Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
Babiš na začátku odpoledních interpelací čelil otázkám poslance STAN Karla Dvořáka, jehož zajímalo premiérovo řešení střetu zájmů. Premiér uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit své akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Jde o souhlasy ze tří zemí, řekl.
Premiér oznámil v prosinci nevratné vložení Agrofertu do fondu RSVP Trust. Původně sdělil, že vloží akcie do fondu do 8. ledna. Plán měl provést do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
Dvořák upozornil na to, že zapsaným účelem fondu je zajištění nezávislé správy na dobu, kdy bude zadavatel vykonávat funkci člena vlády. Premiér ve čtvrtek zdůraznil, že platí, co řekl. „V každém případě já už nikdy, když to vložím, nebudu majitelem akcií Agrofertu, i když nebudu v politice. Je to i tam napsáno, já to nečetl, ale bylo mi to řečeno, že je to tam napsáno,“ uvedl ministerský předseda.
Poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) se následně Babiše zeptal, kdy vrátí „7,5 miliardy z neoprávněných dotací a nezákonných zakázek, které načerpal v rozporu se zákonem o střetu zájmů“. „V době své účasti ve vládě vaše firmy z vašeho holdingu načerpaly více než sedm miliard korun a ty by teď měl vymáhat Státní zemědělský intervenční fond,“ řekl.
Babiš obvinil Hřiba ze lži. „Agrofert nedluží nikomu nic. Pan (bývalý ministr Marek) Výborný (KDU-ČSL) si toto pár týdnů před volbami vymyslel,“ prohlásil premiér. „Přímé platby Evropské komise, takzvané nárokové dotace, doposud nikdo, s výjimkou (bývalého) ministra Výborného a pirátských poslanců, nezpochybnil. Nezpochybnil právo žadatelů na přímé platby,“ dodal Babiš.
Turek nebude přímo řídit zaměstnance resortu, řekl Babiš
Babiš dále na dotaz poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, klub Pirátů) uvedl, že čestný prezident Motoristů Filip Turek nebude jako vládní zmocněnec pro klima přímo řídit zaměstnance ministerstva životního prostředí (MŽP) a nebude se podílet na správním rozhodování úřadu. Činnost zmocněnce bude Turek vykonávat na základě dohody, zodpovídat se bude vládě, oznámil premiér.
Turek se má podle premiéra podílet na jednání v rámci Evropské unie o emisních povolenkách. Čestný prezident Motoristů byl europoslanec, problematiku ovládá, míní Babiš. „Je kompetentní, je jazykově vybavený, má kontakty v Evropském parlamentu,“ řekl o Turkovi ministerský předseda.
Turek nebude mít podle vicepremiéra a prozatímního šéfa úřadu Petra Macinky (Motoristé) žádné podřízené na ministerstvu. To mu ale zajistí zázemí a bude hradit náklady na jeho cesty. „Náplní Turkovy práce bude jistá koordinace, možná nějaké vyjednávání,“ uvedl Macinka. Turek podle něj nebude rozhodovat a nebude nikoho úkolovat, ale může dávat doporučení ministrovi nebo vládě, aby učinili nějaká rozhodnutí.
Právní vztah poslance Turka k ministerstvu je zatím v řešení, je připraven být zmocněncem klidně zadarmo, řekl také poslancům Macinka na dotaz bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL). Střet zájmů vyloučil.
Pokud by Turek uzavřel kvůli výkonu funkce zmocněnce pracovní smlouvu na ministerstvu životního prostředí, bylo by to v rozporu se zákonem o střetu zájmů, upozornil profesor ústavního práva Jan Kysela. Sporné je to podle něj u dohody o pracovní činnosti. Podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity zákony počítají také s možností až čtvrtmilionové pokuty.
Klempíř: Redukci veřejnoprávních médií nemáme v úmyslu
Vládní koalice nemá podle ministra kultury Ota Klempíře (Motoristé) v úmyslu redukci médií veřejné služby a toto téma není na stole. Před vládní koalicí je nikdo bránit nemusí, uvedl šéf resortu při čtvrtečních interpelacích. Pokud budou Česká televize a Český rozhlas financovány jinak než z poplatků, o svoji nezávislost ani nestranné zpravodajství podle něj nepřijdou.
