Domácí i sexuální násilí jsou problém, shodli se politici v diskusi

Nahrávám video

Zástupci parlamentních stran se ve speciálním vydání Událostí, komentářů shodli, že sexuální a domácí násilí je v české společnosti problém. Poslanci debatovali také o tom, jak vláda zvládla pandemii, či o vybírání nového nejvyššího státního zástupce. V pořadí šestou debatu moderoval Martin Řezníček.

Nejvyšší správní soud (NSS) v současnosti prohlašuje některá vládní nařízení související s koronavirem za protizákonná. Jiří Mašek (ANO) se v tomto ohledu domnívá, že ve stát, který takovým způsobem funguje, lze mít důvěru. „My jsme se dostali do situace, kterou jsme nikdy nepotkali. Je to něco úplně nového. Nebyli jsme na to připraveni, nebylo na to připravené zdravotnictví a ani justice,“ řekl. 

Co se týče pandemického zákona, zástupce komunistů Zdeněk Ondráček poznamenal, že jeho strana pro tuto normu nehlasovala. „My jsme řekli, že ten zákon pouze obchází stav nouzového stavu,“ uvedl s tím, že pandemický zákon podle něj nic nevyřešil. „Je to v podstatě taková měkčí verze nouzového stavu,“ řekl. V té souvislosti osočil hejtmany, že jakmile měla přejít zodpovědnost na ně, tak prosili vládu, ať vyhlásí nový nouzový stav.

Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) podstata pandemického zákona zbytečná nebyla. „Problém je přece na ministerstvu zdravotnictví. Pandemický zákon jasně říká, že každé jednotlivé opatření musí být řádně zdůvodněno,“ uvedl. Kdyby to tak bylo, domnívá se, že opatření by nebyla rušena.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan se vymezil vůči slovům Ondráčka a zdůraznil, že hejtmani a hejtmanky odvedli v době pandemie skvělou práci. „Naopak vzdorovali vládnímu chaosu. Oni byli těmi, kdo zajistili v rámci jejich krajů očkování – opět mnohokrát navzdory této vládě,“ řekl.

Radek Koten z SPD směrem k postupu vlády během pandemie poznamenal, že jeho hnutí od samotného počátku říkalo, že kabinet měl postupovat podle tehdy platného zákona o veřejném zdraví. „Tam by to potom bylo řešeno na místní úrovni, tedy krajské hygienické stanice by nevytvářely plošná opatření, ale jenom opatření v těch regionech, které by byly nějakým způsobem postiženy,“ řekl. 

Helena Langšádlová (TOP 09) zase zmínila, že jedním z aspektů, ve kterých vláda selhala, je komunikace. Podle ní se nejedná pouze o komunikaci v běžné rovině, ale i ve strategické, která by měla reagovat na šíření dezinformací. „Výsledkem toho je, že tady podle průzkumu dvacet, pětadvacet procent lidí uvěřilo některým z dezinformací,“ podotkla.

Výběr nového nejvyššího státního zástupce

Jana Černochová (ODS) v části debaty, která se týkala justice, připomněla, že Česko teď stojí před tím, kdo nahradí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. „Je v zájmu nás všech, tedy i zástupců vládní koalice, aby to byl člověk, který má nějaké renomé, který nebude zpochybňován,“ uvedla s tím, že doufá, že v případě, pokud by jej vybírala současná vláda, tak o něm nepůjdou zvěsti, že si jej vybral premiér Andrej Babiš (ANO), aby zametl jeho kauzu pod koberec. Výběr tak významné pozice by se podle ní měl odložit až na podzim. 

S tím souhlasí také zástupce Pirátů Jan Lipavský. „Dává to smysl, ten tlak na nejvyššího státního zástupce jsme viděli od ministryně (Marie) Benešové opakovaně a ty otazníky zde visí,“ poznamenal. „Legitimita nejvyššího státního zástupce je pro fungování celé soustavy státního zastupitelství naprosto klíčová,“ dodal.

