Fenomén posmrtného zmražení přilákal první Čechy. Věří ve své oživení

Kryoprezervace, posmrtné hluboké zmrazení člověka, který věří, že medicína a technologie v budoucnu dokáží přispět k jeho oživení a zpětnému ozdravení, získává stále nové příznivce. Zákrok plánuje i jeden z prvních Čechů a u americké společnosti Cryonics Institute platí členství, aby až nastane jeho smrt, mohl tento proces podstoupit. Nová epizoda Bilance s podtitulem Věčný život má premiéru na ČT1 v pondělí 7. listopadu ve 22:00.

Jakub Kokoška, pracovník v petrochemickém průmyslu z Plzně, se těší relativně dobrému zdraví, plánuje žít ještě dlouho. Od dětství jej ovšem fascinuje věda a pokrok, a i proto se upnul k v Česku nepříliš rozšířenému řešení své budoucnosti. Jako již další tisíce lidí po celém světě se chce po smrti nechat zmrazit.

„Život je poměrně krátký, lidské znalosti a dovednosti jsou takřka neomezené a stále se rozvíjejí. Sedmdesát pět nebo osmdesát let není dost na to se všechno naučit, dozvědět. Čím déle bych žil, tím více dovedností a znalostí bych mohl získat. To je taková moje hlavní motivace,“ vysvětluje Kokoška.

Zařízení americké společnosti poskytující kryonické služby
Zdroj: Cryonics Institute

Zatím nikoho nerozmrazili

V případě jeho i ostatních zájemců o kryoprezervaci (redakce Bilance ví o minimálně jednom dalším členovi této komunity z Česka) jde ale zatím o důvěru. Z dosud již zmrazených lidí ještě nikdo rozmrazen nebyl a neví se, kdy a zda vůbec to bude možné. Všichni členové této komunity ale věří, že jednou se to může podařit. Po pohřbení do země či kremaci taková šance není.

„Nikdo neví, za jak dlouho budeme schopni ty lidi oživit, ale míříme správným směrem. Máme léčbu kmenovými buňkami, 3D tisk tkání, molekulární nanotechnologii, umělou inteligenci a další vědecké oblasti a pokroky v genetickém inženýrství v podobě CRISPR/Cas9. To vše ukazuje, že kryonika je smysluplná vědecká snaha,“ je přesvědčen Dennis Kowalski, prezident amerického Cryonics Institute, jehož je Kokoška členem.

  • První člověk, který se rozhodl vsadit na budoucnost vědy a medicíny s touhou překonat svůj předem určený čas, byl James Bedford. Americký psycholog se nechal po smrti v roce 1967 zmrazit v organizaci Alcor Life Extension Foundation, která se o jeho tělo stará dodnes.

Společnosti poskytující zájemcům hluboké posmrtné zmrazení fungují v Americe, Austrálii, Rusku a Číně. Tyto společnosti ale neuchovávají pouze zmrazené lidi, velké oblibě se těší i zmrazování domácích mazlíčků, nebo vzorků DNA pro připadné budoucí klonování, jak dodává Kowalski: „Aktuálně je u nás zmrazeno zhruba 230 lidí, stejné množství zvířat a čtyři a půl tisíce vzorků tkání. Také máme okolo dvou tisíc čekatelů z celého světa zapsaných do našeho programu. A zdá se, že toto číslo stále roste.“

Mnohými je ale tento obor vnímán spíše jako podivný byznys. Částky, za které vás společnosti zmrazí, se pohybují v přepočtu okolo půl milionu korun. Členové organizací, jako je Cryonics, také platí pravidelné příspěvky v řádu jednotek až desítek tisíc korun.

Téma vzbuzuje řadu dalších otázek. Sanitka do budoucnosti, jak fandové tomuto oboru také přezdívají, například příliš neřeší téma duševní stránky života. Může si zmrazený a případně po letech oživený člověk zachovat svoji osobnost, schopnosti, vlastnosti, jaké měl předtím?

  • Metoda zachování genových zdrojů rostlin a živočichů, u lidí známá například skrze mimotělní oplodnění (IVF) a konzervaci embryí využívá ke zmrazení nejčastěji tekutého dusíku. Kryonika pak využívá této technologie pro pokročilejší konzervaci celých lidských tkání a těl.
  • Po prohlášení člověka za mrtvého se tělo dotyčného postupně ochlazuje, je z něj vyčerpána krev a nahrazena kryoprezervativním roztokem. Tělo je pak uloženo v chladících nádobách, takzvaných tewarech, s teplotou okolo mínus 200 stupňů Celsia.

„To je taková otázka, kterou ale celá stávající věda pořád nevyřešila. Co to vlastně je vědomí? Co znamená cítit se jako já?“ zamýšlí se Kokoška s tím, že sám věří tomu, že současná fyziologická smrt dle něj nemusí být ještě smrtí konečnou a i duševní stránka je do jisté míry spojena s tělem a může tak být do jisté míry oživena.

Pro skeptiky v tomto směru pak současné lidské poznání nabízí ještě jinou alternativu. Nahrání takzvaného digitálního dvojčete člověka ve formě zápisu souboru jeho identity do elektronické paměti, na USB disk nebo do cloudu. I experimentování s touto technologií je ale teprve v počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři+ popsali, jak firmy využívají náhradního plnění

Stát usiluje o podporu osob se zdravotním postižením dlouhodobě – větší firmy musejí takové lidi přímo zaměstnat, nebo je podpořit přes takzvané náhradní plnění, například odběrem zboží, které vyrobili. Některé společnosti to ale zneužívají.
před 3 hhodinami

Pavel a Babiš se na Hradě shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kauza pardubického magistrátu míří k soudu. Exšéf odboru a firma čelí obžalobě

Po čtyřech letech vyšetřování padla obžaloba v korupční kauze na dopravním odboru pardubického magistrátu. Před soud půjde bývalý vedoucí Vladimír Bakajsa a další tři lidé – obžalobě čelí taky jedna firma. Podle detektivů pět let ovlivňovali stovky menších zakázek. Škoda přesáhla 24 milionů korun. Termín projednání obžaloby soud ještě neurčil.
před 5 hhodinami

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 8 hhodinami

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 9 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.