„Před námi, před koalicí, jejíž reprezentanti sedí za mnou, nikdo veřejnoprávní média bránit nemusí. Ona nejsou ohrožena,“ řekl Klempíř. Nezávislost médií je dle něj dána odvahou jejich managementu. „Jakmile management, jak televize, tak ČTK, tak rádia, povolí a začne se ohýbat a ustupuje politickým tlakům, i když máte poplatky, které jsou v současné době, tak ta nezávislost je ohrožena,“ uvedl ministr.
„Já si myslím, že my potřebujeme posadit televizi, ČTK i rozhlas do moderní doby,“ řekl. Jako příklad uvedl Finsko, kde jsou podle něj tyto služby financovány ze státního rozpočtu a nikdo si prý nestěžuje, že by byla ohrožena jejich nestrannost. ČTK na rozdíl od Českého rozhlasu a České televize nevybírá poplatky, nedostává dotace ze státního rozpočtu a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.
Poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová se ministra ptala i na členy Rady České televize Lubomíra Veselého a Pavla Matochu v souvislosti s vymáháním škody, která České televizi vznikla nezákonným odvoláním členů dozorčí komise Rady ČT. „Členové těchto orgánů, jako je pan Matocha, stejně budou nějakým způsobem čelit našim dotazům. Budou čelit tomu, aby obhájili svoji roli v těchto orgánech,“ podotkl Klempíř.
Babišova vláda má ve svém programovém prohlášení zrušení rozhlasového a televizního poplatku. Česká televize po zvýšení poplatku v loňském roce ze 135 na 150 korun měsíčně očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Celkový rozpočet ČT je 8,5 miliardy korun.
Juchelka hájil angažování Gregora jako svého šéfporadce
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) hájil při interpelacích angažování někdejšího místopředsedy Aliance pro rodinu Jana Gregora do pozice vedoucího oddělení svých poradců. Na Gregora se ptala pirátská poslankyně Barbora Pipášová, která se pozastavovala nad jeho názory a Alianci pro rodinu označila za politickou neziskovku.
„Pan Gregor ukončil své působení ve vedení Aliance pro rodinu, pozastavil svou advokátní praxi a plně přešel do režimu státního úředníka. Neexistuje žádný střet zájmů, žádné paralelní působení, žádná skrytá agenda,“ zdůraznil Juchelka, podle kterého mají kritici konfrontovat přímo ministra.
Za útoky Juchelka vidí změnu kurzu, kterou, jak uvedl, na ministerstvu vyhlásil. „Končí doba stohů papírů, končí projekty pro projekty a evropské peníze půjdou do terénu, aby skutečně pomáhaly lidem místo vám spřízněným pirátským kamarádům v různých neziskovách,“ prohlásil.
Pipášová s odvoláním na informace médií řekla, že se Gregor vymezoval proti zákazu tělesných trestů, proti zrušení kojeneckých ústavů a proti zavedení dětského certifikátu. Takové názory jsou podle poslankyně zpátečnické. „Bití dětí není efektivním výchovným prostředkem, kojenecké ústavy poškozují vývoj dítěte a sexuální predátoři nemají a nesmí pracovat s našimi dětmi,“ zdůraznila.
Písemné interpelace
Na začátek čtvrtečního jednání se Babiš v rámci písemné interpelace Olgy Richterové (Piráti) s dotazy na zvýšení rodičovského příspěvku a na zavedení jeho pravidelné valorizace ostře pustil do Pirátů. Premiér mluvil o amatérské partě, udavačích a extremistech. Řekl, že kvůli svému chování neprosadí nic.
Babiš také nabádal mladé pirátské poslankyně, aby vyměnily trojici svých představitelů, kterými zjevně mínil předsedu Zdeňka Hřiba, jeho předchůdce Ivana Bartoše a Richterovou. „Máte smůlu, že máte ty tři korytáře, kteří vás vedou,“ prohlásil.
Bartoš reagoval, že ho Babišova fascinace mladými ženami v pirátské straně uráží. Celkově Babišovo vystoupení komentoval Bartoš slovy, že premiér nedokáže odpovědět na dvě otázky.
Rovněž poslankyně STAN Adriana Chochelová podotkla, že ministerský předseda má odpovídat na dotazy, a nikoli urážet. Písemná interpelace Richterové byla vůbec první, která se v nynějším volebním období ve sněmovně projednávala. Richterová v závěru neprosadila návrh, aby dolní komora s Babišovou písemnou odpovědí nesouhlasila.
