Císař navrhoval federalizaci mocnářství. Masaryk byl proti a sepsal Washingtonskou deklaraci

Nahrávám video

Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.

Prozatímní exilová československá vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem (jako premiérem a šéfem státní kasy), Edvardem Benešem (coby šéfem diplomacie a vnitra) a Milanem Rastislavem Štefánikem (jako ministrem obrany) publikovala před sto lety, 18. října 1918, v Paříži takzvanou Washingtonskou deklaraci. První návrh prohlášení nezávislosti ale není datován, je na něm uveden pouze říjen 1918. 

Tento základní dokument československého zahraničního odboje, který vedl k vyhlášení samostatného Československa, reagoval na císaře Karla I. Habsburského a jeho snahy zachránit územní celistvost Rakousko-Uherska federalizací říše.

„Čechové a Slováci mají přirozené a historické právo na samostatný a nezávislý stát,“ začíná perem psané prohlášení, ve kterém jsou patrné škrty a doplnění; například ke spojení s Rakouskem a Uherskem v roce 1526 je dopsáno, že šlo o dobrovolné spojení proti tureckému nebezpečí.

Nahrávám video

Masaryk vypracoval návrh vlastnoručně a má osm stran menšího formátu. „Geneze deklarace byla poměrně komplikovaná, připravoval ji Masaryk ve Washingtonu a s formulací mu pomáhalo více lidí, zejména jeho tajemník Jaroslav Císař,“ řekla Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, která se podílela na přípravě výstavy letos na jaře, kdy byl dokument vůbec poprvé k vidění na veřejnosti.

Masaryk, jenž prohlášení předal ve Washingtonu prezidentu Woodrowi Wilsonovi a vládě USA, v něm císařem navrhovanou autonomii českého a slovenského národa v rámci habsburského mocnářství jednoznačně odmítl. „Věříme v demokracii – věřme ve svobodu – a ve svobodu vždy větší a větší“, stálo v závěru textu. 

Deklaraci poté Masarykovi spolupracovníci přeložili do angličtiny a také ji zaslali telegraficky do Evropy, konkrétně do Paříže Edvardu Benešovi.

Prezident USA nejprve viděl v mocnářství zárodek evropské federace

Americký prezident Wilson zpočátku váhal, bourat Rakousko-Uhersko se mu úplně nechtělo, viděl je jako základ případné budoucí evropské federace. Nakonec ale svůj názor změnil a Spojené státy poté sehrály výraznou roli ve vzniku samostatného Československa v říjnu 1918, když podpořily právo rakouských národů na sebeurčení.

Washingtonské deklaraci se přičítá vliv na znění nóty, v níž Washington odmítl mírové nabídky Rakouska. Právě zde pezident USA zdůraznil, že autonomie národů ve federativním státě, tak jak ji navrhovala Vídeň, už není dostatečným podkladem pro mírová jednání.

V den publikování deklarace byla na domě obývaném Masarykem poprvé slavnostně vztyčena československá vlajka. V návaznosti na historickou vlajku Čech byla tehdy spojením dvou pruhů, bílého nad červeným.

Washingtonská deklarace
Zdroj: VHÚ

Bezprostředním impulsem ke vzniku Československa pak byla ochota Vídně jednat o mírových podmínkách předložených Wilsonem. Mnozí Češi tento krok pochopili jako kapitulaci monarchie. V ulicích vypukly bouřlivé demonstrace, které 28. října 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti. Podstatnou roli v jejím vyjednávání sehrály i přátelské vztahy mezi Masarykem a Wilsonem.

Když Češi 28. října 1918 zaplnili náměstí, nebylo jasné, že stát bude republikou

Jak ve vysílání České televize upozornil historik Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd Vratislav Doubek, na konci války ani v prvních dnech vyhlášení samostatnosti nebylo jasné, zda nový stát bude republikou. Politickým zřízením se ale nový středoevropský stát inspiroval právě ve Spojených státech.

„Závěrečná fáze zastihuje Tomáše Garrigua Masaryka ve Spojených státech. Je příznačná pro inspirativnost americkým systémem. Samotný Masaryk dlouho nerazil tezi samostatné republiky, republikánského systému,“ řekl Doubek. 

„28. října se na náměstích českých měst nevyhlašovala samostatná republika, ale samostatný stát. Nikdo si tehdy ještě nedovolí prohlásit charakter toho státu. Zahraniční odboj byl ale v tomto smyslu dál a inspirace a návaznost na americké motivy byla v tomto nezpochybnitelná,“ dodal Doubek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...