Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Praha využívala evropské peníze určené na boj s chudobou a sociální začleňování. Konstatoval, že je téměř polovina podpořených projektů neefektivní a celkově nejsou jasné přínosy – i proto, že radnice nestanovila kritéria úspěšnosti. Město závěry NKÚ důrazně odmítlo a zpochybnilo práci kontrolorů.
Praha by měla mezi lety 2014 a 2020 vydat na sociální začleňování a boj s chudobou 1,3 miliardy korun. V prvních čtyřech letech utratila asi třetinu této částky, konkrétně 393 milionů, které rozdělila na 92 projektů. Výsledky jsou ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu slabé.
V hlavním městě by například mělo do příštího roku vzniknout 137 nových sociálních bytů. Ve schválených projektech se ale zatím příjemci zavázali k tomu, že jich postaví pouze 22 a do loňského listopadu skutečně dokončili pouze čtyři. Ještě horší je výsledek, pokud jde o výstavbu zázemí pro sociální služby a sociální práci. Z plánovaných 112 jich je zatím slíbených 26 a hotový je jediný projekt.
Celkově pak považují kontroloři 45 procent projektů za neefektivní a 40 procent za neúčelné. „Některé nemělo město podle pravidel programu k podpoře vůbec vybrat,“ podotkla mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Ostré kritiky ze strany kontrolorů se dočkal například čtyřmilionový příspěvek pro příspěvkovou organizaci hlavního města, která si za něj koupila tři terénní auta, výsledek pro fungování služby byl však nulový. „Ani se nezvýšila kapacita služby,“ upozornili kontroloři.
Problém s hodnocením výsledků boje s chudobou v Praze je i ten, že město nestanovilo, co od programu očekává, a nesleduje přínos programu ke snižování chudoby a sociálního vyloučení, varoval úřad. Dalšími problémy byly zpočátku nadbytečné požadavky, kvůli kterým byl o dotace malý zájem, později délka posuzování žádostí. „Trvala 11–18 měsíců, čímž řídicí orgán významně překročil stanovenou lhůtu 7 měsíců,“ stojí v závěrečné zprávě z kontroly.
Praha závěry NKÚ odmítla
Z pražského magistrátu zaznělo vůči kritice NKÚ jednoznačné odmítnutí. Město naopak tvrdí, že chyby udělali ve své práci kontroloři. „Závěry kontroly jsou výsledkem nesprávné a laické interpretace podkladů, zásadního nepochopení problematiky a ignorování doložených odborných stanovisek,“ uvedl pověřený ředitel odboru evropských fondů Karel Anderle. Obvinil také NKÚ, že „ne vždy prezentuje fakta, ale nepodložené, subjektivní názory svých úředníků“.
Městští úředníci také ujišťují, že neporušili žádné národní ani mezinárodní předpisy. NKÚ se ve své zprávě zmínil o podezření na porušení rozpočtové kázně, magistrát však soudí, že finanční úřad k takovým závěrům nedojde. Odkázal i na další audity a kontroly. „Jejich výsledky dlouhodobě potvrzují, že řídicí orgán Operačního programu Praha – pól růstu svoji činnost vykonává správně,“ vzkázal magistrát.
Hodně pro komunitní centra, málo pro azylové domy? Zavádějící interpretace, tvrdí Praha
NKÚ kritizoval také údajnou jednostrannost podpory. „Řídicí orgán a příjemci preferují projekty podporující komunitní centra a sociální podniky oproti jiným aktivitám,“ shrnuli kontroloři. Konkrétně směřovalo na komunitní centra téměř šedesát procent podpory a asi třetina na sociální podniky. Naopak sociální byty nebo chráněná pracoviště zůstaly stranou pozornosti. „Podpora azylových domů a sociálních služeb pak byla zcela nulová,“ stojí ve zprávě úřadu.
To označil magistrát za zavádějící. „Žádná z aktivit nebyla uměle upřednostňována, ovšem o podporu azylových domů a sociálních bytů byl ze strany žadatelů menší zájem, než o ostatní aktivity,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Kontroloři také upozornili na paradox, že podpora Prahy pro sociální podnikání se vynakládá za výhodnějších podmínek ve srovnání s podporou na podobné projekty, kterou rozděluje ministerstvo práce a sociálních věcí. „Situace na trhu práce v Praze je přitom lepší než ve většině ostatních regionů,“ uzavřel NKÚ. Podle města je ale výše podpory výsledkem konzultací s odborníky.
