Astronom, letec a kouzelník, který vybojoval Československo. Před 140 lety se narodil Štefánik

Politik, generál, diplomat, ale také letec, astronom, cestovatel i kouzelník. Spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem stál Milan Rastislav Štefánik u založení samostatného Československa. Dodnes provokuje otázka, jak by okouzlující vyjednavač a odhodlaný vůdce ovlivnil první republiku a meziválečné dění. Jenže zahynul v pouhých 38 letech v troskách letadla, kterým se vracel do vlasti. Loni od Štefánikovy tragické smrti uplynulo sto let, nyní je tomu 140 let od jeho narození.

Milan Rastislav Štefánik se narodil v západoslovenské vsi Košariská 21. července 1880 jako šesté z dvanácti dětí v rodině evangelického faráře. První tři třídy obecné školy vychodil v rodné vsi, ale aby mohl studovat na střední škole, musel se naučit maďarsky. Proto už v devíti letech odešel z domova do Šamorína, aby se na další studium připravil. Odmaturoval s vyznamenáním a rozhodl se odejít studovat do Prahy.

Otec ho sice poslal studovat techniku, nadaný mladík ale přešel na filozofickou fakultu, kde se v té době dala studovat astronomie, která se stala jeho celoživotní zálibou.

V té době působil v Praze spolek Detvan, jehož hlavním aktivistou byl medik a budoucí významný politik Vavro Šrobár. Štefánik byl později tajemníkem Detvanu a během svých pražských studií se stal stoupencem idejí Tomáše Garrigua Masaryka.

Afrika, Tahiti, Galapágy

I Praha však byla brzy mladému vědci malá a jako cíl svého dalšího působení si vybral kosmopolitní Paříž, kam dorazil roku 1904. Své nadšení pro astronomii spojil s touhou po dobrodružství. Díky studiu noční oblohy například procestoval celou severní Afriku. Deset měsíců strávil na Tahiti, kam ho Vědecký ústav Bureau des Longitudes vyslal pozorovat Halleyovu kometu a úplné zatmění Slunce.

Na cestách za pozoruhodnými astronomickými jevy navštívil také Brazílii, Galapágy nebo Ekvádor. Na svých výpravách se však Štefánik nevěnoval pouze vědě. Z pověření francouzských úřadů zakládal meteorologické a radiotelegrafické stanice, jež měly sloužit zájmům Paříže ve světě. Tato práce přispěla k tomu, že mu bylo v roce 1912 uděleno francouzské občanství. Za skvělé vědecké výsledky získal ocenění francouzské Akademie.

Nahrávám video
Historie.cs na téma Milan Rastislav Štefánik
Zdroj: ČT24

Zároveň si svým temperamentem dokázal zajistit přízeň francouzských společenských i politických špiček, které poznal na tehdy populárních kouzelnických a iluzionistických seancích. Právě jeho kontakty pomohly získat Francii pro myšlenku Československa.

Štefánikovo nasazení bylo neobyčejné a vyčerpávající. Už v mládí se u něj přitom projevovalo vážné onemocnění žaludku, které jej pronásledovalo po celý život. Po začátku první světové války vzhledem ke svému špatnému zdravotnímu stavu nemohl hned odejít na frontu a dostal se na ni až roku 1915.

Do oblak a do odboje

Nastoupil tehdy do francouzské vojenské letecké školy v Chartes, kde získal diplom pilota a hodnost desátníka. Ke kariéře letce mu paradoxně pomohl právě zdravotní stav. Nejsilnější vojáci mířili do zákopů, ale piloti, na rozdíl ode dneška, nemuseli být dokonale zdraví.

V hodnosti podporučíka nastoupil na frontu, kde dělal nejprve průzkumné lety. Jako válečný letec pak působil na srbské a italské frontě. Kromě samotného létání se do vedení válečných operací zapojil i zřízením vojenské meteorologické služby.

Milan Rastislav Štefánik v letadle na francouzské frontě v roce 1915
Zdroj: ČTK

Zároveň se naplno pustil do zápasu o samostatnost své vlasti a po návratu do Paříže začal působit v československém zahraničním odboji. Spolu s Edvardem Benešem a T. G. Masarykem se zařadil mezi vůdčí osobnosti ústředního orgánu odboje, tedy Československé národní rady.