„Myslím si, že vláda, pokud bude chtít navrhnout nového nejvyššího státního zástupce, tak bude postupovat tak, aby ta její volba nevyvolala – podle mého názoru – reakce, které si sama nepřeje. Takže předpokládám, že ten postup bude volit takto,“ domnívá se Antonín Staněk, který je poslancem vládní ČSSD

Domácí násilí jako problém

Pokles kriminality v posledních letech si Radek Koten (SPD) vysvětluje tím, že policie funguje poměrně efektivně. „Navíc se navýšily počty policistů u Policie ČR. Byla reorganizace. Máme Národní centrálu proti organizovanému zločinu,“ uvedl a připomněl metanolovou aféru, kdy podle něj policisté zapracovali velmi dobře. Co se týče naopak (v souvislosti s pandemií) rostoucího trendu domácího násilí, je podle něj nutné, aby ho oběti hlásily. Stejně tak by měly učinit i oběti sexuálního násilí.

„Zaprvé si myslím, že v případě domácího násilí, ať už proti ženám, dětem, v některém případě i proti mužům, je potřeba změnit celospolečenský náhled. Přiznat si, že ten problém v naší společnosti existuje, a vymanit se z divného pohledu, že přeci co se děje za domácími zdmi, je věcí rodiny,“ poznamenal Vít Rakušan (STAN). Dodal, že primárně by se s tím mělo bojovat výchovou.

Pachateli jsou mnohdy i děti. Snížení trestní odpovědnosti by ale nebylo řešením, domnívá se Helena Langšádlová (TOP 09). „Namístě je pracovat s rodinami, dát jim podporu,“ uvedla. Jako je zvykem, že jsou zde služby pro seniory či pro lidi se zdravotním postižením, tak by se podle ní v tuzemsku měly více rozvinout služby pro rodiny, které nezvládají plnit svoji roli tak, aby děti nejenom vyrůstaly v bezpečném prostředí, ale aby i ony samy dospěly v dobré lidi.

Jana Černochová (ODS) uvedla, že jako starostka Prahy 2 spolupracuje s organizacemi, které problémy s těmito typy násilí řeší. Uvedla, že zmíněným institucím například chybí peníze, aby mohly dělat svou práci dobře. Oběti, které od násilníka odejdou, pak často nemají kam jít. „Tohle si myslím, že je úkol nás všech poslanců – vytvořit takové podmínky, aby kraje a obce měly dostatek finančních prostředků podporovat tyto projekty,“ řekla. 

„Ten problém nesmíme zametat pod koberec. Nejhorší, co bychom mohli udělat, je, že se ten problém samotný – a je to skutečně celospolečenský problém – bude tabuizovat,“ okomentoval záležitost Marek Výborný (KDU-ČSL). „Ale ze své pozice bývalého učitele společenských věd a ředitele školy vím, jak důležité je toto téma otevírat i na půdě škol,“ dodal. Cestou podle něj není, že se teď začnou v emocích měnit zákony. 

Proti změnám legislativy se v tomto ohledu vyjádřil také Zdeněk Ondráček (KSČM). „Zákony jsou vytvořeny celkem dobře a funguje to. Třeba institut vykázání funguje v českém právu v zákoně o policii už minimálně 15 let,“ dodal s tím, že domácí kriminalita je vždycky latentní. „Ten problém tam je, my můžeme přistupovat pouze k tomu, jak nabízíme tu formu té oběti a co jsme schopni pro ni udělat,“ řekl s tím, že souhlasí, že je potřeba jí poskytnout zázemí.

Podle Jiřího Maška (ANO) se v současnosti o zcela tabuizované téma nejedná. „Ty ženy dnes na policii chodí a institut vykázání do 24 hodin z domu skutečně funguje,“ řekl. „Jsem rád, že o tom tady mluvíme, že ty ženy vědí, že se takto mohou zachovat a že není problém to skutečně nahlásit,“ domnívá se.

Pirát Jan Lipavský vyzdvihl roli neziskových organizací. Ty jsou podle něj nedílnou součástí měkké pomoci při řešení „tohoto naprosto závažného problému“. „Doufám, že si na to poslanci vzpomenou i na podzim při hlasování o rozpočtu, kdy občas probíhá ten závoj a boj proti neziskovkám z některých stran,“ uvedl.

Antonín Staněk (ČSSD) poznamenal, že jeho strana dlouhodobě tuto problematiku sleduje. „Myslím si, že tady ale celkem jasně zaznělo, že svým způsobem je stát připraven ty problémy řešit. A co je důležité, tak je vytvářet záchytnou síť, do které můžeme zachytávat ty případy, které se objevují,“ řekl s tím, že v tomto ohledu souhlasí s Černochovou, že je zde velká role na obcích a krajích, aby se vytvořil institut míst, kam by mohly oběti násilí jít.

Celá diskuse je k dispozici ve videu výše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 51 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 55 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.