Čeští vědci dali lidem bez domova sto tisíc korun. Většina získala práci i bydlení

Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok sto tisíc korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Jde o projekt New Leaf Česko.

Dílčí výsledky projektu představila v pondělí v Praze šéfka výzkumného týmu a vedoucí katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Melanie Zajacová.

Čeští experti se podle ní inspirovali kanadským projektem. Ten prokázal, že člověk s darovanou sumou strávil kratší čas na ulici a pak i v azylových domech, většina si našla stabilní bydlení. Kanadští vědci spočítali úsporu na výdajích za služby.

Čeští výzkumníci teď ekonomické dopady počítají, výsledky budou mít v září. Český projekt ověřuje průměrné roční náklady na člověka bez domova a efekt bezpodmínečných příjmů a sociální práce. Vyvrátit má ale i zažité představy o tom, že lidé jsou bez střechy nad hlavou dobrovolně, nechtějí pracovat a opíjejí se, popsala Zajacová.

Sto tisíc a žádné podmínky

Tazatelé začali účastníky hledat v červnu 2024. Podmínkou bylo české občanství, pobyt na ulici méně než dva a půl roku i to, že je člověk bez psychické nemoci a závislostí. Roční projekt pak začal předloni v prosinci. Celkem čtyřicet lidí dostalo bez podmínek sto tisíc korun, dalších dvacet mělo speciálního sociálního pracovníka a zbývajících čtyřicet dosavadní podmínky a běžnou sociální práci.

„Do konce zůstalo 66 procent lidí, což je úspěch,“ uvedla Zajacová.

Průměrnému účastníkovi bylo 45,5 roku a bez domova byl dvacet měsíců. Třetinu tvořily ženy. Lidé se sto tisíci korunami měli ve srovnání s ostatními nejvyšší výdaje v prvních třech měsících. Nepotvrdilo se, že by vše utratili hned. Proti skupině se současnými podmínkami zaplatili první měsíc víc za jídlo o 1858 korun, za bydlení o 6000 korun a za oblečení o 10 165 korun.

Výdělky hluboce pod průměrem

„Nejvíc lidé dávali za jídlo, bydlení a ošacení. Na ulici si špagety či konzervu neuvaříte. Když se chcete ucházet o práci, tak šaty dělají člověka. Těžko někam půjdete v bundě, v níž už druhý týden sedíte v parku,“ řekla Zajacová.

Na startu projektu účastníci platili za alkohol týdně v průměru dvě stě korun a za drogy 205 korun. Po roce si ti, jimž se věnoval sociální pracovník, pořídili alkohol v průměru za sedmdesát korun a drogy za padesát korun týdně. Lidé se stotisícovou částkou za drogy po roce neutráceli vůbec a za pití v průměru týdně 311 korun.

Na začátku měla práci polovina sledovaných. Průměrný výdělek činil 10 161 korun. Po roce pracovaly čtyři pětiny lidí se stotisícovou částkou, průměrně vydělali 11 500 korun. Ze skupiny se sociální prací chodily do práce tři pětiny osob, průměrná výplata činila 15 250 korun.

„Průměrný pražský plat je 65 tisíc korun. Lidé se s podporou sociální práce dostali na 15 250 korun. Radost je trošku hořká. Je to lepší než deset tisíc korun, ale o hodně míň než pražský průměr,“ podotkla Zajacová.

Sociální práce zlepšila duševní pohodu

Nově si sehnalo na počátku experimentu bydlení 87 procent lidí s penězi a 46 procent osob se sociální prací. Po roce si ho udržely čtyři pětiny klientů sociálního pracovníka a dvě pětiny osob s penězi. Lidem se sociální prací se podařilo výrazně zlepšit duševní pohodu. Zajacová podotkla, že sociální pracovníci nepůsobili ale jako terapeuti.

„Přistupovali k účastníkům jako k lidem. Doprovázeli je ve složité situaci, nabízeli jim možnosti a malé úspěchy v každodenním životě. (...) Data ukazují, že se rozhodně vyplatí lidem důvěřovat,“ uvedla šéfka výzkumného týmu.

Experti se chtějí zaměřit na ověření sociální práce i mimo Prahu a v jiných sociálních službách. Soustředit se chtějí také na odbourání administrativy. Vyvinuli i modul umělé inteligence pro sociální pracovníky. „Sociální práce patří mezi profese, které AI nemůže nahradit. (...) Je to specifický obor i přístup. Neumí to žádný jiný profesionál v systému,“ podotkla Zajacová.

Projekt stál podle ní dvanáct milionů korun. Ministerstvo práce poskytlo 3,5 milionu korun z Evropského sociálního fondu do loňského června, poté vědci museli získat finance jinde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 38 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 8 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 9 hhodinami
Načítání...