České humanitární organizace loni pomohly 880 tisícům Ukrajinců. Informovali o tom zástupci organizací, podle nichž jsou dodávky pomoci stále nebezpečnější. Za čtyři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze vybrali Češi na humanitární pomoc napadené zemi přes 3,4 miliardy korun, dodaly organizace. Už dříve upozornily, že aktuální návrh státního rozpočtu podporu Ukrajiny výrazně omezuje. Podle organizace Dárek pro Putina roste podpora Čechů pro nákup zbraní pro bránící se zemi.
Mezi české humanitární organizace, které pomáhají na Ukrajině, patří například Člověk v tísni, ADRA, Charita Česká republika, Post Bellum, Koridor UA či Lékaři bez hranic.
Celkový objem realizované humanitární pomoci včetně peněz od institucí a mezinárodních organizací přesáhl 8,9 miliardy korun, přičemž pomoc se postupně přesouvá od akutních distribucí pomoci k velkým infrastrukturním projektům, uvedli zástupci českých humanitárních organizací.
Pomáhat je stále nebezpečnější
Rok 2025 byl pro Ukrajinu podle nich obdobím intenzivních bojů a ničení energetické infrastruktury ze strany Ruska. Neustálé útoky na teplárny, teplovody, elektrárny a vodovody zhoršily životní podmínky milionů lidí. Dodávky humanitární pomoci jsou kvůli častějšímu používání takzvaných FPV dronů nebezpečnější.
České organizace financovaly opravy tepláren a teplovodů, vyhloubily pět vodních vrtů, instalovaly vodárenskou věž a sedm systémů na čištění vody. Přístup k bezpečné pitné vodě získalo 156 572 lidí, pomoc k přečkání zimy 113 146 lidí.
Organizace pomohly s opravami 5115 domů a bytů a 49 zdravotnických zařízení, dodaly pět set generátorů nebo darovaly 96 sanitek a dalších vozů.
Pomoc přímo u frontové linie
Řada českých organizací pracuje přímo u frontové linie – v regionech Charkov, Cherson, Doněck, Sumy, Záporoží či Mykolajiv. „Lékaři bez hranic museli od roku 2022 opustit sedm nemocnic a kvůli dronovým útokům zhruba dvacet míst, kam pravidelně jezdili s mobilními klinikami v Doněcké, Charkovské a Dněpropetrovské oblasti,“ popsala ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic Sylva Horáková.
Na to, že situace ve frontových oblastech je zejména kvůli rostoucímu počtu útoků dronů stále rizikovější, upozornil už v úterý předseda spolku Team4Ukraine Jan Heřmánek. Potřeba pomoci je přitom podle něj stejná, ne-li vyšší než dříve.
Spolek podle Heřmánka pomáhá civilistům v nejvíce zasažených oblastech i vojákům přímo u linie a dále zintenzivňuje svou činnost. Dobrovolníci nyní vyjíždějí na Ukrajinu v průměru třikrát až čtyřikrát měsíčně.
Zdravotnická pomoc i opravy domovů
Organizace CARE zajistila díky programu MEDEVAC ministerstva vnitra zdravotnickou pomoc pro dva tisíce pacientů v Doněcké oblasti, Charita ČR rekonstruovala a vybavila šest rehabilitačních oddělení v Dněpropetrovské oblasti.
Koridor UA dodával protidronové sítě či evakuační batohy. „Za čtyři roky od začátku války jsme z malé skupinky vyrostli v organizaci, která ve velkém pružně pomáhá tam, kde to je nejvíc potřeba,“ uvedl ředitel Matouš Bláha.
Člověk v tísni pomohl s opravami 4715 domovů a poskytl 8612 lidem materiál na akutní opravy po ostřelování. Diakonie ČCE staví v Poltavské oblasti padesát modulárních domů pro vysídlené lidi.
Psychologickou pomoc pak získalo 66 tisíc osob. ADRA provozuje 31 bezplatných autobusových linek v devíti regionech. Paměť národa dodala přes třináct a půl tisíce neprůstřelných vest, 95 sanitek a stovky generátorů.
Dárek pro Putina: Podpora vojenské pomoci roste
Podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina, která se specializuje na veřejné sbírky na vojenskou techniku, meziročně roste podpora Čechů pro nákup zbraní pro Ukrajinu.
„Jednoznačně pozorujeme něco, co jde naprosto proti všem narativům, které se kolem podpory Ukrajiny šíří, protože máme kontinuální meziroční nárůsty. Když se podívám na výsledky, do kterých vidíme, tak jsme v roce 2025 vybrali více než v roce 2024 a v roce 2024 vybrali více než v roce 2023,“ uvedl Ondráček. Rok 2022 podle něj nelze srovnávat, protože šlo o výjimečné období bezprostředně po zahájení plnohodnotné ruské invaze.
Ukrajina má dlouhodobě prioritní seznamy potřeb, velmi dlouho je na prvním místě munice všech ráží, říká Ondráček. „Munice je základ a Ukrajinci jsou za ni velmi vděční. Nelze ale vybírat jen na munici. Dnes je absolutní prioritou boj proti dronům Šáhed, které představují obrovský problém pro kritickou infrastrukturu i civilní obyvatelstvo.“
Na argumenty, že válka nemá vojenské řešení a pomoc by se měla omezit, reaguje Ondráček otázkou, zda by se tedy Ukrajina měla vzdát. „Jestli ti lidé, kteří to říkají, mají nějaké jiné řešení, já si ho rád poslechnu. Ale nebudu poslouchat řešení, ať se Ukrajinci vzdají,“ uvedl. Podle něj by kapitulace vedla k další destabilizaci Evropy, nové uprchlické vlně a posílení ruského zbrojení.
Kritika rozpočtových škrtů
Naopak současná vláda hnutí ANO, Motoristů a SPD není vojenské pomoci Ukrajině nakloněna – odmítla například poskytnout napadené zemi letouny a původně také chtěla zrušit muniční iniciativu – a rovněž humanitární pomoc Ruskem napadené zemi by měla podle návrhu státního rozpočtu významně klesnout, upozornily v úterý v otevřeném dopise humanitární organizace.
Podle Českého fóra pro rozvojovou spolupráci návrh škrtá půl miliardy korun v Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině a podle Charity ČR by schválení rozpočtu v této podobě znamenalo zastavení veškeré humanitární pomoci válkou zasažené Ukrajině i téměř celé humanitární pomoci po světě.
Signatáři vyzývají k přehodnocení plánovaného snižování výdajů. Pomoc Ukrajině označují za klíčovou investici do bezpečnosti Česka i celé Evropy, protože obrana Ukrajiny proti ruské agresi bezprostředně ovlivňuje stabilitu střední a východní Evropy.
Ukrajinští uprchlíci v Česku
V Česku je k únoru 2026 evidováno přes 398 tisíc lidí ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Organizace v rámci Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v Česku od začátku války mimo jiné pomohly čtyřiceti tisícům lidí se vzděláním a asi sedmdesáti tisícům s ubytováním.
Zvláštní dlouhodobý pobyt, dostupný od roku 2025 ekonomicky soběstačným osobám na pět let, získalo 13 738 držitelů dočasné ochrany. I pro rok 2026 zůstávají podmínky nastavené stejně, většina uprchlíků i po čtyřech letech plnohodnotné války má jen nejistý pobytový status.
Organizace upozorňují, že mnoho uprchlíků pracuje pod úrovní své kvalifikace kvůli jazykovým bariérám nebo že jsou vystaveni pracovnímu vykořisťování a obcházení pracovního práva.