Četnými kontakty mezi francouzskou elitou významně pomohl propagaci myšlenky samostatného státu Čechů a Slováků. Svým šarmem a výmluvností otevíral svým spolupracovníkům dveře k předním osobnostem Francie, včetně premiéra Aristida Brianda, a zároveň sám vedl klíčová jednání. Rovněž tlumil rozpory mezi jednotlivými exilovými skupinami.

Jeho zásadní rolí bylo, že jako aktivní voják během války organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku a Itálii. Právě legie se přitom staly v očích západních spojenců rozhodujícím argumentem pro podporu nového státu. Na sklonku války se Štefánik v hodnosti francouzského brigádního generála vydal za legionáři na Sibiř.

Místo triumfu smrt

Plán na obnovení bojové morálky legií a jejich zapojení do ruské občanské války se však nepodařilo zrealizovat. Podle historiků ambiciózní vojevůdce plánoval vrátit se do vlasti v čele jednotek legií jako osvoboditel. Jenže válka skončila dříve, než předpokládal. Během cesty ho zastihla nečekaná zpráva o vyhlášení samostatnosti Československa.

Po vzniku republiky byl Štefánik jmenován ministrem války ve vládě Karla Kramáře. Do vlasti se vracel v roce 1919 z Itálie, kde po několika politických misích navštívil svou snoubenku Giulianu Benzoniovou. Ovšem místo triumfálního návratu ho potkala tragická smrt.

Při letu do Československa se jeho letadlo těsně před přistáním 4. května 1919 zřítilo. Pád italského dvouplošníku Caproni Ca.33 u obce Vajnory, která je dnes součást Bratislavy, bývá přičítán chybě pilota, náhlému poryvu silného větru či technické závadě na stroji.

Šokující smrt válečného hrdiny ve věku pouhých 38 let dráždí fantazii konspirátorů, takže o okolnostech Štefánikovy smrti dodnes nepřestaly kolovat mýty a spekulace.

Druhý život

Bez definitivní odpovědi tak zůstanou i otázky, jak by si voják, vědec a šarmantní dobrodruh vedl v novém prostředí každodenní, stranické politiky. Přirozeně tíhnul k zahraniční politice, jenže diplomacii v té době pevně ovládal Edvard Beneš, se kterým měl Štefánik řadu neshod.

Jeho památku připomíná mohutná kamenná mohyla podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na vrchu Bradlo, který se tyčí nad městem Brezová pod Bradlom na západním Slovensku.

obrázek
Zdroj: ČT24

To, že Štefánik před smrtí nezanechal žádný jasný politický testament, přispělo k tomu, že jeho odkaz v českých a slovenských dějinách na sebe bral rozmanité podoby. Pro někoho byl přesvědčeným čechoslovakistou, pro jiné zase slovenským národovcem. Střídající se ideologie si odkaz zesnulého diplomata a odbojáře přivlastňovaly, proměňovaly si ho k obrazu svému nebo ho naopak zatracovaly.

Komunistický režim se zakladatele Československa snažil vymazat z dějin, ostatně podobně jako Beneše či Masaryka. Po roce 1989 se ale Štefánik na čestné místo v historii státu opět vrátil. A v loňském roce vyhrál v rodné zemi anketu o největšího Slováka.

Štefánika u příležitosti dvojitého výročí loni i letos připomíná řada akcí. Slovenské národní muzeum ve spolupráci s Národním muzeem v Praze připravilo výstavu věnovanou této významné česko-slovenské osobnosti. Expozice se v červenci přestěhovala z Bratislavského hradu do Nové budovy Národního muzea v Praze. Zájemci si ji mohou prohlédnout do konce srpna.

Výstava s podtitulem Generál-osvoboditel přitom zachycuje Milana Rastislava Štefánika nejen jako politika a vojáka, který měl zásadní podíl na vzniku Československa, ale také v jeho dalších rolích, tedy jako astronoma, cestovatele, sběratele nebo kouzelníka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
11:36Aktualizovánopřed 1 mminutou

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
15:49Aktualizovánopřed 38 mminutami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
13:47Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 15 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
včera v 20:56

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
včera v 20:31
Načítání...