Domácnosti závislé na uhlí se musí připravit na změnu, upozorňuje expert

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Systém nových emisních povolenek má začít fungovat v roce 2027. Zatímco česká vláda vede evropskou iniciativu za jeho změny, odborníci připravují veřejnost na to, že systém přinese konec uhlí v obcích.

Právě uhlí je nejšpinavějším zdrojem tepla vůbec a zároveň jsou k němu jednoduše dostupné alternativy – pelety, dřevo, tepelná čerpadla nebo zemní plyn. Evropské státy přitom nijak polevují v ambici bojovat proti změně klimatu, skleníkové plyny omezovat a emisní povolenky jsou nástroj, který funguje. Vede zároveň k tlaku na inovace a přechod na čistší zdroje, ale také ke zdražení energií.

Podle výpočtů pro pořad Bilance zdražuje dosavadní povinnost platit za uhlíkové exhalace elektřinu v Česku o deset až patnáct procent a dálkové vytápění o asi dvanáct procent.

Nové zpoplatnění emisí od roku 2027 má dopadnout na vytápění (uhlí, zemní plyn), pohonné hmoty a také emise malých a středních průmyslových firem – tedy na produkci oxidu uhličitého. Odhady vlivu na ceny se značně liší už proto, že cenu bude částečně ovlivňovat otevřený trh. Stejně jako u prvního systému emisních povolenek pro průmyslové znečišťovatele, který v EU funguje od roku 2005, se bude s uhlíkem (povolením ho vypouštět) obchodovat na burze.

Jak pro Bilanci vysvětlil Kotoun z Green0meteru, povolenky nebudou platit jednotlivé domácnosti nebo řidiči, ale distributoři pohonných hmot, paliv a energií. Kolik zaplatí, bude záležet na jejich mixu zdrojů. Tedy například podílu biosložky v palivu nebo zda buduje firma i nabíječky pro elektroauta či zda se společnost živí pouze prodejem uhlí.

V roce 2027 by měly povolenky startovat na ceně 57 eur za tunu CO2, což je strop určený EU a navázaný na cenu uhlíku v roce 2020 plus připočtená inflace.

Podle výpočtů ministerstva životního prostředí prodražuje i nižší cena (45 eur za tunu CO2) uhlí o polovinu, tedy asi o tři sta korun za sto kilogramů. Podle Kotouna už dnes domácnosti závislé na uhlí mohou narážet na problémy s bankami, pokud chtějí půjčit na rekonstrukci stavby. „Určitě proto dává smysl hledat alternativy, ať už jde o tepelná čerpadla, peletky, nebo plyn. Pro nízkopříjmové domácnosti bude přechod financovat klimatický sociální fond,“ dodal Kotoun.

„Pro tlak na technologické změny v palivech je klíčová cena uhlíku na burze a přelomová je částka sto eur za tunu CO2, při které už se výrazně vyplatí investice do obnovitelných zdrojů. Při takové ceně by pohonné hmoty mohly zdražit o šest až osm korun za litr,“ přibližuje.

Evropa si ponechala nástroje, jak cenu povolenky srážet dolů. Přesto existují konzultanti, kteří předpovídají, že pokud se systém nezmění, v průběhu let bude povolenek na trhu nedostatek a to bude prudce tlačit cenu nahoru. Například podle norských specialistů na nízkouhlíkovou ekonomiky VEYT by se cena po roce 2030 mohla vyšvihnout až na dvě stě eur za tunu CO2 a pak postupně klesat.

Kotoun ale připomíná, že podobné předpovědi pro dřívější systém ETS 1, který platí pro velké energetické a průmyslové výrobce, se v historii nenaplnily. Zdůrazňuje, že takto vysoké ceny nejsou udržitelné bez odpovídající podpory alternativ – tedy elektromobilů, inovací ve výrobě, infrastruktuře či rekonstrukcí budov. Podle něj by pak bylo nutné, aby Evropská komise do ceny dále zasahovala. Například uplatnění cenového stropu hned v prvních letech obchodování by naopak mohlo znamenat, že ceny paliv porostou minimálně.

Trh místo daně

Systém emisních povolenek je často srovnáván s uhlíkovou daní. Evropská unie se rozhodla pro tržní přístup, který má firmám poskytnout větší flexibilitu. „Velkou výhodou emisních povolenek je, že je na firmách, zda nakoupí povolenky, nebo zda investují do snížení emisí. Dochází tak k tomu, že redukce probíhá tam, kde je to nejlevnější,“ vysvětlil pro podcast Bilance ČT Tomáš Protivínský z CERGE-EI.

Podle něj hraje důležitou roli i zapojení finančních institucí, které s povolenkami obchodují. Díky tomu je prý trh likvidní a firmy mohou lépe plánovat své cash flow. „Negativní dopady spekulací se zatím nepotvrdily, nicméně by bylo vhodné posílit transparentnost,“ upozornil Protivínský.

Rizikem pro průmysl i domácnosti zůstávají vysoké výkyvy cen povolenek. Protivínský proto doporučuje zavedení cenového pásma. „Stanovilo by minimální a maximální cenu, za kterou lze povolenky obchodovat. Tím by bylo zaručeno, že cena neuteče do výšin, které by byly pro firmy či domácnosti neúnosné,“ uvedl. Podobné mechanismy už fungují například v Kalifornii nebo na Novém Zélandu.

Zavedení stabilizačních prvků považuje za klíčové i proto, že evropský průmysl čelí silné konkurenci. „Pokud dokážeme udržet ceny v rozumných mezích, průmysl se z Evropy nevytratí. Zároveň Evropa díky náskoku v regulaci získá výhodu, protože firmy investují dříve než jejich globální konkurenti,“ dodal.

Inovace i reinvestice

Systém povolenek má dvojí efekt: tlačí firmy k inovacím a zároveň všechny peníze, které vybere, reinvestuje do inovací a čistých technologií – tedy do zateplování a rekonstrukcí domů, fotovoltaických elektráren nebo úspor v továrnách.

Jen v roce 2024 se na povolenkách v EU vybralo 43 miliard eur. Do České republiky proudí v rámci systému peníze v řádu stovek miliard korun a z těch se platí projekty obcí a domácností v programech Nová zelená úsporám nebo Oprav dům po babičce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
15:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čtyři obce si volí nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich zatím až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřou ve 22:00.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Svěrák je ikonou. Oslavu devadesátin přenáší skoro dvě stovky kin

Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého díla Zdeňka Svěráka. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Výroky z jeho dílny se staly národními pořekadly, stejně jako zlidověly texty mnoha jeho písní. Pořád hraje ve vyprodaném divadle. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslaví speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku pak budou moci Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
před 4 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 8 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 11 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
před 21 hhodinami

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
před 22 hhodinami
Načítání...