Zástupci hnutí STAN, Pirátů i KDU-ČSL chtějí zmírnit parametry důchodové reformy. Souhlasí s nutností zvyšovat věk odchodu do penze, ale pomaleji, než plánoval původní vládní návrh. Argumentují analýzou České demografické společnosti, podle které by i budoucí generace měly v penzi strávit zhruba čtvrtinu života. Opozice navýšení věku pro odchod do důchodu odmítá.
Vládní návrh aktuálně počítá s tím, že by lidé odcházeli do důchodu později podle průměrného věku dožití. Statisticky by měli nárok na 21,5 roku penze. Podle vlády je to nutné kvůli stárnoucí populaci, aby výše vyplácených důchodů zůstala na důstojné úrovni. Reformu v týdnu poprvé projednával sněmovní sociální výbor.
Třiadvacetiletý David Vaniš studuje v Opavě multimédia. Pokud projde vládní reforma, půjde do penze ve více než sedmdesáti letech. S tím, že by jednou dostával důstojný důchod, ale příliš nepočítá. „Myslím si, že se na ten důchod od státu stejně spoléhat nemůžu, že si na stáří budu muset zajistit peníze sám,“ říká student. I proto si už teď odkládá část svých úspor.
To činí také pětačtyřicetiletá magistrátní úřednice Jana Foltysová. Kvůli svému věku má jít podle vládní reformy do důchodu o tři roky dříve než Vaniš, tedy v 67 letech. „Nedokážu si představit, kolik budu mít v 67 letech ještě energie a síly. Ale myslím si, že s důchodovou reformou se něco dělat musí,“ míní úřednice.
Proti vládnímu návrhu se vymezili demografové
Vláda zatím navrhuje, aby dnešní sedmatřicátníci odcházeli do penze v 68 letech. Dnešní třicátníci pak v zhruba 69 letech, tedy o pět let později než muži a bezdětné ženy odcházejí dnes. Lidé by strávili v důchodu 21,5 roku. Tento plán ale nedávno zkritizovali čeští demografové.
„Návrh odporuje základním demografickým poznatkům. Pokud by tedy ministerstvo trvalo na tom, že je potřeba zvyšovat hranici důchodového věku, tak ale ne nepravidelně pro jednotlivé generace, ale pravidelně,“ upozornil vedoucí Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK Tomáš Kučera.
Členové české demografické společnosti zároveň navrhli, aby lidé odcházeli do důchodu pomaleji než podle vládního návrhu. Každý ročník po roce 2030 vždy o měsíc později než ten předchozí. Podle demografů by návrh zároveň zaručil, aby lidé strávili v penzi zhruba čtvrtinu svého života.
Část koalice tento plán podporuje. „I na základě toho, jakým způsobem se k tomu vyjádřila demografická společnost, bych byl spíš pro ten sociálně citlivější návrh, to znamená pro ten pomalejší,“ prohlásil předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Pro pozvolnější variantu jsou i zástupci hnutí STAN. „Za Starosty dává smysl ta varianta sociálně citlivější. Budeme o ní chtít v koalici ještě diskutovat,“ předestřela místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
O přehodnocení původního návrhu se chtějí bavit také Piráti. „Ať se o tom jedná. O co jde, je, aby ta čtvrtina života v důchodu, kterou mají dnešní seniorky a senioři, byla zaručena i budoucím generacím,“ zdůraznila místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Kolik bude změkčení stát, zajímá další členy koalice
Vstřícné k jednání o návrhu demografů jsou i vládní pravicové strany. Chtějí ale nejdřív vědět, kolik by změkčení reformy stálo. „Místopředseda vlády Marian Jurečka, který má tuto věc v gesci, shromáždí všechny podněty, které považuje za relevantní, a budeme se ve vládě bavit, zda případně nemáme udělat nějakou úpravu,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím řekl, že „pokud dané opatření přináší další výdaje do systému, tak si musíme říct, kde na to také dokážeme vzít“. On sám je otevřen jednání, návrh demografů podle něj má logické prvky.
„Je to otevřená záležitost, kterou budeme i dále diskutovat poté, co budeme mít veškeré podklady od pana ministra,“ uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Kabinet změny opírá i o to, že se důchodový účet propadá. Podle posledních čísel byl ke konci května v deficitu skoro třicet miliard. Minulý rok vykázal systém rekordní schodek – téměř 73 miliard. Do přebytku se za poslední dekádu dostal pouze dvakrát.
Opozice zvyšování důchodového věku nepřipouští
Sněmovní opozice nepodporuje žádné zvyšování věku odchodu do penze nad 65 let. „V rámci hospodářského růstu se důchodový účet vždycky naplní, ba je dokonce v přebytku. Roky 2018 a 2019 byly toho důkazem,“ argumentuje člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO).
Místopředsedkyně stejného výboru Lucie Šafránková (SPD) míní, že „lidé po pětašedesátém roce budou více odcházet do předčasného důchodu“, protože jim zdraví již nedovolí dále pracovat.
K důchodové reformě se sněmovní výbor pro sociální politiku znovu vrátí v červenci. Definitivně hlasovat by měli poslanci o reformě na podzim.
