Blíží se možný výpadek v příjmech měst a obcí. Pravděpodobná budoucí vláda v návrhu programového prohlášení počítá s tím, že peníze, které samosprávy do své kasy vybírají na pokutách z radarů, přenese na stát. Oslovení starostové s takovým krokem nesouhlasí, obcím by podle nich vypadly příjmy. Kritici také upozorňují na to, že se v řadě případů přestane rychlost měřit.
Například Litomyšl provozuje radary hlavně proto, aby se zklidnila doprava, sdělil tamní místostarosta Radomil Kašpar (KDU-ČSL). Dříve šlo z pokut do městské kasy i dvacet milionů ročně, teď je to okolo sedmi.
V Litomyšli jsou radary na měření rychlosti od roku 2017. Peníze z pokut si město mimo jiné ukládalo na financování stavby nového domova pro seniory. Případná ztráta výnosů z pokut výstavbu domova, která má začít v těchto dnech podle vedení města neohrozí. S vládním plánem ale nesouhlasí.
„Systém provozujeme dlouhodobě a všechny ty náklady šly za námi, takže si nedovedeme představit, že by někdo řekl, že výnosy půjdou někam a my potáhneme ty náklady,“ upozornil místostarosta Kašpar.
Část výnosů by vláda obcím ponechala
To by ale podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka nastat nemělo. Část výnosů, která by pokryla výdaje spojené s provozem radarů, například jejich nájem, údržbu nebo administraci pokut, chce vláda samosprávám ponechat. Zbytek, tedy čistý zisk, má jít Státnímu fondu dopravní infrastruktury, ze kterého stát platí třeba výstavbu silnic.
„Cílem přece není to, aby na tom někdo vydělával, cílem má být to, aby se zvýšila bezpečnost a nikoli, aby se šikanovali řidiči, že se na každých 500 metrech postaví radar,“ vysvětlil Havlíček. V Česku jsou stovky městských radarů. Samosprávám mohou ročně přinášet i desítky milionů. Ty je pak používají třeba na činnost městské policie nebo rozvoj silnic.
Svaz měst a obcí chce o návrhu programového prohlášení vlády s budoucím kabinetem jednat. Jeho zástupci připravují dopis s žádostí o schůzku. „Obcím by chyběly peníze z tohoto výběru pokut. Na jednu stranu nám chtějí vzít příjem z pokut z městských radarů, na druhou strnu chtějí posilovat naše činnosti v oblasti městské police, která je právě s výběrem pokut úzce spjata,“ řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková.
Radary ukáznily řidiče
Oslovená města upozornila na to, že radary uklidnily dopravní situaci. Například při příjezdu do centra Říčan loni nedodrželo rychlost více než dvaadvacet tisíc řidičů, což je o téměř polovinu méně než před šesti lety. V roce 2019 jich pokutu dostalo 43 tisíc.
Město Říčany instaluje radary od roku 2014. Momentálně jich s okolními obcemi spravuje okolo dvaceti. Rychlost řidičů se v daných úsecích znatelně snížila. Podobně ukáznění řidiči uchlácholili vedení Benešova. A tak se rozhodli některé radary odstranit. Rozhodnutí ovšem dlouho nevydrželo.
„Doprava tady byla zklidněná, ale po deinstalaci radaru jsme se vrátili do starých kolejí. Dopadlo to tak, že frekvence těch přestupků byla velikánská, proto jsme se rozhodli radar znovu instalovat,“ sdělil místopředseda Benešova Jakub Hostek (nestr.).
Obce používají peníze z pokut nejčastěji na opravy silnic a chodníků. Značná část výdělku ale jde na provozní náklady. Například Benešov na pokutách loni vybral přes čtyřicet milionů korun, právě na náklady jde polovina částky. Zbytek investují do infrastruktury.
