Opoziční hnutí ANO podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části novely, která mění výpočet červnové valorizace penzí a v průměru ji snižuje. ANO připravovalo podání k Ústavnímu soudu od poloviny března, kdy novelu podepsal prezident republiky. Na Ústavní soud ho ovšem doručilo až jako druhé – před ním soud dostal podobný návrh od skupiny senátorů. ANO proto nejspíše bude v roli vedlejšího účastníka řízení. Ústavní právník Jan Kudrna, který opozičním politikům s přípravou návrhu pomáhal, odhadl, že by se jím mohl soud začít zabývat nejdříve v horizontu měsíce a půl až dvou měsíců.
Podle Aleny Schillerové odevzdal návrh ANO na podatelně Ústavního soudu dopoledne právní zástupce hnutí David Rašovský. Je to druhé takové podání, ve čtvrtek podala vlastní návrh na zrušení části zákona i skupina senátorů reprezentovaná Michaelem Canovem (SLK) z klubu STAN. Senátoři podle mluvčí Ústavního soudu Kamily Abbasi navrhli zrušit celou novelu. Poslanci navrhují zrušit buď její části, případně pak celý předpis. Schillerová zdůraznila, že obě skupiny své návrhy nekoordinovaly. Návrh ANO podle ní podepsalo všech 71 poslanců hnutí.
„Vnímám to jako boj za základní principy právního státu, vládní většina prostě nemůže v žádné demokratické společnosti svévolně postupovat v rozporu s ústavou a hojit si vlastní neschopnost na té nejzranitelnější skupině obyvatel,“ nechala se slyšet Schillerová.
Canov patřil mezi dvanáct senátorů z řad Starostů, KDU-ČSL, Pirátů, ANO, ČSSD a hnutí SEN 21, kteří počátkem března odmítli spornou důchodovou novelu podpořit. Neúspěšně navrhoval zamítnutí „nikoli pro věcný obsah“, ale kvůli formě přijetí, tedy ve stavu legislativní nouze, ačkoli k ní podle něj nebyly naplněny podmínky. Stejný počet senátorů, mimo jiné i z řad ODS, se hlasování zdržel. Návrh na zrušení zákona musí podat minimálně 17 senátorů. Canov žádné podrobnosti k senátorskému návrhu prozradit nechtěl s tím, že se vyjádří až ve čtvrtek 11. května.
Kritici: Novela je retroaktivní
Místopředseda ANO Radek Vondráček připustil, že to bude nejspíše znamenat, že se zástupci sněmovní opozice ocitnou v pozici vedlejšího účastníka řízení. Ústavní soud totiž obvykle řeší tu stížnost, která byla doručena první, přičemž z autorů ostatních činí účastníky řízení. „Ale obsah se projedná naprosto stejně,“ podotkl Vondráček.
Kritici novely jsou přesvědčeni, že je retroaktivní a v době, kdy byla schválena, upravovala navýšení důchodů, které v té době již vyplývalo ze zákona. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítá, tvrdí, že se novelu podařilo schválit včas a retroaktivní není.
I poté, co se ANO obrátilo na Ústavní soud, uvedl Jurečka, že věří, že vláda dokáže svoji novelu obhájit. Znovu odmítl, že by snížení mimořádné valorizace bylo retroaktivní a nabouralo očekávání zvýšení důchodů.
„Znění zákona, které bylo platné, jasně říkalo, že vláda musí stanovit nařízení vlády. V tomto případě nejpozději do 23. března. Logicky do té doby, dokud vláda nestanoví, nevzniká žádné legitimní očekávání,“ prohlásil. Zároveň odmítl, že by vláda snižovala důchody. „My jsme valorizaci nezrušili, nevypnuli,“ ujistil. Řekl také, že bez zásahu by byl dopad na státní rozpočty obrovský a chybějící peníze na důchody by bylo buď nutné vzít z jiných rozpočtových kapitol, nebo si je půjčit na dluh.
Nařízení vlády má podle právníka Kudrny jen realizační charakter
Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se na přípravě návrhu na zrušení části zákona podílel, považuje Jurečkovo tvrzení za mylné. Nárok na valorizaci podle něj vznikl již dříve, přičemž nařízení vlády „má ze své podstaty a z ústavy pouze realizační, prováděcí charakter“. „Vláda svévolně změnila výklad a tvrdila, že nárok na valorizace vznikne až vydáním vládního nařízení. Je to jinak,“ řekl.
ANO se vymezuje také proti tomu, že se zákon v Poslanecké sněmovně schvaloval zkráceně ve stavu legislativní nouze. Kabinet návrh na vyhlášení stavu legislativní nouze zdůvodnil hrozbou značných hospodářských škod.
Kudrna míní, že k vyhlášení ústavní nouze nebyly naplněny žádné podmínky. Odkázal na vládní materiály, které již loni očekávaly, že bude mimořádná valorizace nutná, či na vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle nějž by se v rozpočtu peníze potřebné na zvýšení penzí v původní výši našly.
Podle Vondráčka si ANO stěžuje kromě údajné retroaktivity a okolností vyhlášení stavu legislativní nouze také na porušení procedurálních práv parlamentní menšiny. On i Kudrna nejvíce kritizovali pokus o odejmutí přednostních práv. „Že se omezilo přednostní právo, že byl vypnut Andrej Babiš po pěti minutách, bylo něco, co se nestalo od roku 1989,“ řekl Vondráček.
Podle Kudrny by v takovém případě muselo být stejně omezeno třeba i vystoupení prezidenta republiky, kdyby se chtěl do diskuse ve sněmovně zapojit.
Schvalování ve sněmovně trvalo od úterý do soboty
Změnu červnové valorizace protlačila vládní koalice Poslaneckou sněmovnou na přelomu února a března navzdory opozičním obstrukcím. Mimořádná schůze zasvěcená výhradně této novele trvala od úterý do soboty. Trvalo 30 hodin, než se podařilo schválit jen program.
Po prosazení ve sněmovně prošla novela poměrně hladce Senátem – i když i v něm zněly výhrady, a to i od některých koaličních senátorů – a nakonec ji podepsal i prezident Petr Pavel. Ten sice dlouho váhal a nechtěl říct, zda ji nevetuje, ale pak prohlásil, že samotnou změnu považuje za prospěšnou, podle Pavla „umožňuje, aby vláda vypracovala takový vzorec, který by zlepšil příjem těch nejméně příjmových“. Výhrady opozice sdílel hlavně kvůli schválení předpisu ve stavu legislativní nouze.
Pozměněný valorizační vzorec znamená, že by se v červnu měl v průměru důchod zvýšit o 760 korun, podle původních pravidel by byl průměrný růst 1770korunový. Vláda ovšem tvrdí, že díky tomu, že výraznou část zvýšení bude představovat fixní částka shodná pro všechny, penzisté s nejnižšími příjmy si nakonec polepší více. Stát by nicméně měl ušetřit devatenáct miliard a v souvislostí s valorizací letos vydat 15 miliard korun místo 34.
