Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek navštívil velení 102. průzkumného praporu Armády České republiky. Posléze zdůraznil, že „nežijeme v bezpečném světě“ a je třeba být silní a připraveni sílu použít. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je podle vlády nutné posílit energetickou bezpečnost. Navýší se povinná úroveň zásob plynu v zásobnících a zároveň prodlouží doba, po kterou je v nich musí obchodníci držet. Potřebné kroky začne stát dělat okamžitě, uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
„Bezpečí našich občanů můžeme garantovat jen tehdy, když budeme dostatečně silní. A budeme připraveni sílu použít,“ uvedl předseda vlády na tiskovém brífinku po návštěvě vojenské jednotky.
Připomněl, že v pátek ráno při projednávání státního rozpočtu bylo navrženo navýšení výdajů na obranu o miliardu korun. Naznačil, že toto číslo nemusí být finální. „Všichni teď vidíme, jak nesmírně důležité je, abychom dávali dostatek peněz na obranu a byli schopni se účinně bránit,“ uvedl Fiala.
Je nutné se připravit na příští zimu, míní Síkela
Čeští politici v pátek odsoudili útok ruských vojáků na Záporožskou jadernou elektrárnu, ministerstvo zahraničí vyzvalo k akci Radu bezpečnosti OSN. Praha a Bratislava zároveň jednají o tom, že by česká armáda velela vojenskému uskupení, jež má posílit přítomnost NATO na Slovensku.
„V souvislosti s ruskou agresí je nutné posílit českou energetickou bezpečnost a co nejlépe se připravit na příští zimu. Navýšíme povinnou úroveň zásob plynu v zásobnících a zároveň prodloužíme dobu, po kterou je v nich musí obchodníci držet. Potřebné kroky začneme dělat okamžitě,“ uvedl ministr Síkela.
Největším provozovatelem podzemních zásobníků plynu v tuzemsku je společnost RWE Gas Storage. Jejich naplněnost je nyní kolem 20 procent. „Blíží se konec topné sezony, stav zásob přirozeně klesá do nižších čísel. Aktuální naplněnost je o několik procent nižší než loni ve stejnou dobu,“ uvedla za společnost Simona Hladíková.
Firma GasNet, která vlastní a provozuje největší plynárenskou distribuční síť v Česku, již dříve uvedla, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nemá nyní bezprostřední vliv na spolehlivé dodávky zemního plynu koncovým spotřebitelům.
Dodávky plynu do České republiky jsou stabilní také podle provozovatele tuzemských plynovodů, společnosti Net4Gas. „Obecně v souladu s evropskými a českými dekarbonizačními cíli průběžně připravujeme naši infrastrukturu na přepravu nízkouhlíkových a bezuhlíkových plynů, včetně vodíku,“ doplnil mluvčí firmy Vojtěch Meravý.
Rakušan: Kvůli pomoci Ukrajincům bude nutná novela rozpočtu
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) považuje za jisté, že kvůli migraci z Ukrajiny bude nutné letos novelizovat zákon o státním rozpočtu. O financování péče o ukrajinské uprchlíky po ruské vojenské invazi bude jednat s hejtmany, ale také na unijní úrovni. Pokusí se vyjednat využití evropských fondů. O náklady se budou muset podělit stát, obce i kraje, řekl Rakušan novinářům po pátečním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ).
Na pomoc ukrajinským uprchlíkům chce vláda přidat z rozpočtové rezervy ministerstvu vnitra 1,5 miliardy korun. Dalších 300 milionů korun si mají rozdělit ministerstva vnitra a zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Rakušan řekl, že 1,5 miliardy korun je spíš „vstupní sumou“ kvůli zvládnutí první vlny uprchlíků. „Nelze odhadnout, jaký bude finální účet toho, co přichází,“ upozornil.
Česko vyzvalo k akci Radu bezpečnosti OSN
Ruský útok na ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu je v rozporu se všemi normami mezinárodního práva, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby konala. Za nesmyslný, nezodpovědný a nebezpečný na Twitteru označil útok ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že je ostřelováním záporožské elektrárny naprosto zhrozeno. „Jde o vrcholně nezodpovědný akt ohrožující únikem radiace miliony lidí, který je v rozporu s veškerými normami mezinárodního práva a členstvím Ruska v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii,“ uvedlo na svém webu.
Civilizovaný svět podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nemůže přihlížet tomu, že někdo střílí na jaderné elektrárny a vraždí civilisty.
Ukončení spolupráce na jaderném výzkumu
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v reakci na útok ruské armády na atomovou elektrárnu rozhodl o ukončení členství České republiky ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů, který sídlí v Dubně nedaleko ruského hlavního města Moskvy.
Ačkoli je podle něj vědecký přínos účasti Česka v tomto ústavu nezpochybnitelný, nepovažuje za možné nadále spolupracovat na výzkumu jaderných technologií se státem, který vojensky ohrozil mírové využití tohoto typu energie.
Spojený ústav jaderných výzkumů je mezinárodní organizací zabývající se výzkumem zejména v jaderné a částicové fyzice. Československo patřilo v roce 1956 mezi jeho zakládající členské státy.
Nová „bojová skupina“ na Slovensku
Česká republika jedná se Slovenskem o tom, že by velela vojenskému uskupení, jež má posílit alianční přítomnost na Slovensku. Takzvaná battlegroup by měla patnáct set vojáků.
Východní křídlo NATO by na Slovensku mohli posílit čeští vojáci z mechanizovaných jednotek, logistického zabezpečení, Vojenské policie nebo velení a spojení. Do společné battlegroupy by mohly být zapojeny také Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. O podobě mise bude Česko jednat s dalšími zeměmi, poté ji musí ještě schválit vláda a parlament.
